Shoda přísudku s podmětem

1. Didaktické zásady při nácviku shody přísudku s podmětem

Vhodně: Shoda přísudku s podmětem.  Přísudek totiž přejímá od podmětu mluvnické kategorie: osobu a číslo; je-li součástí přísudku příčestí činné nebo trpné, přejímá i jmenný rod, je-li podmět v množném čísle rodu mužského, přejímá i životnost.

Nevhodně:  Shoda podmětu s přísudkem

Při nácviku tohoto jevu dodržujeme tyto zásady:

• "zdůrazňujeme, že -l je souhláska obojetná,
• od počátku nácviku uvádíme i věty s podmětem postponovaným (v pozici za přísudkem), abychom zabránili mechaničnosti v jeho určování (Kmeny sváželi dřevaři celý den.),
• snažíme se nevytvářet představu mechanické shody zdůrazňováním lingvistického přístupu (pro pravopis koncovky je rozhodující rod, popř. životnost podmětu),
• upozorníme na rozdíly psaní i - y v přísudku ve tvaru přítomného a minulého času (noci se oteplí - noci se oteplily),
• dbáme na to, aby žáci neuplatňovali shodu podle smyslu v případech typu davy lidí se tísnily, proudy lidí směřovaly apod. I zde je nutno se důsledně opírat o rod podmětu, tedy o podstatné jméno v 1. pádě. " 

Zdroj obrázku: KOSOVÁ, Jaroslava, BABUŠOVÁ, Gabriela, RYKROVÁ, Lenka, VOKŠICKÁ, Jitka.  Český jazyk pro 4. ročník základní školy.  PLZEŇ: FRAUS, 2000, s. 102. ISBN 978-80-7238-934-6.

2. Shoda přísudku s podmětem v čísle množném

Zdroj obrázku: KOSOVÁ, Jaroslava, BABUŠOVÁ, Gabriela, RYKROVÁ, Lenka, VOKŠICKÁ, Jitka.  Český jazyk pro 4. ročník základní školy.  PLZEŇ: FRAUS, 2000, s. 103. ISBN 978-80-7238-934-6.

3. Shoda přísudku s několikanásobným podmětem - podmět předchází přísudku

1.  Podmět předchází přísudku

A.  Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v čísle jednotném

• Jsou-li součástí podmětu podstatná jména v různém rodě a čísle, platí, že přednost má rod mužský životný před ostatními.

      Muž a žena stáli na ulici.

• Je-li součástí podmětu několik podstatných jmen rodu středního v čísle jednotném, má přísudek koncovku rodu ženského množného čísla.

      Štěně a kotě se hřály na sluníčku.

• Není‑li složkou podmětu jméno rodu muž. živ., v přísudku píšeme tvrdé ‑y:
  

       Hrad a celé město zářily. Itálie a Česko se dohodly na mezinárodní spolupráci.

B.  Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v čísle množném

• Jestliže podmět obsahuje alespoň jedno jméno rodu muž. živ., v příčestí píšeme měkké ‑i:
  

      Krásné modelky, úspěšné moderátorky a nadějní novináři se sešli na benefiční akci.

• Jestliže jsou v podmětu jména rodu muž. neživ. nebo ženského (nikoli však jména rodu muž. živ.), píšeme v přísudku tvrdé ‑y:

       Dívky i jejich matky se radovaly, že to tak dopadlo.

• Jestliže jsou všechna podstatná jména v podmětu rodu středního v množném čísle, je namístě koncovka ‑a:
  

       Auta a jiná motorová vozidla se řítila z kopce nepovolenou rychlostí.                    

C.   Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v různém čísle

• Jestliže je složkou několikanásobného podmětu alespoň jedno podstatné jméno rodu muž. živ., ať v čísle množném, či jednotném, v přísudku je nutné užít měkké ‑i.

      Zdravotní sestry a muž z čekárny pomohli zraněnému do ordinace.

• V případě, že součástí několikanásobného podmětu není jméno rodu muž. živ., ale jméno rodu muž. neživ., ženského či středního, píšeme v přísudku ‑y.
  

      Pohoda, klid a relaxační koupele byly nedílnou součástí   Petrova pobytu v lázních.

• V případě, že podmět tvoří jména rodu středního a alespoň jedno je v čísle jednotném, v příčestí píšeme ‑y.
  

       Didaktické zjednodušení v 5. ročníku ZŠ:

4. Shoda přísudku s několikanásobným podmětem - přísudek předchází podmětu

Předchází‑li přísudek podmětu, máme dvojí možnost, čím řídit shodu. Řídíme ji buď pravidlem o přednosti rodů, nebo shodu určuje to podmětové jméno, které je nejblíže přísudku. Bližší podmětové jméno pak v těchto případech stanoví rod a číslo příčestí.

Uvedená dvě pravidla se vztahují jak na podmět několikanásobný v množném čísle, tak na podmět několikanásobný v jednotném čísle i na podmět skládající se ze jmen v různém čísle.

V porotě zasedli Jana Nováková a Jiří Dvořák.
V porotě zasedla Jana Nováková a Jiří Dvořák.

U dveří stáli dítě a jeho otec.
U dveří stálo dítě a jeho otec.

Za nehodu nesli/y odpovědnost průmyslové podniky
a občané okresního města.

Ze zábavy zmizeli Gabriela, Irena, Šárka i Pavel.
Ze zábavy zmizela Gabriela, Irena, Šárka i Pavel.

Program večera zkritizovaly obecenstvo i odborná porota.
Program večera zkritizovalo obecenstvo i odborná porota.

V novinách byly pochváleny města a jejich starostky.
V novinách byla pochválena města a jejich starostky.

Podívejte se na poučku z učebnice pro 5. ročník ZŠ:

5. Několikanásobný podmět s předložkou s

Složky několikanásobného podmětu jsou v případech typu tatínek s maminkou  významově rovnocenné, ale formálně nikoli. V takových případech se připouští shoda dvojí –⁠ podle jména v 1. pádě, nebo se podmět chápe jako několikanásobný a platí pravidla  o přednosti rodů.

1.  Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
      Dívky s chlapci tančily/i až do rána.

2.   Přísudek předchází několikanásobnému podmětu
       Ve večerních hodinách odcházela/odcházeli Jana  s Petrem pozorovat první hvězdy.
       Místní báchorky vyprávěly/vyprávěli stařenky se stařečky.
      
       Podstatné jméno s předložkou s není složkou podmětu v následujícím příkladu.
       Na závěr soutěžního odpoledne dívky s chlapci závodily ve střelbě z kuše.  
       (chlapci byli soupeři dívek)
        x 

       střelbě z kuše.
       (závodili společně)

6. Obtížnější případy shody přísudku s podmětem

1.  Podstatná jména dítě, oko a ucho mají v jednotném čísle tvary patřící k rodu střednímu. v množném čísle patří tvary děti, oči, uši k rodu ženskému. 

Dítě se smálo.  Oteklo mi oko.  Bolelo ho ucho.

Děti se smály.  Ani oči neviděly, ani uši neslyšely něco takového.

Podstatná jména oko a ucho mohou mít v množném čísle tvary rodu středního,  avšak v   jiném významu než část lidského či zvířecího těla. 

Byla tam nastražena pytlácká oka.  Obě ucha tašky se utrhla. 

Podívejte se na poučku v učebnici českého jazyka pro 4. ročník.

2.   Podstatná jména rodiče, koně, lidičky mají neživotné tvary (tvary 1. a 4. pádu se shodují), ale ve shodě přísudku s těmito podstatnými jmény se píše -i, jako by to byla maskulina životná.

     Rodiče se vrátili pozdě.  Koně klusali po dráze.  Lidičky se sběhli.

3.  Některá podstatná jména  rodu mužského životného označují bytosti neživé. Shoda je samozřejmě podle gramatického rodu, tj. podle rodu mužského životného.

Draci létali na obloze.  Sněhuláci roztáli.  Ve výkladní skříni byli plyšoví medvídci. Strašáci na poli odrazovali škůdce. 

4.  Některá substantiva, která označují  neživé jevy, mohou mít vedle skloňování podle vzoru neživotného i tvary životné.

  - V případech, kdy  slovotvorná forma označuje zpravidla bytosti živé:

    dělenec, ledoborec, jmenovatel, ukazatel

To se projevuje ve shodě přísudku s podmětem.

Ledoborci pluli.   Ledoborce pluly.  Ukazatelé signalizovali krizi. Ukazatele    signalizovaly krizi.

 - V případech, kdy jména neživotná významově souvisí se jmény označujícími bytosti živé:

   Uzenáči byli za výlohou. Uzenáče byly za výlohou.

  - Kolísají názvy některých biologicky živých organismů - bacil, mikrob, korál.

    Bacili se rozmnožili.  Bacily se rozmnožily.