Propojení třídního a školního vzdělávacího programu

1. Třídní vzdělávací program

Třídní vzdělávací program (dále jen TVP) má za cíl transformovat vzdělávací nabídku, která je v ŠVP, pro potřeby konkrétní třídy, tzn. upravuje, jaká témata budou realizována, jakým způsobem, jaké cíle budou sledovány. Je otevřeným dokumentem, tzn., je možné jej měnit, upravovat, a při jeho tvorbě se uplatňují stejné principy a zákonitosti jako při tvorbě ŠVP, tzn., učitelky na třídě musejí vycházet z dobré znalosti výchozí situace.

Příklad:  Ukázka z praxe

V šestitřídní mateřské škole se ŠVP nazvaným Kouzelná zahrada (motivace knihou J. Trnky), byly vytvořeny třídní vzdělávací programy s následujícími názvy a cíli:

·         Brána k Plzni otevřená, velkým klíčem odemčená- program pro homogenní třídu předškolních dětí, kdy již prozkoumaly nejbližší okolí a nastal čas pomalu Zahradu opouštět a seznamovat se s širším světem. Jedním z cílů bylo seznámení se s městem, kde žiji, jeho kulturou a historií. Východisko pro práci představovaly plzeňské pověsti.

·         V kouzelné zahradě cesty se splétají, ti, kdo jsou zvědaví, po nich se vydají- program pro heterogenní třídu dětí 3-6 let, počítáno se zapojením dětí do tvorby témat. Každé téma bylo uvedeno „Vydáme se…“a reagovalo na potřeby a zájem dětí.

·         Kocour s námi objevuje čarovného kufru taje- program pro homogenní třídu 4-5 letých dětí, který umožňoval reagovat na jejich potřeby a zájmy; děti vždy na začátku nového tématu nalezly v kufru nějaký předmět, od kterého se odvíjelo jejich zkoumání (např. barevné listí v podzimním období)

·         S Velrybou se radujeme, do školy snad vyplujeme- program pro homogenní třídu předškolních dětí- hlavním cílem byla příprava na školu.

·         Trpaslík čte mušce v pohádkové knížce- program pro homogenní třídu 3-4 letých dětí vycházející z pohádek, pohádky voleny podle potřeby či zájmu dětí.

·         Kdo chce letět s námi, ať připraví se hned. Křídla jsou tu k mání, tak neváhej a leť! - program pro heterogenní třídu dětí 3-6 let, kdy se děti vydávaly do různých míst naší planety, podle svého zájmu.

K propojování mezi TVP a ŠVP dochází na několika rovinách:

2. Rozdíly mezi ŠVP a TVP

Mezi ŠVP a TVP existují některé významné rozdíly, jak je patrné z následující tabulky:

3. Obsah TVP PV

Otázky k zamyšlení:

Co by podle vás měl TVP obsahovat, aby byl funkční a odrážel život konkrétní třídy? Navrhněte a posléze svou představu porovnejte s níže uvedenými informacemi.

Tvorba TVP je procesem, který začne na začátku školního roku a skončí na jeho konci. Na začátku stačí, když si učitelky nastíní obecný rámec, jak bude daná třída fungovat, včetně hlavních cílů, ke kterým chtějí směřovat. Na počátku je potřeba vyhodnotit podmínky i konkrétní potřeby dětí dané třídy.

Vycházet budeme z:

3.1. Charakteristika třídy

Ač bude několik tříd v mateřské škole vycházet z jednoho společného ŠVP, bude v každé třídě TVP jiné. Jinak bude vypadat program, stanovené cíle i obsah vzdělávací nabídky v homogenní a heterogenní třídě, jinak ve třídě nejmladších dětí, jinak u předškoláků apod. Proto by v TVP měla být třída stručně charakterizována - počet dětí, jejich věk, zda ve třídě jsou děti se speciálně vzdělávacími potřebami.

 Ideální je, pokud učitelka vede děti po celou dobu jejich docházky do mateřské školy, protože právě znalost dětí, jejich zájmů a potřeb jí umožní vytvořit vzdělávací nabídku „na tělo“. Pokud třídu nezná, či jen obecně (zná věk a pohlaví dětí), bude muset s konkretizováním obsahu počkat na dobu, až děti pozná.

Příklady z praxe:

Ve třídě předškolních dětí převažovali chlapci, navíc byli většinou zaměřeni „intelektuálně“, rádi hloubali, zajímali se o vesmír, dinosaury, o rytíře, rádi poznávali nové věci. Učitelky proto vymyslely TVP s názvem „Na všechno, co neznáme, knížky se zeptáme“. Cílem pro daný rok bylo, aby děti dokázaly pracovat s informacemi, vyhledávat je, posuzovat je, záměrně se učit, klást otázky, diskutovat, spolupracovat a aktivně se zapojovat do života třídy. Během roku pak byla realizována témata, která byla navržena jak dětmi, tak učitelkami, např.: Jak se rodí knížka?, Jak to bylo s dinosaury? či Jak se žilo na hradě?. Takový třídní program by nebylo možné realizovat ve třídě mladších dětí, protože témata by byla dětem příliš vzdálená.

Ve třídě nejmladších dětí bylo nutné zaměřit se na adaptaci dětí, aby spolu dokázaly komunikovat, hrát si, zvládaly základní sebeobsluhu atd. Jako sjednocující téma byly vybrány lidové písničky, které jsou dětem blízké. TVP nesl název „Nic se nenudíme, spolu si zazpíváme“ a v jeho rámci byly realizovány např. tematické celky: Šla Nanynka do zelí, Až já budu velká, Tluče bubeníček aj.

V heterogenní třídě dětí (3-6 let), kde jádro třídy tvořily děti, které ji navštěvovaly již v uplynulém roce, nových dětí bylo pouze 8, poměr chlapců a děvčat byl vyvážený. Učitelky se tak mohly opřít o zavedený kolektiv, kdy většina dětí spolu již dokázala spolupracovat, domlouvat se, měla zažitá pravidla třídy. Cílem pro daný rok bylo tuto jejich vzájemnou spolupráci ještě prohloubit, aby byly samostatné, dokázaly nést zodpovědnost a zároveň se chovaly ohleduplně k druhým. Pro nové děti bylo hlavním cílem nalezení svého místa ve třídě, adaptování, zvládnutí základní sebeobsluhy atd. TVP nesl název „Kouzelnými vrátky vklouzneme do pohádky“, protože v pohádkách učitelky viděly sjednocující téma blízké všem dětem. Byl realizován celek např. O Palečkovi, který byl zaměřen na vzájemnou spolupráci.

3.2. Charakteristika podmínek

Stručná charakteristika způsobů, jak třída vypadá (jaké má možnosti prostorové, materiální) a jak se na třídě pracuje.

V TVP se odrazí založení učitelek, jejich silné stránek. Učitelky tíhnoucí k přírodě budou chtít vzdělávací činnosti častěji realizovat venku, zařazovat prožitkové učení, jinde mohou vycházet z prvků dramatické výchovy a vycházet z příběhů, jinde bude tvořit jádro kooperativní činnost, práce v centrech či na stanovištích apod. 

Příklad z praxe:

Učitelky měly možnost z původního skladu lůžkovin udělat malou místnost, kterou chtěly zaměřit a vybavit pro samostatnou klidovou činnost dětí. Zároveň bylo možné místnost využít při dělení dětí na skupinovou práci, kdy se skupiny vzájemně nerušily a každá mohla plnit jiný úkol. 

3.3. Třídní pravidla

Pravidla ve třídě - neboli jak to ve třídě chodí. Vlastní pravidla třídy by měla být tvořena společně s dětmi (blíže v části Rozvoj prosociálního chování) a do TVP budou zařazena až po jejich formulování.

Existují ovšem i pravidla, která vyplývají z vnitřního nastavení učitelek (např. zda si děti smějí hrát s klacky, lézt na strom, jak probíhá komunikace s rodiči apod.) TVP také může stručně uvádět, podle jakých pravidel probíhá svačina, odpočinek dětí, úklid hraček, pobyt venku.

Příklad z praxe: (výňatek z TVP U Sluníčka, 55. MŠ Plzeň, 2014/2015)

Třída je již zaběhnutá a není důvod nějaká pravidla měnit, takže stručně:

• Jakpa to děláme?:
• Příchod dětí do mateřské školy: děti mají čas a prostor hrát si podle svého
• Individuální potřeby: děti si mohou kdykoli dojít na záchod a napít se.
• Dopolední program: vždy začínáme poradou v kruhu, v pondělí společným vítacím rituálem, vyprávěním zážitků. Společně se radíme, co a jak podniknout. 
• Stravování: Samostatnost, samostatnost, samostatnost! Děti do jídla nenutíme, ale motivujeme je, aby se nebály ochutnat neznámá jídla.
• Oblékání: Samostatnost, samostatnost, samostatnost!
• Pobyt venku: dostatečně dlouhý a dostatečně pestrý – za každého počasí (výjimkou jsou silné mrazy). Střídáme, kam s dětmi vyrážíme a co tam děláme. Nezapomínáme na školní zahradu.
• Pobyt na zahradě Při hře na dřevěné lodi je s dětmi i jeden z nás, děti jsou poučeny o bezpečném chování, nechodí samy až k vodě, ale zdržují se v bezpečné vzdálenosti. Při hře v bludišti dbáme na to, aby nedocházelo k poškozování mladých keřů. Vedeme děti k tomu, aby se k životnímu prostředí chovaly šetrně. U jezírka a potůčku nespouštíme z dětí oči.
• Odpočinek: Děti spát nenutíme, ale vyžadujeme, aby nerušily ostatní. Po půl hodině děti, které neusnuly, mohou odcházet do "vědárny" a věnovat se klidným činnostem (prohlížení knih, skládačky, kresba, apod.) 

3.4. Organizace dne

Režim dne by měl být jen orientační a dostatečně volný, aby se mohlo reagovat na změny situace.

Příklad z praxe: (výňatek z TVP, U Sluníčka, 55. MŠ Plzeň, 2014/2015)

• Přibližný režim dne:
• 6.30 – 9:15         příchod dětí, volná hra, děti se mohou zapojit do činností připravených učitelkou
• 8.45 – 9.15         dopolední svačina, děti chodí svačit individuálně dle svých potřeb
• 9.15– 10:00        dopolední program
• 10:00 – 11.50    příprava na pobyt venku, pobyt venku
• 11.50 - 12.30     oběd
• 12:30 – 14:00    odpočinek
• 14:30                    odpolední svačina
• 14.00 – 16.00    volná hra dětí
• Režim dne je uzpůsobován aktuálním potřebám dětí při zachování požadavku na rozestupy mezi jednotlivými jídly a na dostatečný pobyt venku.

3.5. Vzdělávací obsah

Vzdělávací obsah je tvořen průběžně a je koncipován v podobě integrovaného bloku (obsahuje cíle ze všech vzdělávacích oblastí), který obsahuje zpravidla určité tematické celky., přičemž vychází z IB ŠVP.  Zpravidla je zvoleno nějaké roční téma nebo motto, které jednotlivé integrované bloky propojuje do smysluplného celku. 

Vlastní obsah by měl vždy reagovat na konkrétní situaci v dané třídě a důsledně vycházet z pedagogické evaluace.

Příklad z praxe:

V heterogenní třídě byl realizován TVP s názvem „Aby u nás bylo jako v pohádce“. Na základě hodnocení realizovaného tematického celku a průběžné pedagogické diagnostiky se ukázalo, že aktuálním problémem ve třídě během podzimu je vzájemné chování dětí, jelikož do třídy byla začleněna holčička, která dětem brala věci, byla agresivní a děti na ni tudíž reagovaly odmítáním. Proto učitelky navrhly integrovaný blok „Tři medvědi a babka Chňapka“ (na motivy pohádky P. Šruta) obsahující dvě témata (Tři medvědi a Jak se žije medvědům), stanovily cíle, využívaly dramatickou výchovu, na pohádku pak navázaly tím, jak mohl les vypadat (realizace proběhla v listopadu) a co by asi mohla dělat další zvířata. Při hodnocení na konci celku mohly konstatovat, že se podařilo jak děti seznámit s podzimem, lesními zvířaty, tak řešit vztahy ve třídě. Aniž by musely problém pojmenovávat, krádeže a ničení věcí přestaly.

3.6. Evaluační systém

Obdobně jako v ŠVP je nutné konkretizovat způsob, jak bude prováděna pedagogická diagnostika (např. způsoby záznamu, frekvence, sledované oblasti apod.).

Příklad z praxe: (výňatek z TVP U Sluníčka, 55. MŠ, Plzeň, 2014/2015)

EVALUACE PEDAGOGICKÉ PRÁCE

• Je pro nás důležitá, takže sledujeme:
• Jestli jsou naše cíle v souladu se záměry uvedenými v RVP PV a jak moc je naplňujeme
• Jestli máme vyhovující podmínky
• Co s dětmi děláme
• Individuální rozvoj dětí v rámci jejich možností

 Při vlastním hodnocení se opíráme zejména o:

• Pozorování
• Analýzu výtvorů dětí
• Rozhovory s rodiči i dětmi
• Diskuse
• Společná pravidelná evaluace

 Časový plán hodnocení:

• Probíhá denně podle kritérií
• Průběžně sledujeme míru individuálního rozvoje vývoje každého dítěte
• V měsících září-říjen zmapujeme stupeň rozvoje osobnosti, dovedností a schopností u všech dětí a taky úroveň jejich jazykových dovedností. Zjišťujeme znalost barev a základních geometrických tvarů. Zjištěné skutečnosti zaznamenáváme do záznamových archů jednotlivých dětí.  U předškolních dětí děláme testy dle Sindelarové
• V měsících leden-únor znovu provedeme hodnocení jazykových dovedností, sebeobslužných dovedností a úrovně celkového rozvoje dítěte, vyhodnotíme pokroky a přijmeme opatření k nápravě nedostatků
• V měsících květen-červen opětovné vyhodnocení pokroku v rozvoji schopností, dovedností, návyků a postojů u jednotlivých dětí

PŘÍLOHA I.

KRITÉRIA HODNOCENÍ

• Byly děti nabízenými činnostmi osloveny?
• Co se děti naučily?
• Jakou hodnotu jsme jim zprostředkovali?
• Byla nabídka aktivit v souladu se záměry uvedenými v ŠVP a RVP PV?
• Byly děti aktivní?
• Podařilo se naplnit stanovené záměry?
• Měly děti dostatečný prostor pro samostatnost a tvořivost, měly možnost volby?
• Byly činnosti vhodně organizovány?
• Respektovali jsme dostatečně jejich potřeby?
• Respektovali jsme jejich individuální zvláštnosti?
• Použili jsme správné pomůcky a v dostatečném množství?
• Čím bychom příště mohli činnosti obohatit?
• Co bychom příště udělali lépe?
• Bylo něco, čeho je třeba se příště vyvarovat?

Jednoduše:

·         Co se dnes děti naučily?

·         S jakou hodnotou se setkaly?

·         Měly prostor pro samostatnost?

4. Shrnutí

Tvorba TVP je průběžným procesem, na jehož počátku stojí dobrá znalost třídy, vzdělávacích potřeb jednotlivých dětí a podmínek, které ve třídě a na škole panují. Kvalitně nastavený ŠVP z hlediska obsahového umožní učitelkám, aby vzdělávací nabídku konkretizovaly v souladu se skutečnými potřebami a zájmy dětí.