Přístupy a možnosti při plánování třídního integrovaného bloku. Využití zdrojů při plánování

1. Tvorba obsahu TVP

Jde o rozpracování integrovaných bloků ze ŠVP do konkrétní podoby, tzn., jaké téma, jaké očekávané cíle a výstupy, záměr, proč je téma zařazeno, jaké činnosti budou v rámci tématu realizovány.  Jde o společnou práci obou učitelů na třídě tak, že zohlední integrovaný blok v ŠVP, potřeby dětí,  jejich zájmy a jejich aktuální životní situaci. To jim poskytne vodítko pro nalezení konkrétního tématu a formulování cílů pro nadcházející období. 

Časový rozsah jednotlivých integrovaných bloků je přizpůsoben náročnosti tématu, přičemž s tématy se pracuje tak dlouho, dokud mají děti o činnosti zájem a dokud jim tyto činnosti něco přinášejí, a to vždy s ohledem na to, co je důležité a potřebné pro skupinu i jednotlivce.

Učitelé si musejí položit následující otázky:

·         PROČ? Proč chceme zařadit toto téma, co tím sledujeme, jaký je náš záměr? = formulace dílčích cílů vedoucích k utváření kompetencí

·         CO? Co se děti mají naučit? Jak poznáme, že cíl byl naplněn? = formulace konkrétních cílů

·         JAK? Jak je k tomu dovedeme? Jakou formou, jaké metody použijeme? = návrh konkrétních činností

·         KDY? Kolik času tématu věnujeme? = časový rozsah tematického celku, který je však pouze orientační, téma může být při realizaci zkráceno či naopak prodlouženo, podle zájmu dětí.

Formální podoba zpracování TVP je plně v rukou učitelek dané třídy. Nemělo by v něm docházet k opisování RVP PV ani ŠVP, ale učitelky by svými slovy měly formulovat konkrétní cíle a způsob, jakým jich bude dosahováno. Jestli budou používat myšlenkové mapy, tabulky, výčty či souvislý popis, je jejich volba.

1.1. Co a jak formulujeme

1.2. Příklad zpracování tématického celku

V homogenní třídě 4-5letých dětí (do MŠ docházely druhým rokem, do stejné třídy, ke stejným učitelkám) na začátku školního roku nastala situace, kdy vlivem počasí začalo růst nebývalé množství hub, které děti při společných vycházkách ničily. Paní učitelky měly původně v plánu se s dětmi věnovat tématu uplynulých prázdnin, přičemž záměrem bylo podpořit jejich vzájemné vztahy, spolupráci a ohleduplné chování. V důsledku aktuální životní situace (růst hub) a potřeb dětí (nevěděly, jak se k nim chovat) se rozhodly zařadit nové téma. Příprava nového tematického celku vypadala následovně:

PROČ: Chceme v dětech rozvíjet empatii, učit je orientovat se v emocích vlastních i u druhých, vědět, že ne vždy mohu dělat to, co zrovna chci, a zlepšit všímání si prostředí, ve kterém jsme, ať již je to školka, či venkovní okolí.

CO: Děti dokážou vyjádřit své pocity pomocí emotikonů a mimiky. Děti budou s dopomocí řešit své konflikty s ostatními. Děti se budou chovat ke svému okolí citlivě (nebudou rozkopávat houby, ničit věci). Děti dokážou vyjádřit své fantazijní představy výtvarnými prostředky (kresba houby vožobule). Zvládnou základní lokomoční pohyby (lezení ve vzporu, chůze přes překážky, plazení, skok snožmo).

JAK: Budeme pracovat s pohádkou O ukopnuté houbě (D. Krolupperová, Draka je lepší pozdravit aneb o etiketě). Využijeme dramatizaci, budeme pozorovat houby v přírodě, výtvarně je zobrazovat, vytvoříme atlas hub, naučíme se novou písničku o houbách, budeme pracovat s emotikony, využijeme pantomimu a zařadíme hry rozvíjející prosociální chování dětí.

KDY: cca 1 týden.

2. Třídní integrovaný blok

1. Stanovení záměru - proč téma zařazujeme? Co má dětem přinést?
2. Přehled učiva - konkrétní činnosti a příležitosti (nabídka herních a didakticky zaměřených intelektových a praktických činností k tématu, vhodných svým výběrem i náročností pro děti ve třídě), není nutné psát vše, jen stěžejní aktivity korespondující se záměrem celku
3. Konkretní cíle, které budou následně hodnoceny
4. Evaluace celku po jeho realizaci, může obsahovat východiska (cíle, úkoly, náměty) pro následující tematický celek
5. Může obsahovat přehled pomůcek, básniček, písniček, které budou využity (není povinné)

Forma tematického celku:

Je plně v kompetenci učitelů dané třídy, měla by pro ně být funkční a smysluplná, umožňující jim vidět souvislosti. Může být ve formě např:

• myšlenkové mapy
• diagramu
• tabulky
• přehledu
• harmonogramu apod.

Příklad z praxe: (výňatek z TVP U Sluníčka, 55. MŠ, Plzeň, 2014/2015)

Integrovaný celek            Zahrada pod lupou

Části:  Strašilka Emilka, Včelí královna

Záměr:  Vést děti k ohleduplnému a zodpovědnému chování vůči druhým a vůči světu, aby byly všímavé, ochotné pomoci a vnímaly silné stránky u sebe i u kamarádů. Budeme podporovat jejich badatelské činnosti, hledání odpovědí na otázky a kladení si otázky „Proč?“.

 Obsah:                

• Pořídíme si strašilku.
• Budeme pracovat s encyklopediemi a zjišťovat informace o životě hmyzu.
• Pojedeme na výlet do Botanické zahrady.
• Budeme sázet a sít.
• Půjdeme na návštěvu ke včelaři.
• společná výroba modelu včelího úlu.
• Oslavíme Den matek – motivace včelím společenstvím.

Očekávání:        

Děti dokážou společně vytvořit včelí úl- rozdělit si úkoly, vystřídat se.

Vyhledají informace v encyklopedii, porozumění čtenému textu i grafickému schématu (informace o včelách, „čtení“ návodů při stavbě úlu)

Zvládnou chůzi v terénu, skok do dálky s rozběhem, sun soupaž po zádech, lezení po žebříku, hod do dálky.

Seznámit se s novými výtvarnými technikami- otisk, koláž. Vymodelují celek z několika částí (strašilka, motýl, mravenec apod.)

Rozliší jednotlivé zvuky, určí směr zvuku, starší děti určí počáteční hlásku ve slově.

Dokážou tvořit skupiny o 4-6, odhadovat množství zrakem, řešit logické úlohy (sudoku 3x3).

Rozpoznají písně podle melodie; doprovodí ji na rytmické nástroje, vyjádření pomlky.

Evaluace: 

Opět se nám nepovedlo téma zkrátit, protáhlo se nám na měsíc a půl, děti přinášely nové a nové podněty. Naše původní záměry vzaly čmelákem za své, nakonec to bylo ku prospěchu- děti spolu s tatínkem postavily opravdový dřevěný úl. Bohužel se nepodařilo to dotáhnout do konce, protože čmeláčí královna se musí objednat už v zimě, takže příští rok chceme opět zařadit téma hmyzu- a osídlit úl. Bylo super si ho postavit, to se opravdu povedlo.Stejně jako pořízení strašilek.

Hodně jsme toho zvládli- zahradničení super, pokračovat v tom. Výlety, pozorování v přírodě, děti jsou hodně vnímavé a samostatné.

Bylo dobré si zjistit nadání dětí, díky tomu, že jich dost mělo přírodovědné, se nám pracovalo dobře. Zkusíme zjistit nadání u jiných dětí a podle toho plánovat celky (?)

Výlet do Botanické zahrady- paráda, jen příště lépe řešit dopravu. Zácpy na dálnici byly strašné.

Den matek- skvělé bylo spojení s oslavou Dne rodiny. Takové víc v klidu. Jen to malování by chtělo více prostoru, třeba venku

Osvědčilo se fungování služeb na úklid hraček, hned je více pořádku

Co zlepšovat:

• Adaptace Dorotky- nastal nějaký zlom a jsme zpět, kde jsme byli. Možná ještě dál. Snad to prázdniny napraví, jinak moc nevíme, co s ní. Iniciovat rozhovor s rodiči. 
• Ještě více cílit na zájem dětí
• Projekty mít opravdu kratší, pomůže to i k větší pestrosti, že něco nevyšumí.
• Vzhledem k únavě a celkové situaci zvolíme lehčí téma- pro radost dětí a nás.

2.1. Zásady pro tvorbu vzdělávací nabídky

2.2. Postup při tvorbě tematického celku

2.3. Přístupy k tvorbě obsahu

Při tvorbě návrhu vzdělávacího obsahu se uplatňují dva přístupy:  vstřícný a zprostředkující model. Zprostředkující model- učitel vychází z předem daného cíle (např. ŠVP) a navrhuje způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. Postupuje systematicky, postupně naplňuje dílčí cíle. 

Vstřícný model- vychází z konkrétní situace a cíle jsou stanovovány podle ní, cíl není předem daný. Rozdíly mezi přístupy jsou patrné v následujícím přehledu:

Z hlediska rozvoje kompetencí a naplňování rámcových cílů je pro předškolní vzdělávání vhodnější vstřícný přístup, který také více odpovídá požadavku individualizace vzdělávání, nicméně i zprostředkující model má své místo (např. posloupnost dílčích kroků při osvojování konkrétních dovedností- třeba nácvik kotoulu). Při vstřícném přístupu dostává více prostor sociální a emoční rozvoj dětí, učení se v kontextech,  nicméně klade větší nároky na učitele

Zprostředkující přístup:

V mateřské škole je na období září navržen integrovaný blok „To jsem já“, s tématem „Moje rodina“, v jehož rámci mají učitelky směřovat k naplnění očekávaného výstupu „pojmenuje členy rodiny, zná svou adresu“ atd. Proto v TVP zařazují téma „U nás doma“ a v jeho rámci realizují činnosti vedoucí k naplňování výstupů, např. kresba rodiny, tvorba mapy s vyznačením místa, kde děti bydlí, posílání pohledu domů, apod.

Vstřícný přístup:

V mateřské škole si paní učitelky na začátku září všimly, že děti do školky nosí suvenýry z prázdnin. Rozhodly se toho využít a navrhly téma „Znovu jsme se sešli“, v jehož rámci s dětmi vytvářejí prázdninové deníky, pracují s mapami a vyznačují, kde kdo byl, porovnávají vzdálenosti, dokreslují pohlednice, tvoří z přírodnin (kamínků, mušlí, šišek, klacíků), srovnávají různá místa (jak to vypadá u moře, jak to vypadá u rybníka), apod.  

2.4. Celostní přístup

Je velmi důležité, aby děti získávaly poznatky ve vzájemných souvislostech, nikoliv izolovaně. Učení by proto mělo vycházet z reálných situací blízkých dítěti a stavět na např. na prožitkovém učení, badatelském přístupu apod. Pro přípravu  vzdělávací nabídky umožňující učení se v souvislostech, je vhodná tvorba myšlenkových map, ve které vidíme vzájemné souvislosti. Myšlenkové mapy můžeme tvořit i s dětmi, různě je doplňovat a měnit. Z takové mapy pak učitel snáze koncipuje vhodnou vzdělávací nabídku. Na začátku tvorby zvolíme jedno heslo, od kterého se celé téma má vyvíjet, k němu přidáváme další hesla, která nás napadají, ty zase dále rozvíjíme atd.

Příklad: 

Tvoření asociací od pojmu jablko, který představuje jeden z možných východisek pro návrh tematického celku na podzimní období. Z mapy, která by takto vnikla, by učitel mohl následně vytvořit projekt, např. Jablíčková slavnost, tematické celky, např.: Proč se listí červená, či využít konkrétní příběh, např. Jak se javor strakatil (z knihy D. Fischerové Duhové pohádky. Jak využít literárních textů pro tvorbu tematických celků a integrovaných bloků si ukáže níže). Je jasné, že se nevyužije všechno, došlo by k přehlcení dětí. Je dobré věnovat se nejprve tomu, co je dětem blízké; v uvedeném příkladě bychom mohli postupovat od výroby štrúdlů a následně s dětmi zkoumat, kde se jablka berou, apod.

2.5. Možné zdroje pro plánování TC

3. Práce s literárním textem

Z hlediska motivace dětí k činnostem se jako nejvýhodnější jeví práce s projektem nebo práce s literárním textem. Ta umožňuje dětem vžít se do problému, být v roli; pokud je pro ně text neznámý, nastupuje zvědavost - zjistit, jak se příběh vyvine. Dobře zvolený text navíc představuje výborný zdroj podnětů k sociálnímu a emočnímu rozvoji, neboť obsahuje nějaký konflikt, který řeší. Při práci s textem postupujeme úplně stejně- vytváříme myšlenkové mapy, tvoříme asociace, sdružujeme sobě blízké činnosti, prolínáme vzdělávací oblasti. Práce je však usnadněna dějovou linkou, kterou text přináší a kterou budeme s dětmi sledovat.

Zásady pro výběr textu:

měl by obsahovat hodnoty a postoje, které jsou ceněné a žádané

měl by umožňovat dětem ztotožnit se s hrdinou (ideální jsou příběhy ze zvířecí říše)

měl by umožňovat řešit problém

měl by v dětech vzbuzovat zvědavost, touhu objevovat, touhu po dobrodružství

Může jít o pohádku, bajku, příběh, pověst, báseň či píseň. Text není nutné dětem číst, můžeme jim ho vyprávět, číst pouze úryvky, můžeme jej použít jako motivaci či nás může provázet celým tématem, kde se s dějem příběhu seznamujeme postupně.

4. Využití projektů při tvorbě vzdělávacího obsahu

Využívání projektů plně odpovídá požadavku RVP PV na integrovaný přístup ke vzdělávání, učitel v mateřské škole nemá s dětmi „probírat“ jednotlivá témata, ani rozvíjet jednotlivé oblasti izolovaně (např. výtvarná výchova, jazyková výchova), ale vše má propojovat do smysluplných celků.  Projekt svou podstatou ještě více směřuje k zapojení dětí do vzdělávání, protože svou podstatou vychází z aktivního zapojení dětí do návrhu vzdělávací nabídky. Projekt vykazuje určité charakteristické znaky:

·         Děti v něm řeší komplexní problém.

·         Tento problém je spojený s životní realitou, která je dítěti blízká.

·         Dítě přebírá zodpovědnost za řešení problémů.

·         Učitel je v roli facilitátora, tzn., že je pomocníkem, průvodcem, zajišťuje dobré podmínky, pomáhá dětem, ale řízení projektu je v jejich rukou.

·         K řešení problému musejí děti využít celou škálu znalostí, dovedností a uplatnit osvojené kompetence.

·         Výsledkem projektu je konkrétní produkt, výstup.

4.1. Příklad projektu a tematického celku "Cirkus"

4.2. Délka projektu

Projekty mohou být krátkodobé (např. vysazení lípy k výročí republiky), střednědobé (např. stavba hmyzího domku) či dlouhodobé (např. příprava masopustní veselice). Často se stane, že učitelka na základě zájmu dětí připraví tematický celek, ze kterého pak v průběhu vyplyne projekt, který je již v režii dětí.

 Příklad z praxe:

S blížícím se výročím založení republiky paní učitelka připravila tematický celek pro třídu předškolních dětí „Naše země má narozeniny“. Měla připravené cíle, výstupy i činnosti, mimo jiné chtěla s dětmi přichystat nějaký dárek pro naši zemi, myslela třeba na úklid parku. Nicméně děti po dotazu, co by mohly zemi k narozeninám dát, přišly s nápadem přání. A také vymyslely, kam ho poslat, přeci panu prezidentovi. Na základě tohoto návrhu byl realizován projekt „Přání pro naši zemi“. Děti společně vytvářely koláž přání (formát A3), zjišťovaly, kde prezident sídlí, jak se tam dostanou, co by mohly v Praze navštívit, když už tam budou, atd. O týden později se celá třída vydala vlakem do Prahy na Pražský hrad, kde byla koláž předána v prezidentské kanceláři. Návštěva byla spojena s prohlídkou hradu, chrámu sv. Víta, Zlaté uličky, Karlova mostu i Petřína. Další týden dorazil dětem do mateřské školy dopis od pana prezidenta s poděkováním. Netřeba zdůrazňovat, že dané téma se i po ukončení projektu a předání přání ještě protáhlo a dlouho rezonovalo v činnostech, kterým se děti věnovaly.

Úkol: Na základě výše uvedeného příkladu si zkuste s pomocí RVP vypsat, jaké kompetence se v průběhu utvářely, jaké cíle byly naplňovány. Zároveň se zamyslete, jaké nároky práce v projektech klade na učitele.