Motivace v mateřské škole
| Website: | Moodle ZČU |
| Kurs: | KPG/MPV2 Metodika předškolního vzdělávání 2 |
| Buch: | Motivace v mateřské škole |
| Gedruckt von: | Guest user |
| Datum: | Donnerstag, 22. Oktober 2026, 08:17 |
1. Význam motivace
Dítě již od narození je "naprogramováno", aby objevovalo, poznávalo, přicházelo věcem na kloub. Jeho zvídavost je dostatečnou motivací k aktivitě. J. Piaget řekl, že dítě nečeká, až ho něco naučíme, ale má samo snahu přijít, jak věci fungují. Již nejmenší děti pozorují, zkoumají, učí se. Pokud má dítě vytvořené dobré podmínky, tedy takové prostředí, které mu umožňuje tuto svou touhu naplňovat, je aktivní a učí se. Pokud malé dítě od svého okolí dostává odezvu, že je jeho snaha objevovat žádoucí a správná, je toto jeho chování posilováno. Bohužel některé děti mají již v raném věku tyto své přirozené sklony utlumené, ať z rodiny, či nevhodným působením v mateřské škole (jeho zvídavost je brána za projev zlobení, je naučeno být pasivní, musí čekat na vedení dospělého apod.).
Není-li přítomna dostatečná motivace, pravděpodobně nebude ani učení příliš efektivní. Z hlediska učení je vnitřní motivace přínosnější než vnější (např. nabídka odměny za splnění úkolu), neboť je trvalejší a hlubší, dítě lépe překonává překážky (stačí si vzpomenout na množství pádů, když se dítě učí chodit). Proto je naším úkolem snažit se směřovat naše pedagogické působení tak, aby byla vzbuzena vnitřní motivace dítěte.
Podle Eriksona je předškolní věk obdobím iniciativy- dítě chce být aktivní, chce "samo". Je nutné, aby život v mateřské škole tuto jeho iniciativu podporovat a nedusil. I proto je veškerá vzdělávací činnost v mateřské školy ve formě NABÍDKY, kterou dítě může, ale nemusí využít.
Je důležité dítě vnímat jako samostatnou bytost, dívat se na svět jeho očima, nesnažit se jej manipulovat, předělávat, urychlovat, formovat k obrazu svému, ale být tu pro něj, pomáhat mu a provázet ho na jeho cestě objevování.
2. Možná východiska
Při hledání vhodné motivace je důležité znát zákonitosti učení předškolních dětí a znát dítě jako takové.
Zákonitosti učení
dítě vše posuzuje podle sebe, podle svého poznávání...proto využíváme prožitkového učení
dítě má rádo jednoduchost, harmonii, srozumitelnost...proto využíváme rituály
dítě se opírá o své smysly...proto využíváme zraku, sluchu, chuti, hmatu, čichu..., proto využíváme pomůcky
dítě využívá svou fantazii ...proto využíváme pohádek
dítě je zvídavé...proto před něj klademe výzvy k prozkoumání.
Naopak činnosti, při kterých je dítě pasivní, nejsou v předškolním věku příliš vhodné a neměly by převažovat.
3. Druhy motivace v práci pedagoga
Rozlišujeme dva druhy motivace- vnitřní a vnější.
Vnitřní motivace plyne ze zvídavosti dítěte a jeho zájmu (u starších dětí i dospělých je to vnitřní zájem, uspokojení potřeb, aktivita mu něco přináší). Čím vyšší zvídavost u dítěte vzbudíme, tím vyšší zájem o činnost bude mít.
Vnější motivace- nastupuje ve chvíli, kdy se dítě má učit něco, co je nezbytné, ale v jeho očích nezajímavé (např. jíst příborem v určitém věku, když by samo chtělo jíst pouze vidličkou, jelikož je to pro něj pohodlnější). V tuto chvíli přicházejí podněty zvenčí v podobě odměny (pochvala, sladkost) či trestu (odepření něčeho, výtka apod.) V předškolním věku je důležité, aby děti zažívaly úspěch, byly podněcovány, zažívaly, že v ně někdo věří, jelikož jsou ve věku, kdy se utváří jejich sebepojetí na základě toho, jak se k nim chovají druzí. Chvála by se přitom neměla používat pouze k uznání za nějaký výkon, ale i k povzbuzování dětí. Měla by být konkrétní, aby dítěti poskytovala srozumitelnou zpětnou vazbu.
4. Motivace integrovaných bloků (tematických celků)
Na počátku každého tematického bloku je důležité získat zájem dětí o dané téma. Pokud se to nepovede, je lepší téma opustit a přijít s jiným. Zároveň je důležité dětem naslouchat a tématem následně procházet podle jejich zájmu- u některých činností se déle zdržet, jiné vynechat, či naopak zařadit nové. Proto je i plánování tematického celku orientační ve smyslu, že se naše plány mohou změnit.
Příklad:
V rámci tématu masopustu učitelky plánovaly, jak budou děti seznamovat s tradičními zvyky a připraví masopustní veselici. Hned na začátku ale děti velice zaujaly tradiční řemesla. Proto učitelky své plány upravily, věnovaly se aktivitám motivovaným jednotlivými řemesly a vše nakonec vyvrcholilo veselicí v kostýmech různých řemesel a povolání.
Jak vzbudit zájem o téma:
- příběh – čtený, vyprávěný, v podobě divadelního představení. Jde o jednu z nejlépe fungujících motivací, jelikož odpovídá jejich způsobu myšlení. Podrobněji v předchozí části kurzu.
- báseň
- písnička
- zážitky dětí (např. narození sourozence, návštěva poutě...)
- společný zážitek třídy (situační učení, např. návštěva ZOO)
- řešení problému (otázka)- může vyplynout z přirozené situace (proč padá na podzim listí?)
- předmět související s tématem- přinést dětem např. téma zimní olympiády uvést ukázkou opravdové medaile.
- maňásek, loutka, maskot
- výzdoba
- rozhovor
- obraz, ilustrace
- svátky, tradice
- procházka, výlet
- návštěva, beseda
- dopis
- kostým
5. Motivace konkrétních činností
Jde o vzbuzení zájmu o konkrétní činnost, což nemusí být vždy úplně jednoduché. Někdy stačí samotný zájem o téma jako takové a "teď si na to zahrajeme", "teď si vyzkoušíme"... Jindy nám pomůže, když využijeme některé z možností, jak vzbudit zvídavost konkrétním způsobem, např.:
- příběh
- báseň
- písnička
- otázky- jde o otázky, které podněcují k přemýšlení, dávají prostor pro úvahy, jak to tedy je, jak věci fungují apod.
- obrázek
- tajemství
- maňásek
- hotový výrobek- např. při pracovních či výtvarných činnostech, kdy dítě má představu, co může dokázat. Nemusí to být jen obrázek či výrobek učitele, ale může být i dítěte.
- připravené prostředí a pomůcky- hojně využíváno v alternativních programech, kdy dětem připravujeme určitou "výzvu", např. lupu, misky se semínky, encyklopedii a obrázky květin. Děti pak samy zkoumají, zda jsou semínka stejná, jak moc se liší, můžou zkoušet přiřazovat. Dále mohou mít připravené pomůcky a obrázkový návod, jak si může samo něco zasadit atd.
- možnost výběru- činnosti připravené ve formě stanovišť či center, kde jsou úkoly různého typu, dítě si vybírá, čemu se chce věnovat, co si chce vyzkoušet.
- legenda
- ...