Průřezová témata RVP ZV a jejich implementace do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví

1. Charakteristika průřezových témat RVP ZV

Průřezová témata jsou popsána v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (2021). Na základě tohoto dokumentu budou uvedená témata v základní rovině popsána. 

Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.

V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:

 Osobnostní a sociální výchova

 Výchova demokratického občana

 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

 Multikulturní výchova

 Environmentální výchova

 Mediální výchova

Osobnostní a sociální výchova 

Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti.

Podle J. Valenty (2001) je specifikem Osobnostní a sociální výchovy  to, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.

Tematické okruhy Osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné zařazovat do výuky ta témata, která reflektují aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné domluvy s nimi. Všechna uvedená témata se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí.

Výchova demokratického občana 

Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter.  Má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má žákovi umožnit konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

Mezi tematické okruhy patří:

• Občanská společnost a škola 
• Občan, občanská společnost a stát 
• Formy participace občanů v politickém životě 
• Principy demokracie jako formy vlády a způsob rozhodování 

Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, schopných v dospělosti mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování národní identity. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.

Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru.

Mezi tematické okruhy patří:

• Evropa a svět nás zajímá 
• Objevujeme Evropu a svět 
• Jsme Evropané 

Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti.

Mezi tematické okruhy patří: 

• Kulturní diference 
• Lidské vztahy 
• Etnický původ 
• Multikulturalita 
• Princip sociálního smíru a solidarity 

Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědecko-technických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy) i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.

Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti.

Mezi tematické okruhy patří: 

• Ekosystémy 
• Základní podmínky života 
• Lidské aktivity a problémy životního prostředí 
• Vztah člověka k prostředí 

Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Sdělení, jež jsou médii nabízena, mají přitom nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními; dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času.

Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.

Mezi tematické okruhy patří: 

• Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 
• Stavba mediálního sdělení 
• Vnímání autora mediálního sdělení 
• Fungování a vliv médií ve společnosti 
• Tvorba mediálního sdělení 
• Práce v realizačním týmu se zaměřením na mediální produkci 

Úkol pro seminář - cvičení k zamyšlení: 

Zamyslete se, jakým způsobem je možné implementovat témata z výše uvedených průřezových oblastí (oborů) do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. 

2. Implementace průřezových témat do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví

Možností, jak zakomponovat průřezová témata do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, je několik.  Obecně  jsou popsatelné následujícím způsobem: 

• Plánování cílů průřezových témat do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. V tomto případě jde o souběh  plánování cílů v předmětu Výchova ke zdraví a cílů průřezových témat.
• Včlenění  průřezových témat do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Včlenění témat se může uskutečnit několika způsoby: 

- Využití edukačních strategií v předmětu Výchova ke zdraví , které však současně oživují průřezová témata, např. skupinově-kooperativní výuka se vztahuje k osobnostní a sociální výchově. 

- Využití  prakticky pojatých  průřezových témat ve výuce Výchovy ke zdraví.

V další části této kapitoly budou popsány konkrétní souvislosti mezi jednotlivými průřezovými tématy a vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. 

Osobnostní a sociální výchova 

Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností vztahujících se ke zdravému duševnímu a sociálnímu životu.

Výchova demokratického občana

Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematické okruhy, které se převážně vztahují ke vzdělávacím oblastem Člověk a společnost, Člověk a jeho svět, ale i zkušenosti a prožitky žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou nejen ověřit význam dodržování pravidel, eventuálně se v zájmu spravedlnosti podílet na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení. Kvalitní vztahy ve společnosti jsou důležitým předpokladem pro rozvoj sociálního zdraví. Každý člověk má právo žít ve slušné společnosti za důstojných podmínek. V případě, že tyto zásady nejsou naplňovány, může to vést ke vzniku psychosomatických poruch. Demokratická společnost je důležitým předpokladem pro vytvoření podmínek podpory zdraví a dostupnosti zdravotní péče pro všechny. 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví orientuje žáky v globálních problémech souvisejících se zdravím. V oboru Tělesná výchova využívá průřezové téma zájem žáků o sport k hlubšímu pochopení souvislostí evropských kořenů olympijských idejí a významu sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých národů a národností.

Multikulturní výchova 

Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků – příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“. Tím výrazným způsobem přispívá k rozvoji sociálnímu zdraví. V kurikulárním dokumentu (RVP ZV, 2017, s. 133) se přímo uvádí: "Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Člověk a příroda se dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti je dána především tématy, která se zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých národů a etnických skupin." 

Environmentální výchova 

Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností získávaných v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného pohledu. Každá z oblastí má svůj specifický význam v ovlivňování racionální stránky osobnosti i ve vlivu na stránku emocionální a volně aktivní. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí.

Mediální výchova 

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními; dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. V oblasti zdraví dochází často ke zkreslování informací nebo k prezentování informací, jež nejsou objektivně doložené. Je vhodné, aby žáci se naučili informace kriticky posuzovat a dokázali se efektivně orientovat v mediálním světě. 

3. Informační zdroje

Baar, V., Houdková, Z. (2010). Výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech: učební text k průřezovému tématu podle Rámcového vzdělávacího programu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti. 

Kovaliková, S. (1995). Integrovaná tematická výuka. Praha: Spirála. 

Mezuláník, R. (2015). Mediální výchova. Praha: UJAK. 

Pelcová, N. (2009). Multikulturalismus a multikulturní výchova. Praha: UK.  

Podroužek, L. (2002). Integrovaná výuka na základní škola v teorii a praxi. Plzeň: Fraus. 

Valenta, J. (2003). Učit se být: témata a praktické metody pro osobnostní a sociální výchovu pro ZŠ a SŠ. Praha: Agentura Strom.  

Dokumenty: 

Rámcový vzdělávací program pro ZŠ. Praha: MŠMT, 2021.