Procesuální přístupy ve střední Evropě
| Stránky: | Moodle ZČU |
| Kurz: | KAR/TA1 Teoretická archeologie 1 Upravit název tématu |
| Kniha: | Procesuální přístupy ve střední Evropě |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | čtvrtek, 22. října 2026, 07.05 |
1. Středoevropský procesualismus
Ačkoliv se procesuální paradigma etablovalo a rozvíjelo
především v západní a severní Evropě a ve Spojených státech, neznamená to,
že podobné přístupy se nevyskytovaly také ve střední Evropě. Určitou předzvěst
lze zaznamenat v neobvyklém pojetí pravěku (Neustupný – Neustupný 1960),
či studiu společenské organizace (na tehdy nevyhnutelném podkladě historického
materialismu, viz Neustupný 1967) či paradigmatickém pojetí vědy (Neustupný
1976).
Své místo si procesuální přístupy našly přirozeně ve strategii a systematizaci archeologického průzkumu a výzkumu (Neustupný 1973b), zpracování velkých nálezových souborů pomocí databází a statistických metod (např. databáze neolitických osad v Bylanech u Kutné Hory, Květina – Pavlů 2007; Soudský 1967), aplikaci matematických a (vícerozměrných) statistických metod (Neustupný 1973a), aplikaci přírodovědných metod (např. dočasná radiokarbonová laboratoř v šedesátých letech v Mostě), či studiu vztahy osídlení a přírodního prostředí (Rulf 1983).
K významným osobnostem počátků domácího procesulismu patří:
- Evžen Neustupný (otevřel řadu procesuálních témat – vzorkování, strategie terénního výzkumu, radiokarbonové datování, databáze a statistické zpracování, prostorové analýzy, společenská organizace, paleodemografie, ekofakty atd.);
- Bohumil Soudský (specialista na neolit, strategie velkoplošných výzkumů a jejich formalizovaného a statistického zpracování - Bylany u Kutné Hory).
1.1. Literatura
Beneš, J. – Pokorný, P. (eds.) 2008: Bioarcheologie v České republice. České Budějovice, Praha: Jihočeská univerzita v ČB, Archeologický ústav AV ČR v Praze.
Bintliff, J. – Kuna, M. – Venclová, N. (eds.) 2000: The Future of Surface Artefact Survey. Sheffield Archaeological Monographs 13. Sheffield: Sheffield University Press.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
Gojda, M. (ed.) 2004: Ancient landscape, settlement dynamics and non-destrutive archaeology. Czech research project 1997–2002. Praha: Academia.
Kozłowski, J. K. – Neustupný, E. (eds.) 2001: Archeologia przestrzeni. Metody i wyniki badań osadniczych w dorzeczach górnej Łaby i Wisły. Kraków: Polska Akademia Nauk.
Kuna, M. et al. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Archeologický ústav AV ČR.
Květina, P. – Pavlů, I. 2007: Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Praha: Archeologický ústav AV ČR.
Macháček, J. (ed.) 1997: Počítačová podpora v archeologii, Brno: Masarykova univerzita.
Neustupný, E. 1967: K počátkům patriarchátu ve střední Evropě. Praha: Rozpravy ČSAV 77/2.
Neustupný, E. 1973a: Jednoduchá metoda archeologické analýzy. Památky archeologické 64, 169–234.
Neustupný, E. 1973b: Sekvenční metoda vedení archeologických výzkumů. Archeologické rozhledy 25.3, 300-328.
Neustupný, E. 1976: Paradigmata ve středoevropském neolitu a eneolitu. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské university E 20-21, 125-132.
Neustupný, E. – Neustupný, J. 1960: Nástin pravěkých dějin Československa. Sborník Národního musea v Praze, řada A – Historie, svazek 14, čís. 3–5.
Vašíček, Z. – Malina, J. 1980: Archeologie včera a dnes aneb mají archeologové šedé hmoty více za nehty než za ušima? České Budějovice: Jihočeské muzeum.
Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu. Památky archeologické 74, 35–95.
Soudský, B. 1967: Principles of automatic data treatment. Prague: Archeologický ústav.
Časopisy
Interdisciplinaria Archaeologica (IANSA).
Ve službách archeologie (Archeologický ústav AV Č Brno, např. číslo 1998)