Osobnosti světové a české grafiky

1. Od zakladatelů k Dürerovi: mezi dřevořezem a mědirytem

Tisky byly - stejně jako iluminace - zpočátku anonymní. Později začaly být signovány, ale pouze monogramem - alespoň jeho prostřednictvím známe některé mistry 15. století, tzv. monogramisty. Jen zřídka se ovšem podaří ztotožnit je s konkrétním umělcem, jako tomu bylo např. v případě Martina Schongauera. 

Osobnosti a příklady tvorby:

Monogramista E. S. (kol. 1440–67) 

První či jeden z prvních, kdo tímto způsobem grafické listy označoval. Zanechal po sobě cenné mědiryty náboženského i sekulárního obsahu s virtuozně pojednanými postavami.

 

Martin Schongauer (1430–91)

Významný německý malíř a grafik, který ovlivnil řadu následovníků. Ještě ve vrcholně gotickém stylu pracoval technikou detailního mědirytu s bohatou škálou tónů; zavedl vyjádření objemu pomocí křížového šrafování.

 

Michael Wolgemut (1434–1519)

Německý malíř a grafik, který stál v čele významné dílny dodávající dřevořezy vydavatelům knih v Norimberku. Sám v technice dřevořezu dosáhl mistrovství ve znázornění objemu.

 

Jacopo de´Barbari (kol. 1440–před 1516)

Italský malíř a grafik, pracující u evropských dvorů. Zakladatel italské tradice rozměrných, detailně propracovaných grafických listů. Pracoval technikou dřevořezu i rytiny.

 

Erhard Reuwich (kol. 1450–1505)

Původem z Utrechtu, po návratu z pouti do Svaté země se usadil v Mohuči. Postřehy z cest zúročil v kresbách a dřevořezech orientálních živočichů a oděvů a vedutách měst.

 

Lucas Cranach st. (1472–1553)

Malíř a grafik, představitel saské školy ilustrace. Ve Wittenbergu založil tiskárnu, která vydávala Lutherovy spisy.

 

Hans Holbein ml. (1497–1543)

Německý renesanční malíř a grafik, působící na dvoře Jindřicha VIII. Vynikl jako portrétista, v rámci grafiky se věnoval dřevořezu.

 

Albrecht Dürer (1471–1528)

Zásadní osobnost německé renesanční malby, kresby, grafiky i teorie. Pracoval jak v dřevořezu, tak v různých hlubotiskových technikách.

dřevořez:

hlubotisk:

2. Mistři renesančního a barokního hlubotisku

Andrea Mantegna (1431–1506)

Raně renesanční malíř a mědirytec, mistr odvážných perspektivních zkratek.

 

Lucas van Leyden (1494–1533)

Nizozemský malíř a významný grafik oblasti dřevořezu i hlubotisku, jež zpracovával s vynikajícím smyslem pro detail. Výjimečné jsou jeho portréty,  mnahofigurální scény, architektonické kompozice i grafika s venkovskou tematikou, příznačnou pro domácí renesanci.

 

Pieter Brueghel st. (1525–69)

Vlámský malíř a grafik, proslulý krajinami a žánrovými scénami z rolnického prostředí.

 

Hendrick Goltzius (1558–1617)

Nizozemský malíř, kreslíř a grafik-rytec, který zdokonalil modelaci objemu šikmým šrafováním v kombinaci s tečkovací technikou. Pracoval také technikou dřevořezu.

 

Jacques Callot (1592/3–1635)

Lotrinský kreslíř a grafik, jehož rytiny a lepty jsou cenným dokumentem událostí Třicetileté války. Nově zachytil život deklasované sociální třídy.

 

Claude Mellan (1598–1688)

Francouzský malíř, kreslíř a brilantní rytec, reprodukující antické památky královské sbírky Ludvíka XIV. Vypracoval techniku, která umožnila vytvářet objem bez použití křížového šrafování, totiž zesilováním a zeslabováním souběžně kladených linií.

 

Aegidius Sadeler (1570–1629)

Původem vlámský malíř a grafik působil na dvoře Rudolfa II. Vedle volné tvorby se věnoval ilustraci, především na poli mědirytu. Reprodukoval cizí předlohy starší doby i pražského okruhu císařského dvora, zcela soběstačný byl ale jako autor sám. Tématem jeho rytin s křížovou, stále jemněji stupňovanou šrafurou byli panovníci, ale i topografické práce ad. Činný byl také jako nakladatel.

 

Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606–69)
Rembrand vynikl i na poli kresby a grafiky - nepřekonatelný byl v leptu, který dodatečně zpracovával suchou jehlou a dalšími technikami.

---

"Rembrand nejenže maluje pomocí světla, ale pouze světlem také kreslí. Jeho způsob, jak odsouvat do dálky, přibližovat, schovávat, zvýrazňovat a pohřížit pravdu do vizionářských poloh, to je pravé umění, především umění šerosvitu."                                                                             Eugéne Fromentin

---

 

Václav Hollar (1607–77)

Jeden z nejvýznamnějších grafiků 18. století, uplatňující především v technice leptu krajiny a obecně přírodní motivy, mapy a městské veduty, portréty, krojované figury i zátiší.

 

William Hogarth (1697–64)

Anglický malíř a grafik-rytec, karikující život vyšší společnosti.

 

François Boucher (1703–1770)

Giovanni Battista Piranesi (1720–78)

Další z významných grafiků 18. století, vycházející z profese architekta. V technice rytin a leptu vynikl jako vedutista i jako autor imaginárních, o perspektivu se opírajících kompozic.

3. 19. století: nové techniky, nové přístupy

William Blake (1757–1827)

Základem jeho tvorby, nejprve spjaté s klasicismem, později se projevující - v romantickém duchu - vizionářským charakterem, byla rytina, lept i dřevořez. Ve svém díle se vrátil k dávné technice deskotisku, vyvinul vlastní způsob reliéfního tisku a barevného tisku, kterým dosáhl různých variačních obměn, podobně jako v případě ručního kolorování svých grafik.

 

Francisco José Goya y Lucientes (1746–1828)

Vytvořil mj. cykly leptů, akvatint - a nově i litografií, působivých kritickým postojem k dobovým poměrům.

 

Eugéne Delacroix (1798–1863)

Malíř a grafik, který se v rámci ilustrací věnoval leptu a průkopnicky i litografii.

 

Gustave Doré (1832–83)

Nejvýznamnější francouzský ilustrátor 19. století. Rané práce realizoval především jako litografie, knižní ilustrace ve formě dřevorytů. Ilustroval  okolo 90 knih; vybudoval rozsáhlou dílnu zaměstnávající přes 130 rytců. 

 

Honoré Daumier (1808–79)

Francouzský sochař, malíř, kreslíř a grafik, nejvýznamnější karikaturista 19. století, ostře kritizující politické poměry. 

Paul Gauguin (1948–1903)

Vytvářel zinkografie, lepty, litografie, a především dřevořezy, které sám řezal kapesním nožem a tiskl.

Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901)

Malíř patřící zároveň k nejvýznamnějším grafikům-litografům konce 19. století. Svými volnými grafickými listy a plakáty čerpajícími především ze života na pařížském Montmartru zásadně ovlivnil hnutí secese.

Grafické dílo osobností spojených s ilustrací 20. století je uvedeno v rámci dalších kapitol.