Ilustrace pro děti a mládež
| Sitio: | Moodle ZČU |
| Curso: | KDE/IL2 Ateliér Mediální a didakt. ilustrace 2 - šablona |
| Libro: | Ilustrace pro děti a mládež |
| Imprimido por: | Nepřihlášený host |
| Día: | jueves, 22 de octubre de 2026, 03:47 |
1. Úvodem
„Dětská kniha znamená jednotu slova a obrazu: v nové době přistupuje k těmto dvěma složkám i forma jejich spojení, architektura knihy, její grafická úprava."
František Holešovský, Glosy k vývoji české ilustrace pro děti, 1982
V širším smyslu rozumíme literaturou pro děti a mládež texty spojené s výchovou a vzděláváním. Objevují se sice už ve středověké literatuře, jedná se ale spíše o ojedinělé počiny, např. Řeči besední Tomáše Štítného (kol. 1390) formulované jako dialog otce s dětmi. Zcela výjimečný je svou koncepcí Komenského Orbis pictus (dvojjazyčně 1658, ve variantě s češtinou1685), jeden raných příkladů využití výchovné ilustrace.
V užším smyslu vzniká literatura pro děti a mládež až v 19. století. Přispělo k tomu zavedení povinné školní docházky a s ním spojená potřeba učebnic a encyklopedií. Zásadní úlohu sehrála zároveň vlna romantismu, která podnítila zájem o lidovou slovesnost.
V českém jazykovém prostředí ovšem až do 80. let 19. století původní literatura pro děti a mládež neexistovala, pouze překlady, např. Charles Dickens, Oliver Twist, 1838, česky 1844, Alexandr Sergejevič Puškin, Kapitánova dcerka, 1836, česky 1847, Alexandre Dumas, Tři mušketýři, 1845, česky 1851 aj.
2. Od počátku 20. století do vzniku Československa
Základy české ilustraci pro děti položil Mikoláš Aleš, inspirovaný lidovým uměním.
O povznesení úrovně (nejen dětské) knihy se zasloužil SVU Mánes, který r. 1902 vydal bohatou obrazovou publikaci s ilustracemi pro děti Sníh. Obsahovala texty Jana Nerudy, Václava Říhy, slovenskou a ruskou pohádku, část Dekameronu a jiné texty, doprovázené ilustracemi Mikoláše Alše, Ladislava Šalouna, Stanislava Suchardy, Anny Boudové, Františka Kupky nebo Jana Kotěry.
K posunu od dříve prosazované didaktičnosti k uměleckým hodnotám přispělo Hnutí za estetickou výchovu dětí, k jehož předním představitelům patřil Otakar Hostinský, F. X. Šalda, Alois Mrštík nebo Zdenka Braunerová.
---
Kniha jest – nebo alespoň má býti – vedle zprostředkovatelky vnitřního života a posvěcení i dokonalým uměleckým předmětem, věcí výtvarné kultury, krásnou věcí uměleckou.
F. X. Šalda, esej Kniha jako umělecké dílo, 1905
---
Osobnosti a příklady tvorby
Adolf Kašpar
Božena Němcová, Babička, 1903
Hanuš Schwaiger
Josefina Schwaigerová, Šest pohádek o hastrmanech, 1903
Jaroslav Panuška
Václav Říha, Letní noc, 1905
Artuš Scheiner
Božena Němcová, pohádky, O labuti, 1913
Vojtěch Preissig
Jan Karafiát, Broučci, 1902
Byl jeden domeček, 1905
Josef Wenig
Jan Karafiát, Broučci, 1919
3. V období první republiky
Po vzniku Československa se objevila řada výrazných ilustrátorských osobností, viz stejnou kapitolu v České ilustraci. V dětské literatuře se významně uplatnil Josef Lada, Karel Svolinský, Zdeněk Burian, později Cyril Bouda, Josef Čapek, Ondřej Sekora, Antonín Pospíšil a těsně před 2. světovou válkou Jiří Trnka nebo Kamil Lhoták.
K tradičním formám přibývají nové žánry jako např. moderní autorská pohádka, rozvíjí se literatura dobrodružná. Vedle žánrové diferenciace se více zohledňují věková specifika čtenářů.
Osobnosti a příklady tvorby
Josef Lada
Ladovy veselé učebnice, od 1925
Ezopské bajky, 1931
Pohádky naruby, 1939 (srov. Nezbedné pohádky, 1946)
Karel Svolinský
Leontina Mašínová, Násobilce v malé chvilce, 1936
Zdeněk Burian
Robert Louis Stevenson, Dobrodružství Davida Balfoura, 1921
Jules Verne, Dva roky prázdnin, 1936
Josef Čapek
Karel Čapek, Devatero pohádek, 1932
Ondřej Sekora
Ferda Mravenec, knižně 1936
4. Od 2. světové války do 80. let
Také literatura pro děti a mládež reflektovala politické dění (viz stejnou kapitolu v České ilustraci).
Po r. 1948 ještě setrvačně působilo několik nakladatelství, nakonec však byla sloučena pod Státní nakladatelství dětské knihy, založené r. 1949 (od r. 1969 Albatros).
Dětská literatura, potažmo ilustrace v podstatě kopírovala doktrinu "socialistického realismu" literatury pro dospělé: byla zúžena do prvoplánově výchovného rámce, tematizovaného výstavbou socialismu, husitskými bojovými tradicemi apod.
K ilustrátorům, díky nimž i v tomto období byla udržena kvalitní česká ilustrace, patří mj. Kamil Lhoták, Jiří Trnka, Antonín Strnadel nebo Adolf Zábranský. Pro další vývoj sehrála koncem 50. let významnou roli ilustrace Stanislava Kolíbala.
Od r. 1954 rozšiřovalo SNDK svou produkci o specializované edice: Knihy odvahy a dobrodružství, Knižnice vědeckofantastických příběhů, Daleké kraje, Podivuhodné cesty, Karavana; na Expo 58 v Bruselu bylo vyznamenáno Velkou cenou.
Progresivní 60. léta a jejich doznívání
České a slovenské publikace pro děti a mládež figurovaly v první desítce překládaných knih světa; ke špičce patřily i výtvarnou úrovní. Trend dozníval ještě v 70. a 80. letech.
Přístupy
něžnou rukou:
Ota Janeček, Daisy Mrázková, Eva Bednářová, Dagmar Berková, Štěpán Zavřel, Markéta Kolíbalová-Pracahtická, Josef Paleček
umění atmosféry:
Jiří Trnka, Jiří Běhounek, Adolf Absolon, Jaromír Vraštil, Luděk Maňásek
spontánní linkou:
Stanislav Kolíbal, Jiří Šalamoun, Eva Natus-Šalamounová, Jan Schmidt, Vratislav Hlavatý, Václav Kabát, Zdena Kabátová-Táborská, Jindřich Kovařík
robustní tvary:
Zdeněk Mézl
naučná literatura - non-fiction:Vladimír Fuka, Miroslav Šašek, Jiří Kalousek, Teodor Rotrekl, Zdeněk Burian, Zdeněk Mlčoch
ilustrátoři v exilu:
Štěpán Zavřel, Vladimír Fuka, Miroslav Šašek, Jan Brychta, Jindra Čapek, Petr Sís
komiks ve službách ilustrované knihy:
Adolf Born – Oldřich Jelínek – Jaroslav Malák, Věra Faltová, Karel Franta
grafický design v ilustraci:
Zdeněk Seydl, Květa Pacovská, Milan Grygar, Milan Kopřiva
ilustrace v animovaném filmu:
Jiří Trnka, Miroslav Štěpánek, Eva Švankmajerová, Zdeněk Miler, Josef Kábrt, Karel Zeman, Jiří Šalamoun, Radek Pilař
kompilační knihy:
U maminky, u tatínka, 1968 (Helena Zmatlíková, Květa Pacovská, Alois Mikulka ad.)
Povídali, že mu hráli, začátek 70.let (Jan Brychta, Stanislav Kolíbal, Jitka Kolínská, Květa Pacovská, Zdeněk Seydl, Helena Zmatlíková)
na stránkách časopisů:
Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček – ještě na začátku 70.let originální české texty a ilustrace pro mladší školáky - Made in Popletov, Vladimír Kýn
Větrník – komiks přejatý i originální – Karel Vilgus, Jaromír Vraštil, Gustav Krum
plastické vystřihovánky:
Jan Žbánek - balóny
Osobnosti a příklady tvorby
Daisy Mrázková: tvůrkyně autorských knih
Neplač, muchomůrko, 1972
Jiří Trnka
Hans Christian Andersen, Pohádky, 1. vyd. 1957 přispělo k udělení ceny H. Ch. Andersena
Jan Karafiát, Broučci, 1968, srov. s vydáním r. 1941
Zahrada, 1962
Jiří Šalamoun
Ota Hofman, Pan Tau a tisíc zázraků, 1974
Zdeněk Mézl
Ezopovy bajky, 1975
Miroslav Šašek
This is Paris, 1959: první z jeho ilustrovaných turistických průvodců pro děti
Jiří Kalousek
Zdeněk Adla a kol., Obrázky z českých dějin a pověstí, 1982
Petr Sís
Ptačí sněm, 2011
Věra Faltová
Dagmar Lhotová, Z. K. Slabý, Kocour Vavřinec a jeho přátelé, časopisecky (v Mateřídoušce) 1967
Květa Pacovská
Pohádky pro všední dny, 1973
5. Po roce 1990
Vedle autorů zmíněných v předchozí kapitole se už v 80. letech uplatnili umělci další generace, k nimž na přelomu milénia přibyla další generační vrstva, a postupně se etablují další, mladí ilustrátoři.
Osobnosti a příklady tvorby
František Skála (a zde)
Carl Sandburg, Pohádky z bramborových řádků, 1987
Miroslav Janotka, Karel Linhart, Řemesla našich předků, 1987
Lingvistické pohádky, 2006
Záhádky, 2007
Letopisy Narnie, 1990-92
Pohádky bratří Grimmů, 1993
Tomáš Garrigue Masaryk, 2006
Jana Šrámková, Zuza v zahradách, 2016
Dům číslo 226, 2018
Petr Bezruč, Maryčka Magdonova, 2018
Rostlinopis, 2012
Iva Jestřábová, Až po uši v mechu, 2015