Obsahové náležitosti pedagogické přípravy

1. Návrh třídního integrovaného bloku

Návrh třídního integrovaného bloku (tematického celku)* musí vycházet z ŠVP a z TVP dané třídy. Nejčastěji se v praxi setkáme s ŠVP, které využívá chronologické řazení jednotlivých integrovaných bloků, tzn. bloky se realizují v daném pořadí a postupně. Další možností je uspořádání bloků způsobem, kdy si učitel volí pořadí realizace těchto bloků. V obou případech pak na úrovni třídy probíhá konkretizace vzdělávacích cílů daného IB v souladu s potřebami a zájmy dětí dané třídy. Třetí možností je volné koncipování školních IB, kdy učitel pracuje s několika IB zároveň, z nichž si vybírá cíle, jejichž rozvoj v daném období u dětí ve své třídě sleduje. 

V praxi to znamená, že je nutné se nejprve důkladně seznámit s ŠVP a TVP a po domluvě s mentorem praxe zvolit, které cíle a jaké téma bude v daném období sledováno.

*pozn. v RVP PV je použito v souvislosti s plánování na úrovni třídy obou pojmů. V odborné terminologii není jednotný pojem ustálen

1.1. Záměr IB

1.2. Dílčí cíle

Dílčí cíle představují cíle učitele - jaké oblasti chci rozvíjet (např. rozvoj smyslového vnímání). Představují tedy kategorii, která nám říká, na co se chceme zaměřovat, ale ještě nepředstavuje konkrétní sledovaný cíl. 

Je nezbytné sledovat dílčí cíle ze všech pěti vzdělávacích oblastí. Neznamená to však, že mám-li pět oblastí, musím navrhnout pět činností, naopak. Ideálně navržená aktivita rozvíjí cíle z několika vzdělávacích oblastí. 

Připomeňme si, že když

dítě při aktivitě využívá své tělo, rozvíjím cíle z oblasti Dítě a jeho tělo.

dítě při aktivitě musí řešit nějaký problém, rozvíjím cíle z oblasti Dítě a jeho psychika.

dítě při řešení spolupracuje s druhým, rozvíjím cíle z oblasti Dítě a ten druhý.

dítě řeší problém, který se týká praktického života, rozvíjím cíle z oblasti Dítě a společnost.

dítě se při řešení problémů dozvídá poznatky o světě, rozvíjím cíle z oblasti Dítě a svět.

1.3. Očekávané výstupy

Očekávané výstupy představují vymezení toho, co OČEKÁVÁM, že bude výsledkem dané činnosti (třídního integrovaného bloku). Jedná se tedy o cíle na straně dítěte. Tato očekávání je třeba formulovat konkrétně (proto neopisujeme z RVP PV) a co nejpřesněji. Správně formulovaný očekávaný výstup je kontrolovatelný - mohu vyhodnotit do jaké míry se u jednotlivých dětí podařilo cíl naplnit. Proto by formulace měla obsahovat i kritéria hodnocení (např. "umí pojmenovat mláďata alespoň 5 hospodářských zvířat", "vysvětlí, proč jsou pro nás hospodářská zvířata důležitá a uvede alespoň dva příklady" apod.)

1.4. Klíčové kompetence

Je nutné, aby během vzdělávání docházelo k rozvoji klíčových kompetencí. To se děje jedině tak, že dítě své znalosti, dovednosti a  schopnosti prakticky uplatňuje. Jde tedy o to, zvolit takové= vzdělávací formy a metody, které umožní dítěti aktivní uplatňování dosud nabitých znalostí a dovedností. Nejde tedy o to CO budeme děti učit, ale JAK je to budeme učit. 

1.5. Vzdělávací nabídka

Soubor konkrétních aktivit, které budeme dětem nabízet. Při návrhu třídního integrovaného bloku není nutné hned plánovat všechny aktivity, protože nabídku budeme průběžně přizpůsobovat zájmům a potřebám dětí a budeme reagovat na vzniklé situace, podněty, které nám děti budou dávat. Proto v úvodu stačí pouze nástin klíčových aktivity, jejichž realizace povede k naplnění očekávaných výstupů daného integrovaného bloku, čímž dojde k naplnění našeho záměru - proč vůbec tento blok či téma realizujeme. 

1.6. Vzdělávací formy

Forma vzdělávání velmi ovlivňuje jeho průběh. Vzhledem k nutnosti vzdělávání individualizovat podle potřeb a zájmů jednotlivých dětí je žádoucí, aby byly preferovány takové formy, které to umožňují - tedy činnosti skupinové, individuální, kooperativní. Frontální formu vzdělávání volíme tehdy, pokud to má význam a přínos pro rozvoj dítěte, např. společné hry, dramatizace, zpěv apod. Frontální práce by neměla převažovat, upřednostňujeme takovou organizaci, kdy si dítě může volit. 

Z hlediska míry řízení je vhodné, aby byl vyvážený poměr spontánních aktivit, polořízených a řízených činností. 

1.7. Vzdělávací metody

Vzdělávací metody upřednostňujeme takové, které umožňují dítěti být aktivní, samostatně objevovat a zkoumat, klást otázky a hledat řešení. Vyvarujme se přímému předávání poznatků.

2. Denní příprava

Denní příprava by se měla tvořit opravdu ze dne na den, aby bylo možné pružně reagovat na zájem a potřeby dětí. Není proto nutné mít na každý den novou hru/píseň/činnost, naopak. Činnosti se mohou opakovat, klidně každý den, pokud je to pro děti přínosné a mají o to zájem. 

Denní příprava by měla obsahovat nabídku činností - přípravu prostředí, které děti podněcuje k samostatné aktivitě v rámci sledovaného tématu (např. nabídka knih, výtvarného materiálů, přírodnin, pracovních listů, didaktických her apod.). Dále by měl být popsán průběh řízené činnosti - motivace, organizace, přibližná časová dotace. Můžeme si i napsat např. otázky, které budeme dětem klást. A také seznam pomůcek, které potřebujeme připravit.

3. Shrnutí

Váš plán by tedy měl obsahovat:

záměr, dílčí cíle z jednotlivých vzdělávacích oblastí, očekávané výstupy, rozvíjené kompetence a nástin plánovaných činností

Denní přípravy vzdělávací aktivity s uvedením jejich očekávaných výstupů, formy a metody vzdělávání, případně motivace a pomůcek.