a) Národní strategie PP rizikového chování dětí a mládeže na období 2019-2027

1. Co obsahuje a na jakých podkladech vznikla Národní strategie PP

Cíl kapitoly:	Charakterizovat základní pojmy v oblasti primární prevence.
Obsah kapitoly:	Představení metodických doporučení, seznámení s Národní strategií a tvorbu MPP.
Klíčové pojmy:	Strategie, MMP, metodická doporučení.
Otázky na úvod:	Jsou metodické pokyny závazné?
Otázky na závěr:	Kdo může být vzdělavatelem kvalifikačního studia Metodik prevence.

Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2019-2027 vychází z vyhodnocení Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2013-2018, na kterou zároveň navazuje. Národní strategie 2019-2027 vychází ze závěrů SWOT analýzy systému primární prevence rizikového chován, kterou realizovali krajští školští koordinátoři prevence ve spolupráci s MŠMT.

Dne 8. března 2019 byla schválena:

• národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019-2027,
• akční plán realizace Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019-2021.

Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2019-2027 vychází z vyhodnocení Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2013-2018, na kterou zároveň navazuje. 

Zdroj: https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/strategie-a-koncepce-ap-msmt

 PRIMÁRNÍ PREVENCE PRO OBDOBÍ 2019-2027

Zdroj: https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/strategie-a-koncepce-ap-msmt

Hlavním cílem Národní strategie 2019-2027 je prostřednictvím efektivního systému primární prevence, fungujícího na základě komplexního působení všech na sebe vzájemně navazujících subjektů, snížit míru rizikového chování u dětí a mládeže a minimalizovat jeho vznik. V návaznosti na hlavní cíl a jeho naplnění bylo definováno šest hlavních pilířů politiky primární prevence:

 

Zdroj: https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/strategie-a-koncepce-ap-msmt

Národní strategie 2019-2027 vymezuje základní pilíře politiky primární prevence:

• systém,
• koordinace,
• legislativa,
• vzdělávání,
• financování,
• monitoring, hodnocení a výzkum.

Ke každému z pilířů jsou stanoveny základní cíle Národní strategie 2019-2027 a zároveň jsou v každém pilíři stanoveny priority.

Integrální součástí Národní strategie 2019-2027 jsou návazné akční plány – soubory konkrétních opatření a úkolů směřujících k dosažení stanovených cílů.

Během implementace Národní strategie 2019-2027 budou na sebe akční plány navazovat ve třech etapách, akční plán bude vždy po 3 letech vyhodnocován a na jeho základě bude tvořen nový akční plán na další tříleté období.

Hlavní funkce strategie:

• stanovit základní rámec primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže v České republice na období 2019-2027,
• stanovit hlavní cíle a priority rozvoje v politice primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže na období 2019-2027,
• informovat odbornou a laickou veřejnost o cílech a prioritách politiky primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže.

 Strategie si klade za cíl (prostřednictvím cílených aktivit):

• zvýšit kompetence pedagogů a rodičů pro realizaci efektivní primární prevence a současně nástroje pro intervence v případě výskytu rizikového chování,
• zvýšit znalostní i dovednostní úroveň dětí, žáků a studentů o typech rizikového chování, způsobech, jak mu efektivně čelit a současně právním rámci v dané oblasti.

Cílovými intervencemi, na něž se strategie zaměřuje, jsou zejména:

• vzdělávání pedagogických pracovníků,
• vzdělávání krajských školských koordinátorů prevence a metodiků prevence z pedagogicko-psychologických poraden,
• cílená dotační politika zaměřená na podporu a rozvoj efektivních programů primární prevence v rámci celé ČR,
• revize legislativy s cílem nastolení podmínek pro bezpečnou a efektivní realizaci primární prevence ve školách,
• vytváření praktických metodik pro školy, jak prevenci jednotlivých typů rizikového chování realizovat.

Hlavním zdrojem pro její tvorbu byly:

• výstupy České školní inspekce,
• dále pak projekt ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), jehož hlavním cílem je monitoring situace v oblasti rizikového chování mládeže v ČR, srovnání situace v jednotlivých evropských zemích a analýza trendů v období 1995-2019 (letos se uskuteční již posedmé),
• důležitým podkladem pro stanovování priorit a z nich vyplývajících opatření byla SWOT analýza, kterou realizovali krajští školští koordinátoři prevence na základě zkušeností z realizace prevence v jednotlivých regionech ČR,
• strategie má devítileté působení, současně je plánováno 3x tříleté období akčních plánů, které definují opatření, jak cílů ve strategii dosáhnout.

Očekávané přínosy strategie 2019-2027:

• podpora vzniku nových služeb a rozvoj stávajících služeb v primární prevenci tak, aby ve všech regionech byly dostupné kvalitní služby pro školy,
• zvýšení počtu školních metodiků prevence, kteří absolvují specializační studium,
• nastavení podmínek tak, aby ve školách mohly být externími subjekty realizovány pouze certifikované (tzn. státem ověřené) programy,
• průběžná aktualizace stávajících metodických dokumentů pro potřeby škol,
• vytvoření a zavedení tématu primární prevence rizikového chování do praxe vysokých škol.

 Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů:

• vymezuje ve školách a školských zařízeních aktuální terminologii,
• začleňuje prevenci do školního vzdělávacího programu a školního řádu,
• popisuje jednotlivé instituce v systému prevence,
• objasňuje úlohu pedagogického pracovníka,
• definuje školní preventivní program,
• doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu rizikových forem chování dětí a mládeže.