b) Systém řízení primární prevence rizikového chování u žáků

1. Koordinace PP

Jak probíhá koordinace primárně preventivních aktivit

Probíhá na dvou zásadních vzájemně se ovlivňujících úrovních, a to na centrální úrovni a krajské (místní) úrovni. Při procesu koordinování systému jsou využívány horizontální (meziresortní) a vertikální (od státní přes krajskou až po místní úroveň) postupy a nástroje. Koordinační mechanismy se prolínají jak na horizontální, tak i vertikální úrovni.

Horizontální úroveň koordinace v rámci ČR

MŠMT v rámci horizontální koordinace v rámci ČR spolupracuje s jednotlivými věcně příslušnými resorty a ústředními orgány státní správy. Iniciuje a podporuje jejich optimální spolupráci při plnění úkolů v oblasti primární prevence rizikového chování. MŠMT ve spolupráci s dalšími orgány státní správy a samosprávy nese zodpovědnost za realizaci Národní strategie 2019-2027.

Vertikální úroveň koordinace v rámci ČR

Vertikální koordinace usiluje o slaďování jednotlivých aktivit na regionální a místní úrovni (tj. krajské i obecní) tak, aby byly zohledňovány místní podmínky a potřeby a současně, aby realizovaná opatření a intervence byly uskutečňovány v souladu s hlavními cíli, principy a postupy doporučenými Národní strategií primární prevence. Na vertikální úrovni MŠMT metodicky vede a koordinuje činnost krajských školských koordinátorů prevence (pracovníků krajských úřadů), metodiků prevence (pracovníků pedagogicko-psychologických poraden) a prostřednictvím krajských školských koordinátorů prevence a metodiků prevence též činnost školních metodiků prevence (určených pedagogů ve školách a školských zařízeních).

Obrázek č. 1: Systém řízení primární prevence, převzato z: Národní strategie primární prevence 2019-2027. Dostupné na:

https://www.msmt.cz/uploads/narodni_strategie_primarni_prevence_2019_27.pdf

2. Jakou roli má MŠMT v implementaci PP

Role MŠMT v rámci implementace politiky primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže v ČR. MŠMT plní několik klíčových úkolů: 

• stanovuje základní strategie v daných oblastech,
• stanovuje priority na budoucí období,
• podporuje vytváření vazeb a struktury subjektů realizujících či spolupodílejících se na vytyčených prioritách,
• podporuje vytváření materiálních, personálních a finančních podmínek nezbytných pro vlastní realizaci primární prevence ve školství,
• vytváří metodickou podporu subjektům působících v primární prevenci.

MŠMT zodpovídá:

• koncepci, obsah a koordinaci v oblasti specifické primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy,
• zpracovávání metodických, koncepčních a dalších materiálů souvisejících s problematikou specifické primární prevence rizikového chování,
• přípravu materiálů legislativní povahy předmětné problematiky,
• průběžné plnění úkolů vyplývajících z vládních usnesení, strategií a koncepcí a z nich vyplývajících akčních plánů jednotlivých resortů,
• v oblasti dotační politiky za přípravu, vyhlašování, administraci dotačních programů v oblasti specifické primární prevence rizikového chování, provádění vyhodnocení, kontrolu činnosti dotovaných subjektů, administraci žádostí o úpravu v čerpání položek,
• spolupráci, koordinaci a organizaci pracovních setkání s krajskými školskými koordinátory prevence, metodiky prevence v PPP a pracovníky SVP působícími v oblasti primární prevence rizikového chování,
• certifikace odborné způsobilosti programů primární prevence rizikového chování a činnost Výboru pro udělování certifikací,
• řízení dalších pracovních skupin a poradních orgánů v rámci resortu,
• participaci na pracovních skupinách a poradních výborech resortů a ostatních subjektů,
• na základě analýz a realizovaných evaluací přijímání opatření k efektivní primární prevenci,
• administraci, kontrolu a vyhodnocování programů ESF v oblasti působnosti.

MŠMT zabezpečuje:

• přípravu podkladů a návrhů stanovisek k materiálům projednávaným ve vládě, v Parlamentu,
• přípravu podkladů a stanovisek k projektům, návrhům právních předpisů a koncepčních materiálů jiných resortů v oblasti své působnosti,
• posuzování a schvalování školních tiskopisů v oblasti své působnosti,
• spolupráci s ostatními přímo řízenými organizacemi v oblasti působnosti,
• administraci, kontrolu a vyhodnocování programů ESF v oblasti působnosti.

MŠMT se podílí na:

• realizaci úkolů vyplývajících z přijatých vládních usnesení,
• zadávání úkolů a vyhodnocení výsledků vědeckovýzkumné činnosti v oblasti působnosti,
• osvětě a propagaci výchovné a vzdělávací činnosti a podávání informací v oblasti specifické primární prevence rizikového chování,
• meziresortní spolupráci v primární prevenci,
• mezinárodní spolupráci v primární prevenci zejména v Evropské společnosti pro výzkum prevence (EUSPR), která se věnuje kvalitě, výzkumu a vzdělávání v oblasti prevence a šíření výsledků výzkumu. Více na http://euspr.org/,
• spolupráci s poradními orgány vlády, profesními sdruženími, pedagogickými iniciativami, nevládními neziskovými organizacemi v oblasti působnosti zabývajícími se výchovou a vzděláváním dětí a mládeže, vysokými školami, přímo řízenými organizacemi a ostatními přímo řízenými organizacemi i veřejností.

3. Kdo a jakým způsobem se podílí na organizačním systému PP

MŠMT

1. v návaznosti na schválené vládní dokumenty, z oblasti primární prevence rizikového chování u žáků, zpracovává příslušný koncepční materiál resortu na dané období – akční plán, metodicky podporuje a koordinuje problematiku primární prevence,
2. vytváří podmínky pro realizaci resortního systému prevence na národní úrovni v oblasti metodické a legislativní,
3. každoročně vyčleňuje resortní finanční prostředky na specifickou primární prevenci rizikového, chování, podílí se na certifikačním procesu a podporuje zejména kvalitní certifikované programy,
4. vytváří internetový informační komunikační systém odborně garantovaný MŠMT,
5. rozvíjí spolupráci v oblasti primární prevence na horizontální (meziresortní úrovni), má zřízen poradní orgán Výbor pro koordinaci primární prevence. Na vertikální úrovni má zřízen Výbor krajských školských koordinátorů prevence, dále spolupracuje s nadresortními orgány zejména s Úřadem vlády, Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Republikovým výborem pro prevenci kriminality Ministerstva vnitra,
6. dále spolupracuje s odbornou veřejností – nestátním neziskovým sektorem, pedagogickými fakultami, odbornými fakultami VŠ ČR (zejména Centrem adiktologie 1. LF Psychiatrické kliniky UK Praha), Asociací krajských školských koordinátorů prevence, pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče a dalšími subjekty a institucemi primární prevencí se zabývajícími,
7. koordinuje resortní činnost a spolupracuje s přímo řízenými organizacemi, jakými jsou Výzkumný ústav pedagogický, Institut pedagogicko-psychologického poradenství, Národní institut pro další vzdělávání a Národní institut dětí a mládeže, v oblasti primární prevence a efektivně využívá jejich odborného potenciálu v oblasti metodické, vzdělávací, výzkumné, v oblasti kontrolní využívá odborný potenciál České školní inspekce,
8. metodicky podporuje krajské školské koordinátory prevence a rozvíjí spolupráci v krajích.

4. Jakou legislativou se řídí primární prevence?

Vnitroresortní předpisy a dokumenty

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28, všech 22 příloh vydaných a pozměněných v r. 2015-23. Dostupné na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/strategie-a-koncepce-ap-msmt.

Strategie

Národní strategie primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2019-2027 http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/strategie-a-koncepce-ap-msmt.

Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/01/N%C3%A1rodn%C3%AD-ak%C4%8Dn%C3%AD-pl%C3%A1n-pro-du%C5%A1evn%C3%AD-zdrav%C3%AD-2020-2030.pdf.

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/strategie_web.pdf.

Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 https://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/strategie-aplany/.

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2016-2020 http://www.mvcr.cz/clanek/strategie-prevence-kriminality-v-ceske-republice-na-leta-2016-az2020.asp.

Národní strategie prevence násilí na dětech v České republice na období 2008-2018 http://www.nsz.cz/images/stories/PDF/Soubory_ke_stazeni/strategie-proti-nasili-nadetech1.pdf.

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2019-2022 http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/narodni-program-reseni-problematiky-hiv/aids-vceske-republice-na-obdobi-2018-_14810_5.htm.

Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí 2020 https://www.mzcr.cz/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-prevencenemoci 2/.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023 https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dzcr20192023?highlightWords=dlouhodob%C3%BD+z%C3%A1m%C4%9B.

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/strategie-2020_web.pdf.

Webové stránky subjektů

Státní zdravotní ústav: www.szu.cz.

Výzkumný ústav pedagogický v Praze: www.vuppraha.cz.

Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR: www.ippp.cz.

Národní program boje proti AIDS v České republice: www.aids-hiv.cz.

Saferinternet: www.saferinternet.cz.

Dětská práva: www.detskaprava.cz.

Fond ohrožených dětí: www.fod.cz.

Nadace Naše dítě: www.nasedite.cz.

Sananim - drogová poradna: www.drogovaporadna.cz.

Portál o poruchách příjmu potravy: www.pppinfo.cz.

La Strada: www.strada.cz.

4.1. Co vyjadřuje řízení PP na krajské úrovni

Krajský úřad

1. koordinuje činnosti jednotlivých institucí systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy na krajské úrovni a zajišťuje naplňování úkolů a záměrů obsažených ve Strategii prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy,
2. v rámci organizační struktury krajského úřadu pověřuje vhodného pracovníka funkcí ”krajského školského koordinátora prevence",
3. vytváří podmínky pro realizaci Minimálních preventivních programů ve školách svého regionu a věcně kontroluje jejich plnění,
4. zabezpečuje funkční systém vzdělávání pedagogických a dalších pracovníků školství na úrovni kraje, zaměřený na zvyšování jejich odborné způsobilosti pro činnost v oblasti prevence,
5. zařazuje do dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji témata týkající se zejména specifické, ale i nespecifické primární prevence,
6. v rámci koncepce školské politiky a své pravomoci zřizuje pedagogicko-psychologické poradny (dále jen PPP), zajišťuje financování metodiků prevence PPP.

Krajskému úřadu se doporučuje každoročně vyčleňovat z jeho rozpočtu finanční prostředky určené výhradně na specifickou primární prevenci a rozlišit při statistických sběrech dat aktivity specifické prevence všech návykových látek (alkohol, tabák a nelegální drogy) a prevence dalšího rizikového chování.

 Krajský školský koordinátor prevence

1) za účelem koordinace činností realizovaných v rámci prevence spolupracuje s:

• krajským protidrogovým koordinátorem,
• koordinátorem romské problematiky,
• krajským manažerem prevence kriminality,
• pracovníky OSPOD,
• odboru zdravotnictví KÚ,
• na vytváření a zdokonalování krajské koncepce prevence nebo krajské strategie na příslušné období, prosazuje přitom naplňování úkolů a záměrů obsažených ve Strategii MŠMT a Akčním plánu realizace strategie prevence rizikového chování,

2) monitoruje situaci ve školách v regionu z hlediska podmínek pro realizaci Minimálních preventivních programů a navazujících aktivit v oblasti prevence,
3) metodicky vede a spolupracuje s metodiky prevence v pedagogicko-psychologických poradnách zřizovaných krajem při koordinaci preventivních aktivit škol v rámci kraje a participuje na zajišťování pracovních porad (seminářů) pro školní metodiky prevence, kteří ve školách v kraji působí, spolupracuje a metodicky podporuje školská zařízení zřizovaná krajem,
4) shromažďuje informace o realizaci Minimálních preventivních programů a o realizaci dalších preventivních, kontrolních a represivních opatření v oblasti rizikového chování ve školách a školských zařízeních na území kraje,
5) provádí kontrolu naplňování Minimálních preventivních programů a připravuje jejich vyhodnocení, využívá získané informace pro návrhy inovací v krajské koncepci a programu prevence a prostřednictvím Rady kraje předkládá souhrnné informace MŠMT,
6) sumarizuje návrh na financování Minimálních preventivních programů a dalších aktivit v oblasti prevence ze státních zdrojů,
7) vytváří závěrečnou kvalitativní a kvantitativní zprávu za oblast prevence rizikového chování v rámci kraje, ve spolupráci s krajským protidrogovým koordinátorem, zprávu zasílá každoročně na MŠMT,
8) je členem Výboru krajských školských koordinátorů.

4.2. Co je náplní metodika prevence v pedagogicko-psychologické poradně

Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně (dále PPP)

1. zajišťuje za PPP specifickou prevenci rizikového chování a realizaci preventivních opatření v oblasti územní působnosti vymezené krajským úřadem,
2. zajišťuje koordinaci a metodickou podporu školních metodiků prevence, organizuje pro ně pravidelné pracovní porady (semináře) a poskytuje jim individuální odborné konzultace,
3. na žádost školy a školského zařízení pomáhá ve spolupráci se školním metodikem prevence a dalšími pedagogickými pracovníky řešit aktuální problémy související s výskytem rizikového chování,
4. udržuje pravidelný kontakt se všemi institucemi, organizacemi a subjekty, které se v kraji v prevenci angažují,
5. spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence zejména při vypracovávání podkladů pro výroční zprávy či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje,
6. pečuje o svůj odborný rozvoj formou dalšího vzdělávání v problematice specifické prevence,
7. minimální rozsah činnosti metodika prevence v PPP je 0,5 úvazku, doporučený rozsah činnosti je plný úvazek,
8. má VŠ vzdělání.

4.3. Jak je řízena PP ve školách/školských zařízeních

Ředitel školy a školského zařízení

Je přímo zodpovědný za prevenci a za řešení zjištěných projevů rizikových forem chování. Vytváří podmínky pro předcházení rozvoje rizikového chování zejména:

1. zabezpečením poskytování poradenských služeb ve škole se zaměřením na primární prevenci rizikového chování, koordinací tvorby, kontrolou realizace a pravidelným vyhodnocováním Minimálního preventivního programu školy,
2. zapracováním do školního řádu a vnitřního řádu řešením aktuálních problémů souvisejících s výskytem rizikového chování ve škole,
3. jmenováním školního metodika prevence, pedagogického pracovníka, který má pro výkon této činnosti odborné předpoklady, kvalifikaci, případně mu zajistí podmínky ke studiu k nezbytnému výkonu specializovaných činností v oblasti prevence rizikového chování,
4. pro systematické další vzdělávání školního metodika v oblasti specifické primární prevence a pro činnost školního metodika s žáky a zákonnými zástupci nezletilých žáků ve škole,
5. podporou týmové spolupráce školního metodika, výchovného poradce, školního psychologa / školního speciálního pedagoga, třídních učitelů a dalších pedagogických pracovníků školy při přípravě, realizaci a vyhodnocování Preventivního programu,
6. spoluprací s metodikem prevence v PPP a s krajským školským koordinátorem prevence,
7. podporou aktivit příslušného obecního úřadu zaměřených na rozvoj zdravého životního stylu,
8. monitorováním a vyhodnocováním realizace Preventivního programu a realizace dalších opatření, ve školním řádu a vnitřním řádu musí být popsána kontrolní a sankční opatření v oblasti rizikového chování ve škole.

Školní metodik prevence

Standardní činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny v předchozí kapitole.

Třídní učitel (ve vztahu k primární prevenci):

1. spolupracuje se školním metodikem prevence při zachycování varovných signálů, podílí se na realizaci Preventivního programu a na pedagogické diagnostice vztahů ve třídě,
2. motivuje k vytvoření vnitřních pravidel třídy, která jsou v souladu se školním řádem a dbá na jejich důsledné dodržování (vytváření otevřené bezpečné atmosféry a pozitivního sociálního klimatu ve třídě),
3. podporuje rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi žáky třídy,
4. zprostředkovává komunikaci s ostatními členy pedagogického sboru a je garantem spolupráce školy se zákonnými zástupci nezletilých žáků třídy,
5. získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném zázemí.

Dle Vyhlášky č. 72/2005 Sb. „O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních“ MŠMT, 2010 Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.