Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus

1. Co je obsahem pojmů: Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus

České právo dále pracuje s termínem „ předsudečné nenávisti“. Projevy předsudečné nenávisti jsou často podobná s těmi, která představují extremisté, tím, že:

• neusilují o okamžité zničení demokratického systému, ale postupně ho oslabují,
• nerespektují koncept základních lidských práv,
• podněcují k nenávistným aktivitám další osoby,
• šíří strach ve společnosti,
• štěpí společnost, vyvolávají v ní antagonismy,
• zlehčují osudy obětí totalitních režimů a nenávistně motivované trestné činnosti,
• při komunikaci s veřejností využívají dezinformace a konspirační teorie.

1.1. Vymezení pojmů

Extremismus chápeme jako souhrn určitých sociálně patologických jevů vytvářených organizovanými skupinami osob – extremisty. Je to chování, které je vědomě konáno ve prospěch politických, náboženských a etnických hnutí a ideologií, která směřují proti základům demokratického ústavního státu. U studentů/žáků se zpravidla jedná pouze o dílčí postoje a formy podpory, které mají často pouze slabý ideologický základ.

Rasismus je jakýkoliv negativní postoj, nerovné zacházení, případně ubližování jiným osobám nebo skupinám osob na základě příslušnosti k jinému národu, etnickému původu, kultuře, barvě pleti nebo původu. Rasismus je základním východiskem tzv. pravicového extremismu a ten je založen na ideologii zdůrazňující význam rasových znaků a rozdílů mezi rasami a vychází z přesvědčení o nadřazenosti „bílé rasy“ nad ostatními druhy „méněcenných ras“, o její předurčenosti k nadvládě. Rasismus se může projevovat formou exkluze, tzn. vyloučení z různých aktivit a sociálních skupin nebo podceňováním schopností a potenciálu určitých osob.

Xenofobii charakterizují projevy odporu, nepřátelství, ale i nedůvěra ke všemu cizímu. Konkrétním projevem je nepřátelství k lidem jiné barvy pleti, jiné národnosti, jazyka, náboženského přesvědčení, kultury, projevující se navenek odporem a nepřátelstvím vůči imigrantům, ale i cizincům s trvalým pobytem, uprchlíkům či zahraničním dělníkům.

Antisemitismus je specifickým projevem rasové nenávisti k Židům, k sionismu (judaismu). Antisemitské jednání je takové, které poškozuje objekt židovského charakteru kvůli tomu, že tomuto objektu přisuzuje určité negativní vlastnosti či symbolický význam na základě subjektivní percepce židovství. 

Nacionalismus – podle tohoto politického směru je národ základní společenskou jednotkou. Proklamuje tzv. tradiční společenské hodnoty a jeho vymezení a odlišení od tzv. národní hrdosti, jejíž projevy jsou nazírány jako pozitivní společenské jevy a je s nimi tak i manipulováno, z něj činí nejproblematičtější druh extremismu.

Fašismus (nacismus a neonacismus) – otevřeně militaristické a nacionalistické hnutí, ideově i v praxi nahrazující parlamentní demokracii totalitní diktaturou a zaměřené proti všem demokratickým ústavním institucím a svobodám.

Anarchismus je hnutí, zdůrazňující naprostou svobodu jednotlivce a úplné uplatňování jeho svobodné vůle, a proto odmítající vše, co takto chápané svobodě brání (zejména stát, jakoukoli autoritu vůbec, disciplínu, pořádek a povinnosti). Stále častější je používání pojmů pravicový a levicový extremismus a označovaní politických organizací jako extrémně levicové a extrémně pravicové.

Za příslušníky levicového politického extremismu jsou označováni zejména ANARCHISTÉ, REDSKINS (jsou příslušníky hnutí skinheads), některé skupiny legálních politických stran: např. komunisti aj., SQUATEŘI, někdy též militantní ekologové a ochránci zvířat.

Pravicový extremismus – pod pojmem pravicový extremismus rozumíme aktivity opravdu extremistické. Především se jedná o činnost různých skinheadských nebo původně skinheadských uskupení. Jejich ideologie se omezuje prakticky pouze na formulování xenofobních programů ve všech svých mutacích (rasismu, antisemitismu apod.).

Intolerance – je nesnášenlivost, nedostatek úcty k jiným způsobům chování a jednání, nedostatek respektu k jinému přesvědčení, či víře, než je naše. Projevuje se zákazem odlišných způsobů chování či názorů, než jsou naše vlastní.

Sekta – pojem sekta označuje náboženskou nebo politickou skupinu, která se odpojila od větší, zavedené skupiny. Takové sekty mohou mít s původní skupinou společné části zásad, víry a praktik, ale odlišují se doktrínou, která vedla k jejich oddělení. V silně centrálně vedené a organizované sekty mají přísné podmínky členství, kterými své členy úzce svazují. Hlavní důvod, proč je náboženským sektám věnována pozornost, je potenciální nebezpečí plynoucí z psychické manipulace zejména s mladými lidmi.

Potírání extremismu a předsudečné nenávisti v ČR spadá podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. do gesce Ministerstva vnitra. Na aktivním potírání nenávistně motivovaných trestných činů se podílejí zejména orgány činné v trestním řízení. V rámci Policie ČR má v gesci problematiku extremismu, Národní centrála proti organizovanému zločinu.

1.2. Extremismus v ČR

ZPRÁVA O EXTREMISMU A PŘEDSUDEČNÉ NENÁVISTI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2020 DLE VÝROČNÍ ZPRÁVY MVČR (níže uvádím zkrácený výtah)

Dle této zprávy je varující silný anticikánismus. Romové jsou rizikovými skupinami vnímáni s největší distancí a 83 % Čechů je vnímá jako nepřizpůsobivou skupinu obyvatel.

Antipatie jsou sociálně zakotvené, Romové jsou pro veřejnost spojeni s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním dávek.

Sociologové se domnívají, že anticikanismus nesouvisí příliš s rasismem, ale spíše s nacionalismem a nevraživostí k cizincům (Češi vnímají Romy spíše jako cizince než jako spoluobčany). Novým, důležitým zjištěním je, že Romy jako nepřizpůsobivou skupinu vnímají nejčastěji lidé, kteří s nimi mají osobní zkušenost (90% z nich).

Češi Romům přisuzují celou řadu negativních charakteristik: jsou zdrojem kriminality (90 %), ničí a znečisťují okolí (88 %), hlučnost (82 %), násilnické chování (77 %), zdroj nemocí (51 %).

Naproti tomu 21 % populace si myslí, že Romové jsou oběťmi diskriminace. Téměř každý pátý Čech (17 %) se cítí být podstatným způsobem a dlouhodobě omezován různými problémovými skupinami obyvatel. Z lidí, kteří se cítí být takto omezováni, 64 % označuje za původce omezování Romy. Druhou nejčastěji jmenovanou skupinou jsou bezdomovci (20 %). Romové jsou častěji spojováni s obtěžováním hlukem, pachem či nepořádkem (41 % případů), krádežemi (21 %) a agresivnějším chováním (18 %), zatímco u bezdomovců jednoznačně dominuje žebrání a dotírání (57 %).

Respondenti poukazovali na to, že sociální systém státu podporuje problémové chování Romů (34 %), že problémovým skupinám nehrozí závažnější trest (21 %), necelá pětina (19 %) uváděla strach z pomsty a odvety, 18 % hovořilo o strachu policie a státních úředníků.

Nejvýznamnějším uskupením s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky zůstalo nadále hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Pokračovaly rovněž slovní útoky namířené proti Romům a zahraničním dělníkům. Příznivci xenofobních subjektů často opakují myšlenky produkované prokremelskou propagandou. Dokáží se na základě zpráv prokremelských webů, prostřednictvím sociálních sítí rychle zmobilizovat.

Tzv. dezinformační média dlouhodobě vykazují schopnost oslovit téměř celé extremistické či xenofobní spektrum. Sázkou na jistotu při oslovování xenofobního publika jsou obsahy namířené proti muslimům, imigrantům či Romům. Některé weby trvale produkují i antisemitské texty, založené na teoriích o židovském spiknutí, resp. o údajné skryté snaze Židů oslabit jednotlivé národy a ovládnout je. Dochází i k šíření článků zpochybňujících zločiny holokaustu. Aktivisté z tohoto spektra často přebírali různé dezinformace a konspirační teorie.

V roce 2020 bylo Policií ČR zjištěno 134 trestných činů s nenávistným podtextem. Za rok 2020 bylo policií evidováno celkem 92 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem.

Zdroj: https://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx

2. Jak se projevuje a minimalizuje extremismus ve školním prostředí

Již výše bylo uvedené dělení extremismu, zde níže ale uvedu dělení adolescentů včetně jejich názvosloví. Pravicový extremismus (neonacisté, autonomní nacionalisté, pravicoví populisté a podobně):

• Levicový extremismus – komunisté.
• Radikálně ekologický extremismus – ekoterorismus.
• Hooligans + ultras.
• Autorita, antifašismus, antikapitalismus.
• Anarchofeminismus.
• Rahowa.
• Turnerovy deníky.
• Třetí cesta.

V období vzdoru jsou zvláště nebezpečné skupiny, které souvisejí s neonacistickým hnutím. Jsou to Rahowa a Turnerovy deníky.

RAHOWA (Racial Holy War) – je slogan neonacistické organizace World Church of Creator (dnes Creativita Movement). Revoluce, která by měla zbavit svět Židů a jejich přisluhovačů z řad nižších ras, zlikvidovat demokracii, liberalismus, humanismus a komunismus, nastolit vládu árijců sjednocených pod vládou vůdce.

Pojem Rahowa se vyskytuje na tričkách, v názvech a textech písní neonacistických kapel, v tetování a podobně. Zejména nejmladší děti (v 8. a 9. třídě základní školy a v prvních ročnících středních škol) se většinou chtějí přizpůsobit starším kamarádům (aktivistům), a tak nosí například nášivky nebo trička s tímto pojmem a riskují právní či jiný postih. (Starší aktivisté si dávají pozor a od nošení závadové symboliky ustupují.)

TURNEROVY DENÍKY – jedná se o knihu Wiliama L. Pierce (Andrew MacDonald), který byl až do své smrti v roce 2005 hlavou přední americké neonacistické organizace National Alliance.‏ Jde o fiktivní válečný konflikt mezi americkými neonacisty a federální vládou ovládanou židovskými spiklenci. Tato kniha s rasovým a xenofobním podtextem je nebezpečná také tím, že je díky akčnímu příběhu pro mládež velice přitažlivá. Ke stažení je i volně na internetu.

I tohoto důvodu je u nás nošení nebo jiná propagace symboliky spojené například s ideologií nacismu a neonacismu na veřejnosti trestné (velmi zjednodušeně). O tom, zda došlo k porušení zákona ve smyslu nošení závadové symboliky, rozhoduje soud na základě důkazů předložených policií (včetně odborně zpracovaného posudku).

Je vhodné připomenout mladým lidem, na čem byl založen nacismus – jeden pevný stát, jeden vůdce, jeden národ (rasa), mýty – a jakých zločinů se dopustil. Rovněž je namístě zdůraznit fakt, že historie se opakuje, a musíme se tedy poučit.

Žákům na II. stupni je nutné dostatečně poskytnout a osvětlovat informace týkající se některých historických mezníků, souvisejících zejména s nástupem bolševiků v Rusku, nástupem fašistů v Itálii a nacistů v Německu. Taktéž je nedostatečně věnován čas problematice v souvislosti se zločiny komunismu. Co se týče vztahu historie a současného stavu ve společnosti v návaznosti na hrozby extremismu, dochází tak k absolutní nevědomosti.

Mladý člověk si v období puberty většinou neuvědomuje, že některé jeho kroky a projevy mohou být právně stíhatelné. Jedná se většinou o propagaci či projev sympatií k hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod občanů.

V policejní rétorice můžeme hovořit o takzvaných kinderskinheads. Jsou velice nebezpeční, a to proto, že se chtějí vyrovnat svým starším soukmenovcům a často páchají závažnou násilnou trestnou činnost. Mnohdy jsou buď latentně, nebo i otevřeně podporováni svými rodiči. Na rozdíl od starších aktivistů stále používají nášivky se závadovou tematikou, tedy se symbolikou, která na veřejnosti může propagovat některou ideologii. Činy kinderskinheads jsou pak velmi radikální, až brutální.

Pravice – takzvaní kinderskinheads

Mnozí pravicoví aktivisté hledají partu stejně smýšlejících lidí. Většinou se nemůžou anebo nechtějí přizpůsobit většinové společnosti a mezi neonacisty se většinou prosadí a zviditelní. To samé takzvaní hooligans. V dnešní době se navíc jedná o životní styl.

Stačí se podívat na oblečení žáků a na malůvky po sešitech vznikající převážně z nudy:

• kreslí si různé znaky či symboliku – číslice 18 (Adolf Hitler), 88 (nacistický pozdrav Heil Hitler!), A.C.A.B. (1312) = Všichni policajti jsou bastardi,
• návodné mohou být také změny v chování (agresivita, militantnost),
• změny vzhledu (krátký sestřih), oblečení (stále ještě u mladých aktivistů letecká bunda Bomber, oblečení firem Everlast, Lonsdale, Thor Steinar, Umbro, Grassel a podobně),
• oblečení ve stylu Black blok (černé oblečení, čepice, kukla, značková černá větrovka, černé brýle),
• doplňky k oblečení (bílé tkaničky v černých vysokých botách značky Martens značí příslušnost k čisté rase).

Důležité je věnovat se internetu, kde takzvaní kinderskins naleznou nejvíce informací. Ke změnám dochází také ve výběru hudby (skupiny Vlajka, Agresse 95, Útok, Zášť 88, Diktátor, Juden Mord – dříve Krátký proces, Skullheads, Skrewdriver, Ortel), zejména jde o poslech metalové hudby (black metal, pagan metal).

Dobré je všimnout si výběru literatury. V mnoha případech si mladý člověk, který je sympatizantem neonacistického hnutí, kupuje legální knihy s tematikou třetí říše, jež jsou dostupné v knihkupectvích, případně si buď stahuje z internetu, nebo jiným způsobem obstarává materiály týkající se Rahowy, Turnerových zápisků, teroristické neonacistické organizace Combat 18, Blood and Honour, Runového písma, hnutí Skinheads, Iana D. Stuarta a jiných.

Bojové sporty – u neonacistů je také viditelný zájem o bojové sporty. V mnoha případech je s neonacistickým hnutím propojeno takzvané divácké násilí, spojované zejména s kopanou. Hlavním znakem příslušnosti k hooligans (chuligánům) jsou časté podlitiny a hematomy na těle, spojené s bitkami mezi těmito fanoušky, a dále „výjezdy“, tedy návštěvy fotbalových utkání soupeře spojené opět s bitkou.

2.1. Možnosti minimalizace

Jeden z největších vlivů extremismu na děti a dospívající mládež představuje odcizení se od rodiny, přátel, kamarádů a celé společnosti. Ve věku od 12 do 20 let se mladý člověk pod vlivem extremismu může „propracovat“ k alkoholismu, drogové závislosti, útěkům z domova a zejména ke zločinu. Většinou to začíná „nevinně“, tak jako u jiných rizikových skupin.

Doporučení pro pedagogy

Z pozice pedagoga je doporučeným postupem všímat si žáků, jejich chování, oblékání a názorů. V případě detekce takového chování je nejdříve potřebné zjistit hloubku extremistického přesvědčení či rasistických, xenofobních anebo antisemitských postojů u jednotlivců a zjistit jejich případné vazby na extremistickou scénu mimo školu. Vhodným postupem se jeví vyvolat diskusi o problémech souvisejících s uvedenými postoji s cílem odhalit jejich příčinu ve třídě s následným zmapováním rizikových postojů žáků:

• v případě nežádoucích zjištění je nutné zaměřit výuku na tyto problémy a co nejdříve vysvětlit a zdůraznit postoj proti projevům intolerance mezi žáky vyvolanými uvedenými postoji a názory,
• v případě závažných projevů (především násilných) informovat bezpečnostní složky.

Nevhodné přístupy:

• moralizování a skandalizace bez obeznámenosti s problematikou mládeže a extremismu,
• okamžité vyhrožování tresty a zákonnými postihy,
• preventivní program na předcházení rasismu a xenofobii proto musí zdůrazňovat, že všichni pedagogové mají zodpovědnost za tvorbu pozitivních postojů k diverzitě (různosti) a za zavádění a realizaci programů a projektů, které kriticky zkoumají rasismus, předsudky, stereotypy a etnocentrismus.

K MINIMALIZACI EXTREMISMU JE ZÁSADNÍM KROKEM PREVENCE

­V oblasti vzdělávání představuje klíčový text Národní strategie primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže na období 2019-2027.

­Další zásadní aktivitou je výklad principů demokracie a vysvětlování významu lidských práv. Objasňování jejich prospěšnosti pro společnost. Představení, kdo, jak a proč tyto principy a práva porušuje.

­Reflexe porušování principů a práv. („Souhlasíte s tím / líbí se vám, že se vám je někdo snaží odebrat?“) Pedagogové se shodují, že zejména u dětí a mládeže je nejúčinnější představovat myšlenky na základě osobního prožitku.

­Prožitková metoda se u dětí vhodně aplikuje při seznamování s diskriminací, nálepkováním a sociální exkluzí. Je postavena na tom, že si děti samotné „odžijí“ deprivaci způsobenou vyloučením z kolektivu na základě nějakého neovlivnitelného atributu.

Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:

• úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),
• svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), 
• nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy),
• svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),
• volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),
• ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),
• svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod).

Zdroj: Metodický list č. 9 MŠMT rizikových a protektivních faktorů, které mají součinnost na rizikové chování: extremismu, rasismu, xenofobie a antisemitismu. (https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke dokumenty-doporuceni-a-pokyny).

Příklady dobré praxe

Program Mediace ve škole vznikl jako součást projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Měl by být dále rozvíjen v rámci projektu Místo pro všechny. Tento program byl v roce 2019 aplikován na vybraných školách, kde byly zaznamenány výrazné projevy extremismu. Díky této aktivitě během roku 2019 narostl počet peer-mediátorů na školách na téměř 80 žáků. Vytvořily se peer-mediační týmy a s podporou učitelů probíhala monitorace vztahových klimat ve škole. Agentura pomáhala školám nastavit pravidelnou spolupráci mezi peer-mediačními žákovskými týmy a nastavit trvalou udržitelnost mediačních a peer-mediačních aktivit na škole (zejména nábor a zaškolení nových peer-mediátorů tak, aby v každé třídě druhého stupně vždy alespoň dva fungovali).

Kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti – aktivity Probační a mediační služby

Probační a mediační služba v rámci aktivit projektu „Proč zrovna já?“ poskytuje poradenství obětem trestných činů. Poradenství pro oběti probíhá na celkem 56 poradenských místech v rámci celé České republiky, včetně pomoci zvlášť zranitelným obětem ve zvýšené míře. Ve většině lokalit proběhla setkání multidisciplinárních týmů, jejichž realizace cílí na posílení meziresortní spolupráce na regionální úrovni.

2.2. Adolescentní extremismus

„PRAVIČÁCTVÍ“

V současné době neonacisté začali kopírovat takzvaný autonomní způsob života. Jedná se o propojení nějakého směru či ideologie se životním stylem. V České republice v poslední době vystupují na veřejnosti Autonomní nacionalisté (Svobodná mládež, Radikalboys). V rámci takzvané Třetí cesty (viz Zpráva o extremismu Ministerstva vnitra z roku 2011) se dnes mladí aktivisté z pravicového spektra odklání od takzvaného hitlerismu a propagace pangermánské rasy. Již nevidí problém v rasismu, ale v identitě. Okopírovali některé autonomní směry od levicově orientované mládeže, a tak nyní mezi pravicovými aktivisty můžeme vidět sprayery, tanečníky hardbassu (techno tanec proti drogám a alkoholu doplněný o pokřiky symboliky čísel 88, 18, 14, 1312 /A.C.A.B./), takzvané skejťáky, ale například i vegany, a dokonce hiphopery).

Aktivita se přesunuje také na náměstí, kde se účastní akcí Dělnické strany sociální spravedlnosti nebo Dělnické strany. Tento způsob prezentace je kopírováním aktivit italské neofašistické organizace Cassa Pound.

Neonacistická ilegální organizace Národní odpor (dnes nejvíce funkční v Praze, Karlových Varech a v Brně) je také součástí Syndikate Zentropa. Mnozí bývalí aktivisté jsou vidět spíše na politických akcích a je znát jejich snaha dostat se do vysoké politiky. Již se nejedná o propagaci neonacismu či hnutí skinheads tak jako v minulosti, ale o boj proti systému, kapitalismu, komunismu a podobně. Na rozdíl od minulosti si vybírají více sociálních témat a více se vzdělávají, případně si dodělávají vysokoškolské vzdělání. Vzhledem ke skutečnosti, že mladí lidé nemají moc šancí získat vzory, a to také vzhledem k situaci ve společnosti a ekonomické krizi, hledají cestu svého odporu právě u nacionálních, neonacistických či neofašistických uskupení.  K nenávisti k menšinám, jako jsou homosexuálové, lesbičky, národnostní menšiny, ale také příznivci opačného extremistického spektra, mnohdy svým chováním přispívají také rodiče, média a různé osoby společenského a kulturního života.

LEVIČÁCTVÍ

U levicového spektra je situace velice rozdílná. V období dospívání je přirozené, že se mladý člověk zařadí do nějakého hnutí a vyjadřuje tak svůj radikální názor. Postupem času se uklidňuje a v mnoha případech, pokud se stále o aktivismus zajímá, skončí v nevládní organizaci, a někteří dokonce v politických vodách. Většina mladých lidí se však později zařadí do středního proudu a věnuje se rodině či kariéře. V minulosti například Joschka Fischer, bývalý německý kancléř, začínal svoji kariéru jako radikál na ulici a bojoval při demonstracích proti policistům. Nejvíce přitahují mladé lidi anarchistické a autonomní organizace a skupiny. Je to dáno i přitažlivou ideologií anarchismu. Někteří jsou také součástí mezinárodního anarcho-antifašistického hnutí ANTIFA. U nás se jedná zejména o Československou anarchistickou federaci, Antifašistickou akci nebo Asociaci Alerta (Celé anarchistické hnutí je v útlumu a mnozí levicoví aktivisté volají po větší radikalizaci.).

Anarchisté kromě boje proti kapitalismu, proti autoritám, proti sexismu, proti rasismu, proti globalizaci a chudobě se věnují charitativním činnostem – jako je veřejné vaření pro bezdomovce apod. Nejčastěji se jedná o aktivity v rámci kampaně Food not Bombs.

Přitažlivým je takzvaný squating, který mimo jiné řeší problém s bytovou politikou státu pro mladé lidi, kteří chtějí žít v komunitě. Jedná se o nelegální obsazení území (tekno – zaber si území a bav se) nebo bytových či nebytových prostor (squating – zaber si dům a žij) a podobně. V poslední době se anarchisté také připojili k akcím typu Ocuppy a ACTA. U levicově zaměřených nebo apoliticky orientovaných aktivistů v rámci subkulturního hnutí můžeme vidět příznivce hnutí skinheads (RASH, SHARP). Squaty se také stávají centry alternativní kultury a konají se zde přednášky a koncerty. Mnoho mladých lidí přitahuje také kladný postoj k legalizaci takzvaných měkkých drog. Plno mladých aktivistů vyznává kulturu DIY a účastní se nelegálních tekno akcí.

Myšlenka boje proti nacismu/neonacismu (ANTIFA) je velmi užitečná a potřebná. Tento boj je znám po celém světě a je v absolutním pořádku, že se neonacistům někdo postaví. Bohužel i tato myšlenka může být zneužita. Hlavní problém u aktivistů z Antifašistické akce představuje anarchistická (případně anarchosyndikalistická) ideologie.

Dost zásadní roli hraje také prosazování myšlenek anarchoantifašismu za pomoci přímé akce, tedy i za pomoci násilí. Členové této organizace se v rámci autonomního hnutí zaměřili na aktivity týkající se boje proti neonacistům v rámci výroby oblečení, jež neonacisté nosí (jedná se i o dobrý obchod). Aktivita má název Stop Steinar! Jiná aktivita ve stejném duchu takzvaného boje proti neonacismu se nazývá Good Night White Pride. Můžeme hovořit i o dalších aktivitách, spojených například s fotbalem (I Love Football Hate Racism) nebo s hudbou (Stop NS Black metal).

Co se týče dalších aktivistů z řad trockistů a mladých radikálních komunistů z organizace Nová antikapitalistická levice (NAL), Svazu komunistické mládeže Československa (SKMČ), Svazu komunistické mládeže (SKM) anebo KSČM – Junior project, velkou roli hraje působení rodičů a jejich vztah k životu před událostmi roku 1989 a rovněž také nedostatečné vypořádání se s minulostí.

Zanedbanou součástí v naší společnosti je specifická primární prevence vedená směrem ke zločinům spáchaným zejména v 50. letech minulého století. Někteří mladí lidé se otevřeně hlásí zejména prostřednictvím webových stránek (http://www.ksm.cz/) nebo sociálních sítí k odkazu marxismu-leninismu a Stalina. Je zde podezření, že se mohou dopouštět protiprávního jednání (§ 405 trestního zákoníku).

Vše je dáno i situací v naší společnosti a ekonomickými reformami. Mladí lidé nejsou zatíženi minulostí, a tak věří, že v socialismu nebo komunismu se budou mít lépe. Jsou již unaveni z konfliktů na pravici a vadí jim myšlenka placeného školství. Mnoho aktivistů z levicového extremistického spektra se hlásí k různým kampaním na sociálních sítích, o kterých můžeme hovořit mnohdy jako o levicově populistických.