Folklór, folklorismus, fokloristika a lidová kultura

1. Folklór

• slovo folklór bylo vytvořeno v Anglii v r. 1846 archeologem Williamem Johnem Thomasem spojením slov „folk“ (lid) a „lore“(vědění, zkušenost,) „folklore“ je tedy to, co lid ví nebo zná
• folklor je součástí širšího systému kultury označovaného jako lidová kultura nebo tradiční lidová kultura
  
• v české a slovenské vědě se pod termínem folklor rozumí slovesné, taneční, hudební a dramatické projevy - řadíme do něj lidovou hudbu, písně, tance, slovesné projevy typu pohádky, pověsti apod., nebo také jeho synkretickou podobu – některé zvyky, obyčeje či obřady;
  
• termín v češtině během 20. století zdomácněl, jeho používání se však u široké veřejnosti rozšířilo prakticky na celou oblast lidové kultury (dokládají to nejen výzkumy lingvistů a etnologů, ale může se o tom přesvědčit prakticky každý z nás při běžném hovoru na toto téma. V mluvené řeči a v publicistice se s pojmem setkáváme ve vztahu „k určitým opakovaným projevům společenského chování“)
•  jde jednak o opakující se prvky společenské komunikace spojené s nějakým prostředím, skupinou lidí nebo činností (pivní folklor, vědecký folklor), jednak o předem očekávané, stereotypní projevy společenského chování, které jsou neúčelné, nefungující, odsouzeníhodné, zbytečné (politický folklor, předvolební folklor…), přičemž tato spojení se týkají nejčastěji politického a veřejného života

1.1. Znaky folklóru

1.2. Kritéria folklóru

3.  šíří se kontaktně

4. podléhají kolektivním normám

5. realizují se v řadě variant

6. odrážejí sociální a kulturní vztahy svého prostředí, jsou tedy výrazem lidové ideologie

2. Folklorismus

• definice folklorismu – od Hermanna Bausingera: „Folklorismus je používání folklóru mimo své původní prostředí s novými funkcemi a novým cílem“; dle Waltera Wiora: „Folklorismus je druhá existence folklóru"

• dříve (za ruského badatele Marka Azadovského) se pojem vztahoval pouze k literatuře, od 60. let jej začal německý národopisec Hans Moser používat na všechny druhy umění a společenského života

• řadíme sem folklorismus turistický, komerční, soubory, festivaly, národopisná muzea, výtvarné umění apod.
  

• folklorismus je vnímán spíše jako padělek projevu tradiční lidové kultury
  

• jedná se o aktivity jednotlivců i skupin lidí (např. tzv. chasa – tedy svobodná mládež obce, hasičské spolky, folklorní kroužky, soubory, pěvecké sbory a muziky)

•  negativně působí tam, kde se prosazují komerční zájmy – např. v turistickém ruchu se projevy lidové kultury posouvají do roviny kuriozit s cílem zatraktivnit prostředí a vzbudit dojem staré lidové původnosti. Podporuje šíření ideologií.

• některé projevy folklorismu se ze sféry folklorismu začaly vracet zpět do původního prostředí - z pódií folklorních festivalů se přestěhovaly do každodenního života rodin i do svátečního kalendáře jednotlivých obcí, byly oživeny mnohé tradice, jiné rekonstruovány, některé s mnohdy idealistickým odkazem na tradiční kulturu vymyšleny. Zmíněné jevy nelze tak nazývat jako lidové.

3. Rozdíly mezi folklórem a folklorismem

Folklór

4. Folkloristika

= věda zabývající se folklórem