Jevy pravopisu lexikálního

1. Psaní i, í / y, ý po obojetných písmenech

Možná si teď říkáte, proč psaní i, í / y, ý po obojetných písmenech, a ne po obojetných souhláskách? Tradičně se opravdu používalo vyjádření "po obojetných souhláskách".  Pokud však chceme být konzistentní a rozlišovat zvukovou a grafickou rovinu jazyka, musíme si uvědomit, že hláska je to, co slyšíme, ale písmeno je to, co píšeme.  Logicky pak je vhodné užívat vyjádření psaní i, í / y, ý po obojetných písmenech.

Zkuste si vzpomenout na řadu vyjmenovaných slov po písmenu b.  Pokud jste chodili do školy po roce 1976, učili jste se tuto řadu:

Když jsem chodila do školy v 60. letech 20. století já, učili jsme se tuto řadu:

být,  obyčej,  bystrý,  bylina,   kobyla,  býk,  babyka,  Bydžov, Přibyslav.

Všimli jste si, že v roce 1976 byla řada vyjmenovaných slov doplněna o další slova? 

Pravopis ve slovech bydlit, obyvatel, byt, příbytek, dobytek, nábytek jsme v 60. letech zdůvodňovali takto:  Napíšu y, protože jsou to slova příbuzná ke slovu být.

V některých nových učebnicích po r. 1990 bylo doplněno ještě slovo zbytek, které tam dosud nebylo a žáci v něm často chybovali.

Jak vidíte, řady vyjmenovaných slov nejsou neměnné, jednou pro vždy dané, mění se, jsou rytmicky uspořádané, aby si žááci vyjmenovaná slova mohli dobře zapamatovat.

Proč bývají  některá slova z  didakticky uspořádaných řad  naopak vypuštěna?

Protože je jejich frekvence velmi nízká, takže si jejich pravopis mohou  žáci osvojit  příležitostně -  místní názvy  z oblasti,  z které žáci pocházejí,

- v souvislosti se zeměpisným učivem - mys

- v souvislosti s dějepisným učivem  - Přibyslav, Hrabyně.

Nově bylo vypuštěno v některých učebnicích vypuštěno i slovo vyžle.  Setkáme se s ním pouze ve frazeologickém obratu hubený jako vyžle. Víte však, jaký je původní význam tohoto slova a proč bývá slovo spojováno s těmito obrázky?

Pokud si někdy nebudete jisti významem určitého slova, pomůže vám Internetovajá jazyková příručka na adrese http://prirucka.ujc.cas.cz/

Napíšete-li do vyhledavače slovo a odkliknete, objeví se vám nejen všechny tvary slova a příklady jeho užití, ale i odkazy do elektronických slovníků. U slova vyžle můžete vidět odkaz do SSČ (Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost) a do SSJČ (Slovníku spisovného jazyka českého).

Vyžle je

 1) plemeno menšího loveckého psa slídiče

 2) pohádková bytost,  zpravidla malý hubený strašidelný pes,

 3) velmi hubené  dítě, hubený mladý dospělý člověk

V některých učebnicích byla do řad vyjmenovaných slov zařazena míto základních slov mýtit a smýkat jejich odvozeniny mýtina a smyk. Frekvence slov mýtina a smyk je jistě vyšší a jejich významu také žáci rozumějí lépe.

Není ani vhodné, aby v  řadě učebnic jednoho autorského kolektivu se lišily řady vyjmenovaných slov,  která si mají žáci osvojit ve 4.  a 5.  třídě. (Např. v jedné z učebnic jsou v 5. třídě  přidána  slova slynout a plytký).

Významy některých vyjmenovaných slov je třeba žákům vysvětlit opakovaně i ve vyšších ročnících.

pelyněk  - bylina  hořké chuti,  slynout -  být proslulý,  známý, dmýchat - vhánět vzduch, foukat do pece, plytký - povrchní, jalový, lysý -holý, zpytovat - pečlivě zkoumat svůj život, nitro, pykat  - nést  trest za  něco, pýřit  se -  červenat se, čepýřit se - čechrat si peří, povyk - rámus,  křik, vyžle - velmi hubené dítě, výheň - velká teplota, žár, pyl, výt, výskat, baby - druh javoru s tupě laločnatými listy

Problémy činí tzv. homofony (slova, která stejně znějí, ale jinak se píší): být - bít,  mýt - mít, my -mi

a  tzv.  paronyma  -  ne  zcela  shodná,  liší se jen některým znakem, např. délkou samohlásky:  lyska - líska

Jak vysvětlit žákům rozdíl mezi dobýt - dobít?

Interference je zde posílena kontextem. Žáci se nesprávně domnívají, že ve větě Husité dobyli hrad jde o použití násilí, a že tedy mají napsat i.

Je třeba vysvětlovat dvěma způsoby:

a) významem:   získat - dotlouci

b) formálně  - budoucí čas:  dobudu - dobiju

Uslyšíme-li ve tvaru budoucího času d, napíšeme dobyl, uslyšíme-li j, napíšeme dobil.

Je možné zadat žákům úkol následujícího typu?

Na bidle v zahradě si zřídil své bydlo pták. Pak však přišel vítr  a shodil obě b-dla.

Nelze.  Jsou to homofony, nelze označit dvě různé věci jednou formou.

Proč žáci nejvíce chybují v psaní předpony vy-?

Neumějí  ji  poznat.  Vychází  se  od  případů,  kdy  po odtržení předpony zůstane celé slovo: vydělat, vynést, výhra.

Tento okruh je však omezen.

Existují slova: vyndat     vyprovodit     vynikat   výborný

                        zandat     do-                za-         od-

Postup při rozhodování musí respektovat slovtvorné vztahy: pomáhá i vizuální dojem.

Je vhodné, aby došlo k zapamatování slov, kde se píše vi-:

vidět, viset, vinout, viklat, vikýř, vidle

Nevhodné je nazývat je vyjmenovanými slovy s vi-.

Žáci často odůvodňují nesprávně  - ve  slově vynuly  je předpona  vy-,protože nuly je samostatné slovo.

Není snadné vysvětlit rozdíl mezi mlýn - mlít. Podívejte se na zdůvodnění do Internetové jazykové příručky.

Lze využít analogie s infinitivy jiných sloves   mlí -t     tří -t     umří-t

Většina vyjmenovaných slov má y v kmeni slova, jen několik v příponě:  slepýš, brzy

Přípona -ýš  je neproduktivní, řídká, k  vysvětlení pravopisu lze použít i zde analogie.

slepýš  -  hroznýš,  měkkýš.

O slovotvorné znalosti  je třeba opřít  i pravopis slova  brzičko  (bohužel ve 3. třídě ještě není slovotvorba). Je zde přípona - ičko.

Příčiny chyb:   vnější podobnost slov  

                                        hbitý  - být

                                        prosít - sytý

                                        blízký - blýskat se

                                        lískový - lysý

                                        sípe    - sype

                                        plivat  - plýtvat

Obtížné  určení příbuznosti:  ozývat  se  - nazývat  se, vyzývat,  vzývat

Odůvodňování:  Není to ani slovo vyjmenované, ani příbuzné.

Neobvyklé spoje:  slovo pilný je příbuzné  se slovem pyl, protože znamená pracovitý, jako když včely nosí pyl.  Ve větě nabil pušku napíšu y, protože ji nezbil.

Jak byste vysvětlili pravopis slova myslivec?

Práce s etymologickým slovníkem: vlastně: myslivý, důmyslný v lovení

2. Zásady nácviku i, í / y, ý po obojetných písmenech

Radoslava Brabcová (1990) uvádí následující zásady výuky vyjmenovaných slov:

• od počátku vycházíme z celých řad (při pamětním zvládání i při procvičování),
• pravopis vyjmenovaných a příbuzných slov se cvičí současně,
• současně cvičíme slova s y-ý a i-í, neboť tak je před žáky postaven problém (slov s i-í je více, ale nestačí tento fakt jen konstatovat, je nutno fixovat i grafickou podobu),
• nepravá homonyma, tzv. homofony, cvičíme nejprve ve dvojicích, protože tak nejlépe vynikne rozdíl lexikálních významů,
• nejprve se soustředíme na osvojení algoritmu:

• v následujícím ročníku procvičujeme osvojení postupu, ale uvádíme více příbuzných slov,
• výcvik tohoto jevu by měl být dokončen na konci 2. období 1. stupně ZŠ,
• těžiště výcviku je třeba vidět v souhrnných cvičeních,
• při hodnocení máme na paměti, že žáci se stále ještě tomuto pravopisnému jevu učí,
• dbáme na vhodné aktivizující formy práce: střídání ústního a písemného procvičování, práce frontální, skupinové, tandemové, individuální, soutěživých forem za pomoci kartiček, magnetické tabule, interaktivní tabule, nesmí však zaniknout hlavní téma hodiny - psaní i, í / y, ý po obojetných písmenech.

3. Pravopis skupin bě, pě, vě, mě / bje, vje, mně

Pamětně by  si měli žáci osvojit  poučku, že skupinu vyslovovanou [pje] zapisujeme vždy v češtině pě. 

Psaní skupin bě,  vě / bje, vje opírámě  o znalosti stavby slova.
Žáci musí rozhodnout,  zda ve slově jsou, či  nejsou předpony ob- / v-.

 vjet    vjezd    vjetí    vjem

objet   objezd   objetí   objem

Zvlášť připomeneme, že se píše  oběd

Nácvik  psaní mě/mně  je  nejsložitější.  Nacvičujeme s  oporou o souvislost s  příbuznými slovy - žáci  vcelku dobře pochopí psaní příslovcí podle podoby přídavných jmen, od nichž byla odvozena.

tajemně - tajemný    strmě - strmý

Složitější je  psaní slovesných tvarů a  podstatných jmen slovesných.

zapomněl, vzpomněl, pomněnka, domněnka   -   pomni, domnívat se  

uzemnění - uzemnit

x                                          

zatmění, rozuměl                             rozumí, zatmí se