Argumentační fauly
| Stránky: | Moodle ZČU |
| Kurz: | KFI/BP2SH - Bakalářský seminář 1- šablona |
| Kniha: | Argumentační fauly |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | pondělí, 9. listopadu 2026, 02.52 |
Popis
Třetí téma plynule navazuje na předchozí, tedy na vedení debaty a argumentaci. Je zde rozebrána právě ta část, kterou pozitivisticky smýšlející autoři knihy Beg to Differ kritizovali, tedy rétorická stránka projevu, která může být sice používána i v kladném slova smyslu, častěji je však zneužívána (jak lze sledovat především ve společensko-politickém diskurzu). Problém je demonstrován na tzv. argumentačních faulech, které vždy vysvětlujeme nejdříve obecně a poté k nim doplňujeme příklady. Právě argumentační fauly v univerzitním prostředí (ve výuce, na konferencích) mohou vést, jak upozorňovali Meidan s Agassim, k pocitu neúspěchu. Naučit se je včas rozeznávat a odlišovat od skutečných kritických podnětů by mělo napomoci tomuto negativnímu jevu zamezit.1. Argumentační klam (trik, faul)
- výrok, jehož smyslem je porazit oponenta bez ohledu na pravdivost
- jde o nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce (příp. obojí)
- klamné argumentaci se věnuje Aristotelés, O sofistických důkazech
- pokud dojde k chybné argumentaci nezáměrně = argumentační omyl, řečnická chyba
*záměrně (za účelem vítězství bez ohledu na pravdivost) = eristika
*sofisma "Rohatý": sofisma
Rohatý: „Co jsi neztratil, to máš. Neztratil jsi rohy. Tedy máš rohy.“
*Arthur Schopenhauer, Eristická dialektika
2. Proč je naše racionalita omezená?
*František Koukolík, Jana Drtilová, Základy stupidologie: Život
s deprivanty II
s deprivanty II
*Teorie omezené racionality
*svět je složitější, než
bychom si
přáli
*nevíme, kolik
toho o něm nevíme
*z této
teorie plynou
některé běžné
příčiny nevědomosti, omylů, iracionality
*nejsme schopni uvážit všechny stránky rozhodnutí, před kterým
stojíme
*nevyhledáváme alternativní řešení
*nerozumíme problému, o kterém se rozhodujeme
3. Základní argumentační chyby a fauly
•falešné dilema
*argument ad ignorantiam
*šikmá plocha (slippery slope)
*zavádějící otázka
*argumenty útočící na emoční
stránku
*argument ad hominem
*klam vyžadování odbornosti kritika
*odkaz k autoritě
*důkaz kruhem
*induktivní klamy
*kauzální klamy
4. Klamy založené na odvedené pozornosti
- falešné dilema
- argument ad ignorantiam
- šikmá plocha
- zavádějící otázka
4.1. Falešné dilema
*vyvolá dojem,
že existují pouze
dvě (tři) možnosti tam, kde je jich
ve skutečnosti celá
řada
Příklady
*„Kdo nejde na demonstraci odborů, ten
podporuje vládu.“
*„Kdo mě nepodporuje, není můj přítel.“
*„Kdo nečte Platóna nebo Aristotela, není
vzdělaný.“
*samotné dilema ještě není klamem
(rozsudek v otázce soudního procesu)
4.2. Argument ad ignorantiam (z nevědomosti)
*určité tvrzení není dokázáno, a tak je nepravdivé
*obecně: Neexistuje důkaz, který by dokazoval tvrzení P, a
proto P není pravdivé.
*určité tvrzení není vyvráceno, tak je pravdivé
*nedokázaná tvrzení mohou být
pravdivá
*nevyvrácená mohou
být nepravdivá
Příklady
*„Ve vesmíru není znám žádný mimozemský
život, tudíž mimozemský život neexistuje.“
*„Policie nenašla důkazy proti
podezřelému, proto je nevinen.“
4.3. Šikmá plocha
*tvrdí bez důkazů, že
určité rozhodnutí nutně povede
k sérii dalších a způsobí celý řetěz
následků (může
k nim vést, ale nemusí)
Příklad:
*„Když
povolíme volné pobíhání psů v parcích, lidé si je budou bez košíků brát i do
autobusů a za chvíli i na palubu letadel, a od toho už je jen krůček k tomu,
aby pokousali pilota a způsobili leteckou katastrofu.“
4.4. Zavádějící otázka
*pokus dovést oponenta k nevýhodnému výroku
nebo návrhu (v otázce
je skrytý předpoklad, ať odpovíte jakkoli, budete
vypadat, že
jste ho přijali)
Příklad:
*Přestal
jste už bít svoji ženu?“
*skrytý předpoklad: dotazovaný již někdy v
minulosti bil svou ženu
*odpověď "ano": připustíte, že
už jste ji někdy bili
*odpověď "ne": stále ji bijete
*jediná možnost, jak nebýt polapen do argumentační sítě je založená na včasném odhalení firgury: "Nikdy jsem svou ženu nebil."
5. Klamy působící na emoce
- argument vzbuzující soucit
- kvalifikující jazyk
5.1. Argument vzbuzující soucit
*místo věcné argumentace se snaží působit na city
Příklad
*„Pracoval jsem na svém projektu celý
týden. Když jej odmítnete, ztratí můj život smysl.“
5.2. Kvalifikující jazyk
*spojuje žádoucí výrok s pozitivním označením a vyvolává dojem, že
jeho odmítnutím se automaticky řadíte do druhé
skupiny
Příklady
*„Každá slušná rodina chodí do kostela.“
*„Každá rozumná hospodyně ví, že bez
MegaČistidla4000 je kuchyně k ničemu.“
6. Útok na člověka
*zlehčování oponentova tvrzení poukazem na jeho
osobní vlastnosti nebo konflikt zájmů
Příklad
*„Jsi mladý a nemá smysl o tom tématu s
Tebou diskutovat!“
7. Záměna předmětu
- útok na člověka
- vyžadování odbornosti kritika
- dovolávání se autority
7.1. Klam vyžadování odbornosti kritika
*tvrdí, že není možné mluvit o
věcech, které dotyčný sám neovládá
Příklady
*„Kolik celovečerních filmů jsi natočil, že
si dovoluješ režiséra kritizovat?“
*„Jak můžeš říct, že ta krasobruslařka dělá
pomalé piruety? Zabruslil bys to líp?“
7.2. Dovolávání se autority
*na podporu tvrzení se uvede, že
s ním souhlasí nějaký
pramen, který
je považován za autoritativní (významný odborník, ...)
*lze předpokládat, že
kvalitní publikace obsahuje převážně pravdivá tvrzení x samotný fakt,
že je tvrzení podepřeno autoritou neznamená, že je nutně
vybrané tvrzení pravdivé
*nezpochybnitelné v případě, že se jedná o právní normu
atp.
*odvolání na
autoritu může
být "účelnou zkratkou" (nedostatek času,
přílišná obtížnost důkazu tvrzení pro publikum)
klam:
*citování někoho jako špičkového
odborníka, i když jím není (není autoritou v oboru, je např. méně významným
vědcem)
*citování autority z jiné oblasti (biolog
v dějinách umění)
*zamlčení spornosti problému ve vědeckém
oboru
*vytrhnutí z kontextu (například autorita
použila tvrzení jen jako hypotézu)
Příklady
*„Toto tvrzení z oblasti sociologie
podporoval Albert Einstein.“
(významný fyzik není autoritou v
sociologii)
*„Píšou to na Wikipedii, tak to musí být
pravda.“