Experimentální ověření zákona zachováni hybnosti

1. Ráz dvou dokonale tuhých těles ve tvaru koule

Na dráze vytvořené z rovnoběřných ocelových tyčí se srazí dvě stejně velké ocelové kuličky o hmotnostech m₁ a m₂ , které se před srážkou pohybovaly tak, že vektory rychlosti v₁ a v₂ ležely v téže přímce.

Tento příklad je jednorozměrným zjednodušením často řešené úlohy o pohybu hracích koulí na ploše kulečníkového stolu. V reálném experimentu lze použít například kuličky z rozebraného velkého kuličkového ložiska. Tvrzená ocel se blíží požadavkům na idealizovanou dokonale pružnou srážku. Omezení stupňů volnosti zároveň vede na centrální ráz.

Jediným modelovým zkreslením při odvalování bude rotace koulí, kterou by bylo možné eliminovat sledováním centrálního rázu  kuliček zavěšených na řádově delším závěsu než je výchylka kyvu jako u oblíbené hračky, takzvaného rázostroje, neboli Newtonovy houpačky. Toto zanedbání však v prvním přiblížení přesto učiníme. Fakticky se tak dopouštíme systematické chyby měření. Jsme si jí věmomi a později se k danému příkladu vrátíme. Nejprve uvažujte, že hmotnosti kuliček m₁ a m₂ si nemusí být nutně rovny.

2. Výpočet hybnosti tělesa

3. Výpočet hybnosti soustavy těles

Ze 3. pohybového zákona, zákona akce a reakce, vyplývá, že síla reakce  F₂ je opačně orientovaná nez F₁. Po vztažení na jednotkový časový interval má tedy rovnice tvar 

Pro hybnosti následně platí rovnice

.

4. Ráz dvou těles při pohybu v ploše

V případě pohybu v ploše, například při hře kulečníku, by bylo nutné počítat vektorově složky hybnosti ve směru x a y, protože vektorové přímky rychlosti obou těles v plše svírají obecně nenulový úhel.