4.2. Kde

1. Kde budeme mluvit?

Při přípravě obsahu projevu je třeba vzít v úvahu i konkrétní místo projevu. Měli bychom se předem seznámit jak s prostředím, ve kterém budou posluchači, tak s řečništěm. Znalost prostředí, ve kterém budou posluchači, je důležitá pro naše rozhodování jaké pomůcky budeme moci použít, jakou pozornost můžeme od posluchačů očekávat (jinak se poslouchá z nepohodlných židlí, jinak z měkkých křesel), zda si posluchači budou moci dělat poznámky (jsou-li k dispozici stoly, lavice nebo sklopné desky) atp. Také řečniště nás musí zajímat. Ideální je, nejsou-li v blízkosti řečníka žádné předměty odvádějící pozornost. Nevhodné jsou nápadné obrazy a nápisy, zejména vadí pohybující se předměty. Neměly by se vyskytovat žádné překážky zrakového kontaktu řečníka se všemi posluchači. Velmi důležitý je řečnický pult. Toto jednoduché zařízení má pro řečníka hned několik výhod. Je kam si položit papíry s textem projevu a také náramkové hodinky pro nenápadné sledování času, je oč se opřít rukama (zvlášť pro trémisty je tato funkce neocenitelná), není nutné kontrolovat pohyby většiny těla (od prsou dolů je skryto). Pokud je řečniště vybaveno mikrofonem, měli bychom vědět, jak a zda vůbec funguje, měli bychom vědět, jaké další technické prostředky jsou k dispozici a zvážit jejich využití.

Otázku „Kde?“ můžeme pochopit i v jiném, širším smyslu, např. v jakém městě, kraji apod. řeč povedeme. Při přípravě projevu bychom měli do jeho obsahu pokud možno zařadit takové momenty, které se k danému místu vztahují.