Etické aspekty alternativní medicíny

Website: Moodle ZČU
Kurs: KOS/EOPK - Etika v ošetřovatelské péči
Buch: Etické aspekty alternativní medicíny
Gedruckt von: Gast
Datum: Montag, 19. Oktober 2026, 17:17

Beschreibung

Předložený souhrn informací přináší čtenáři základní vhled do současného pojímání alternativní medicíny a prezentuje i možné argumenty pro diskusi o alternativních přístupech v léčbě pacientů.

1. Vymezení alternativní medicíny

Motto

" Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda".  Hippokratés

V první řadě je potřeba vymezit, co je to alternativní medicína.

Alternativa znamená obecně možnost volby mezi dvěma  a více způsoby diagnostiky, léčby, rozhodování  apod. 
Vždy by však mělo jít o alternativu vědeckých postupů.

Alternativní medicína
  • je zdravotní péče, která leží mimo hlavní proud konvenční medicíny
  • takové léčebné postupy, které stojí mimo   vědeckou medicínu, pejorativně nazývané „šarlatánství“
  • používání takových postupů, které klasická medicína sice toleruje a mohou ji provozovat   i lékaři, ale nepatří mezi hlavní a státem podporované směry
  • někdy pojímána jako metody, používající léčitelské metody nebo medicínu založenou na přírodním způsobu léčení jako doplněk tradiční, vědecké medicíny


1.1. Medicína vědecká

  • léčba zaměřená na vědecky ověřených nových poznatcích (EBM, EBN, EBP)
  • podstatu vědecké medicíny vystihuje definice, kterou zveřejnil Sackett a kol. (1996), a to, že jde o  "...systematický přístup k léčbě, propojující nejlepší dostupné vědecké důkazy s klinickou zkušeností lékaře a s preferencemi a potřebami ošetřovaného pacienta.“
  • společnost a odborné instituce garantují vzdělání zdravotníků
  • léčba vychází z prokázané diagnózy a využívá metody a léky, jejichž účinnost a také bezpečnost byla ověřena mnohaletými výzkumy
  • v případě podávání nových přípravků musí nemocný dobrovolně souhlasit s jejich užitím v rámci klinických studií


1.2. Medicína komplementární

Medicína komplementární, tedy doplňková 

  • k doplnění základních metod léčby
  • vhodně zvolené doplňkové metody mohou podpořit úspěch klasické terapie
  • úprava životosprávy a správného životního stylu, placebo efekt…
  • běžně využívána v klinické praxi a respektována odborníky



1.3. Medicína alternativní

  • nevhodný název pro léčitelské metody (alternativa – možnost výběru), které mají nahradit základní metody léčby
  • soubor metod, které vědecká medicína všeobecně nepoužívá, protože buď
  1. odporují vědeckým poznatkům
  2. jejich účinnost nebyla prokázána standardním vědeckým postupem
  3. účinek má být zprostředkován duchovními nebo neznámými silami

Principy alternativní medicíny

  • holistické pojetí jedince
  • nemoc - porucha rovnováhy
  • právo pacienta na informaci kdo, kde alternativní léčbu provádí
  • finanční, věcné, edukační důvody
  • poctivě uvést alternativy

! v léčbě zhoubných nádorů nelze vybírat mezi oficiální medicínou a léčitelskými praktikami

Harmonie, Odpočinout Si, Skála, Moqui




1.4. Historie alternativní medicíny

  • Kořeny 5.000 let zpět, nejstarší texty uvádí léčebné postupy spíše na hranici magie (zaklínání apod.)
  • Intuitivní léčba
  • Počátky – staří Číňané, starověká Indie, Egypt (využívání herbální terapie...)
  • Ještě počátkem 17. stol angažovali evropští vladaři jako své osobní lékaře alchymisty
  • Léčitelské postupy časem nahradilo  léčebné umění, které se vyučovalo na univerzitách
  • Česká alternativní scéna byla formována mimo jiné lidovou magií a venkovskými rituály, využívána byla hojně léčba bylinami a v  19. století se zde objevila a začala využívat homeopatie
  • Fenomén "léčitelství" v dnešní podobě se objevil ve 20. století (objevila se řada osob, jejichž schopnosti a přístup se zcela vymykaly představám o léčbě



    Ruce, Dát, Částice, Energie, Wellness



2. Zdravotně právní těžiště problému

Pro akceptaci alternativní medicíny tou vědeckou se vynořují otázky:
  • mělo by jít o zdravotnické vzdělávání ?
  • zdravotnická povolání - odborná způsobilost ?
  • etický pohled na některé metody alternativní medicíny
  • jak bude financováno - veřejné nebo soukromé zdravotní pojištění ?
  • je nutný zdravotní výzkum, jak kvantitativní, tak kvalitativní

Homoöpathie, Kuličky, Naturopatie


3. Strategický rámec WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila strategický rámec pro roky 2014 -2023, který se týká respektování a  využívání tzv. tradiční medicíny (v kontextu  tématu této lekce jde o využívání vybraných metod alternativní medicíny) https://www.who.int/publications/i/item/9789241506096

  • Uvádí v něm , že celosvětově je tradiční medicína (TM) buď základem zdravotní péče nebo slouží jako její doplněk. V některých zemích může být tradiční medicína  nebo nekonvenční medicína označována jako komplementární/ doplňková medicína (KM). 
  • WHO přehodnotila dosavadní strategii tradiční medicíny (2002-2005) a navrhla směr pro desetiletí 2014-2023, kterým se bude ubírat TZ a KM v rámci WHO. 
  • Tradiční a komplementární medicína (T&KM)  je podle tohoto dokumentu  důležitou a často podceňovanou součástí zdravotní péče.  
  • Téměř ve všech zemích světa je  poptávka po jejích službách je vysoká a stále roste. Tradiční medicína, jejíž kvalita, bezpečnost a účinnost jsou prokazatelné, přispívá k dosažení cíle  zajistit, aby všichni lidé měli přístup k péči. 
  • Mnoho zemí nyní uznává potřebu vyvinout soudržný a integrující přístup ke zdravotní péči, který by umožnil vládám, lékařům a především těm, kteří se o zdravotní péči starají. 
  •  Globální strategie na podporu její vhodné integrace, regulace a dohledu bude užitečná pro země, které si přejí rozvíjet proaktivní politiku vůči této důležité - a často živé a rozšiřující se -  péči o pacienty. 

Strategie má dva klíčové cíle: 

  • podpořit členské státy ve využití potenciálního přínosu T&KM pro zdraví, kvalitu života a zdravotní péči zaměřenou na člověka
  •  a podporovat bezpečné a účinné používání T&KM prostřednictvím regulace výrobků, postupů a lékařů. 

Tyto cíle budou dosaženy

  1. budováním znalostí a formulováním národních politik v dané oblasti
  2. posílením bezpečnosti, kvality a účinnosti využívaných "zdravotnických" prostředků
  3. zvýšením bezpečnosti a kvality "zdravotnických" prostředků a účinnosti prostřednictvím regulace
  4. podporou všeobecného zdravotního pojištění 
  5. začleněním služeb T&KM a samoléčby do národních zdravotnických systémů.



4. Etické otázky alternativní medicíny

Alternativní medicína přináší řadu otázek, které je nutné, abychom si kladli a v případě využívání netradičních metod v medicíně s nimi byli srozuměni.

  • Jaká jsou kritéria pro zařazení určitých metod výhradně do sféry alternativní medicíny a co musí být splněno, aby byla alternativní medicína přijata vědeckou
  • Měli by se pacienti podílet na spoluzodpovědnosti za léčbu při volbě některé z alternativních metod a za jakých podmínek?
  • Jsou alternativní postupy proti vědecké medicíně?
  • Co musí alternativní medicína splňovat, aby byla tou vědeckou přijata?
  • Jaké alternativní metody v gynekologii a porodnictví jsou  u nás využívány?

Baňková Terapie, Baňková Masáž, Masáž



5. Alternativní medicína v gynekologii a porodnictví

Obor gynekologie a porodnictví je jedním, ve kterém se alternativní metody stávají součástí vědecké medicíny a jsou běžně v praxi využívány. 
Základní cíle porodnictví jsou
  • snížení mateřské mortality
  • snížení perinatální mortality
  • snížení perinatální morbidity
  • zajištění spokojenosti žen a rodičovského páru

Nejčastěji využívané alternativní metody 

  • Leboyerova metoda
  • Porod do vody
  • Porodní stolička
  • Přítomnost otce u porodu
  • Rooming in
  • Bonding
  • Analgezie u porodu - nefarmakologická
  • tzv. porod bez násilí
  • Porod on-line

 a další.
Podrobnější informace přináší např. viz https://www.pdcap.cz/Texty/Versus/AlterPorod.html

6. Seznam použitých zdrojů a doporučené literatury

  • HAŠKOVCOVÁ, H., 2015. Lékařská etika.  4. vyd. Praha: Galén. 225. s. ISBN 978-80-7492-204-6.
  • HEŘT, J. 2011. Alternativní medicína a léčitelství. Praha: Klika. 240 s. ISBN 978-80-873-7315-6.
  • ROZTOČIL, A. 2017. Moderní porodnictví. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 656 s. ISBN 978-80-247-5753-7
  • SACKETT, D., L., ROSENBERG, W. M., C.,  GRAY, J. A., M.,  et al. Evidence based medicine: what it is and what it isn't. 1996. Clin Orthop Relat Res [online]. 2007 (455), s. 3-5. Dostupné z:  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17340682
  • WHO. 2013. Traditional medicine strategy. [online]. Dostupné z: WHO traditional medicine strategy 2013- 2023.pdf


Zdroj použitých obrázků

  • pixabay.com