Etické problémy reprodukční medicíny
| Sitio: | Moodle ZČU |
| Curso: | KOS/EOPK - Etika v ošetřovatelské péči |
| Libro: | Etické problémy reprodukční medicíny |
| Imprimido por: | Invitado |
| Día: | jueves, 22 de octubre de 2026, 07:54 |
Descripción
Předkládán je zde souhrn informací o vybraných a z etického pohledu nejdiskutovanějších oblastech reprodukční medicíny.
1. Neplodnost (sterilita)
- Páry, které nemají možnost otěhotnět nebo nedosáhnou těhotenství do jednoho roku při pravidelném (2-3x týdně) pohlavním styku.
- WHO (Světová zdravotnická organizace) definovala nedobrovolnou bezdětnost jako nemoc, neplodné páry tedy mají právo být léčeny všemi dostupnými prostředky současné reprodukční medicíny - viz i základní etické principy v medicíně
- Pravděpodobnost dosažení těhotenství v průběhu 1 menstruačního cyklu: žena 20 let ….. 25%; žena 40 let …... jen 5%
- 10 -15 % párů neplodných
- 50 % příčina žena
- 40 % příčina muž
- 10 % nezjištěno
- 20 % muž i žena
- ? léčebných center v ČR .....počet narůstá (bez poptávky není nabídky)
- Velká beznaděj a zborcení představ o budoucím životě
- Pochybnosti o vlastním ženství, resp. mužství
- Pocity viny
- Život s věčným „až“
- Sociální izolace
- Partnerské konflikty
- Sexualita
- Konfrontace s vlastní nedostatečností
- Odcizování se vlastnímu tělu
- Prorůstání neplodnosti do všech sfér a vrstev života
- Velký tlak okolí
2. Asistovaná reprodukce
Důležité dokumenty (z pohledu etiky) k vymezení této "nové" oblasti medicíny
- Úmluva o lidských právech a biomedicíně
- Helsinská deklarace světové lékařské asociace
- Zákon o výzkumu na lidských embryích (2006)
- Zákon o specifických zdravotních službách (zákon č. 373/2011 Sb. v aktuálním znění)
Vývoj a průlom v oboru
- 1978 Luisa Brown – Anglie; první "dítě ze zkumavky"
- Reprodukční medicína se tak začíná rozvíjet jako samostatný obor
- První dítě ze zkumavky v ČR - 1982, Gottwaldov
Úmluva o lidských právech a biomedicíně
- zakazuje používání metody asistované reprodukce za účelem volby pohlaví budoucího dítěte
- zakazuje klonování lidských bytostí (zákaz nepadá na klonování jednotlivých buněk a ani na použití embryonálních buněk při klonování)
- za lidskou bytost lze považovat člověka teprve po narození
- výzkum na embryu a plodu nevylučuje ani neschvaluje
- výslovně zakazuje vytváření lidských embryí za výzkumnými účely
- zásah do lidského genomu pouze nebude-li cílem změna genomu dalších generací
Dárcovství vajíček a spermií
- darování vajíček i spermií je v České republice legální, dobrovolné, bezpečné
- je založeno na principu anonymity mezi dárcem (dárkyní) a příjemci a dítětem narozeným z darovaných pohlavních buněk.
- dárcovství pohlavních buněk je v České republice bezúplatné, ale možná je kompenzace nákladů
Hlava II - viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-373#hlava2
- Heterosexuální pár
- Věk - § 6, zákon č. 373/2011 Sb. v akt. znění
(1) Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně (dále jen „neplodný pár“).
- Techniky AR nesmí být použity k získání zvláštních vlastností dítěte
- Svobodný informovaný souhlas
- Uskladnění gamet a embryí
- Darování gamet a embryí – bez zisku, bez diskriminace
- Problematika dárcovství gamet
- Finanční odměna dárci gamet - ano či ne?
- Sdělit pak dítěti pravdu?
- Udržování nadpočetných embryí získaných při hyperstimulaci ovárií.
- Právo svobodných žen na umělé oplodnění.
- Právo dítěte počatého inseminací neznámého dárce znát svého biologického otce.
- Selektivní fetocida.
- Věková hranice (matky, má být i u otce ?)
- Právo mít dítě - existuje vůbec takové právo?
- Co s nadpočetnými, nevyužitými embryi?
- Surogátní – náhradní mateřství…..
- Postup IVF jako takový (Je morálně přijatelné zasahovat do reprodukčního procesu?)
- oplodnění ženy bez partnera - fiktivní partner
- oplodnění žen starších 50 let a oplodnění s využitím spermií zemřelého
- náhradní mateřství
3. Etické aspekty v oboru gynekologie a porodnictví
Povinná mlčenlivost a informovaný souhlas
Výjimky
- povinná hlášení - úmrtí dítěte, UPT (umělé přerušení těhotenství), úmrtí matky
- podezření na trestný čin nebo jeho přípravu
- nezletilá, kdy informaci žádají rodiče
- konziliáři ?
- pacientka může sama zbavit mlčenlivosti
- trestní řízení
Prenatální diagnostické metody
- Screeningové metody, invazivní, neinvazivní
- Možnost volby rodičů → narození zdravého vs. postiženého dítěte, možnost psychologické přípravy
- Respekt ze strany zdravotníků→ informovaný souhlas, povinná mlčenlivost
- Falešná pozitivita, negativita
Specifické situace, oblasti možných konfliktů zájmů
- Prospěch těhotné, jak ho chápe sama vs. prospěch těhotné, jak ho chápe lékař/ zdravotník (lege artis)
- Prospěch plodu, jak ho chápe těhotná vs. prospěch plodu, jak ho chápou zdravotníci
- Prospěch matky vs. prospěch plodu, jak ho chápou zdravotníci; ! přednost má život ženy
Kolize zájmů dvou (a více) plodů
- Plod již není plod, ale novorozenec → pacient
- Informovanost matky
- Matka musí schválit péči o novorozence a výkony, které jsou mu prováděny
- Požadavek na souhlas jen podmíněný - nemůže odmítnout život a zdraví zachraňující postup
- Domácí porody
- Baby boxy
- Náhradní (surogátní) mateřství
- Dárcovství pohlavních buněk
- Uchovávání nadpočetných embryí
- Klonování embryí
- Prenatální diagnostika
- Alternativní způsoby vedení porodů
- Odkládání rodičovství do vyššího věku - věk obou rodičů
- Volba pohlaví
- Právo ženy mít dítě (za jakékoli situace)
4. Surogátní mateřství
Motto : "Mater semper certa est".
- Proces → embryo biologických rodičů je vloženo do dělohy náhradní matky.
- Náhradní matka je žena, která odnosí plod a porodí dítě pro biologické rodiče, a která souhlasila s tím, že se po narození vzdá rodičovských práv a povinností k tomuto dítěti a biologickým rodičům umožní, aby si dítě nezrušitelně osvojili (adoptovali ho).
4.1. Historie
- Bible - první zmínky
- 1980 - první surogátní matka – Mary Beth Whitehead (pseudonym Elizabeth Kane)
- Bill a Betsy Stern, dítě „M“
- krátce po porodu zjistila, že mateřský instinkt je silnější než právní smlouva
- odměna 10 000 dolarů, přesto odmítla dítě předat
- ve své knize (Kane 1988) později označila surogátní mateřství za reprodukční prostituci:
„Musí být něco špatného se soudním systémem, který umožní legálně uzavřít smlouvu, jež zavazuje biologickou matku, aby vyměnila ještě nepočaté dítě za 10 000 $. Proslulá surogátní klinika na Východním pobřeží vypracovala smlouvu, podle které surogátní matka dostane za porození zdravého dítěte 10 000 $; za „defektní“ dítě nedostane nic – a musí platit otci 25 000 $, pokud se rozhodne ponechat si dítě. Proč by měl život dítěte najednou tolik vzrůst na ceně, když se je maminka rozhodne ponechat, oproti tomu, když je vychovává otec?“
- První přeshraniční náhradní mateřství - mediálně známé jako případ „baby Cotton“ (dítě narozené v roce 1985 ve Velké Británii, rodiče z USA)
- V České republice- proces náhradního mateřství v oblasti asistované reprodukce od roku 2004, prví klinika ve Zlíně
- První sporný případ v ČR - 2015 (svobodná matka odmítal "odevzdat" dítě po narození páru ze zahraničí)
4.2. Podmínky v České republice
„Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“
- jednoznačný důvod k použití náhradní matky (medicínská indikace)
- rozhoduje výhradně lékař, který je specializovaný na tuto problematiku
- kliniky AR poskytují pouze samotnou léčbu, náhradní matky nezprostředkovávají ani nijak nevstupují do vztahu mezi genetickými rodiči a náhradní matkou.
- právní rozbor
- většinou přenos pouze jednoho embrya - minimalizace rizik pro náhradní matku.
Všeobecné podmínky pro výběr náhradní matky (Česká gynekologicko-porodnická společnost Jana Evangelisty Purkyně, ČGPS JEP)
- Věk náhradní matky – musí splňovat podmínku stanovenou v zákoně č. 373/2011 Sb., v platném znění, § 6 (umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let).
- Občanství ČR
- Vyšetření registrujícím gynekologem včetně výsledku onkologické cytologie děložního čípku a jeho vyjádření, že může být surogátní matkou.
- Vyšetření registrujícím praktickým lékařem. Praktický lékař kompletně posoudí zdravotní způsobilost náhradní matky a vyloučí veškerá zdravotní rizika … a to jak pro náhradní matku, tak pro dítě, které se z cyklu náhradního mateřství může narodit. V závěru vyšetření musí být uvedeno, že pacientka může být náhradní matkou. .
- Psychologické vyšetření pacientky, které ověří schopnost pochopit důsledky surogátního mateřství
- Poučení právníkem s písemným výstupem. Náhradní matka musí dostat úplné právní poradenské služby, musí být poučena o určení rodičovství včetně procedury osvojení, nevynutitelnosti dohod. V případě, že je náhradní matka sezdaná, vstupuje do procesu též její manžel, který musí rovněž právní konzultaci podstoupit.
viz https://socialnipolitika.eu/2017/05/stanovisko-eticke-komise-ministerstva-zdravotnictvi-k-nekterym-otazkam-asistovane-reprodukce/
Právní úprava náhradního mateřství v České republice
- Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
4.3. Argumenty pro vs. proti
Pro
- každý má právo na vlastní štěstí a může o něj usilovat způsobem, který nepůsobí bezdůvodnou újmu druhým
- svolí-li náhradní matka k náhradnímu mateřství, není to žádným způsobem protiprávní
- náhradní mateřství tedy činí lidi šťastnějšími
- nikdo nemůže zakázat pomoci druhému člověku, i když spočívá ve využití vlastního těla, kterému však na druhou stranu nebude ve větší míře ublíženo
- náhradní mateřství může být zneužito například náhradními matkami z nižších příjmových vrstev, které tohoto využívají pouze za účelem finančního zisku (pojetí náhradního mateřství jako obchodu, „pronajmutí“ dělohy ženy)
- tlak a stres ze strany rodiny, pro kterou dítě nosí, což neprospívá ani jí, ani nenarozenému dítěti
- vznik psychických a zdravotních nemocí pro matku „hostitelku“
- náhradní mateřství zprošťuje ženu odpovědnosti a narušuje její důstojnost

4.4. Etické otázky
- prodej vs. dar ?
- matka je ta, která dítě porodila
- poškozené dítě
- užívání škodlivých látek v těhotenství
- chybí legislativa
- byznys
- reprodukční „prostituce“
- matka “nosnice“
- altruismus
- dítě není věcným prostředkem
- rodiny nového typu

5. Ukončení těhotenství
Potrat - důležité souvislosti
- Plodem po potratu se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny. Biologickými zbytky potratu se především rozumí placenta a těhotenská sliznice (zákon č. 372/2011 Sb. - zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v aktuálním znění)
- Umělé přerušení těhotenství provedené po 22. týdnu se nepovažuje za potrat, ale za předčasně vyvolaný porod
- Člověk má právní osobnost od narození do smrti
- Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům
- Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo
Deklarace práv počatého dítěte (1999) - http://spcp.prf.cuni.cz/dokument/dite.htm
- Každá počatá bytost má právo na život.
- Toto právo má být chráněno zákonem od okamžiku početí po přirozenou smrt.
Teheránská konference - Mezinárodní konference o lidských právech (1968) - https://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/teheranska-konf.-1968.pdf
- Rodiče mají základní lidské právo svobodně a zodpovědně určovat počet svých dětí a časový rozestup mezi nimi.
- Potencionálním rodičům se má dostat informací a prostředků, aby tak mohli učinit => právo ženy rozhodnout se zda a kdy mít potomstvo.
- „Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“
5.1. Historie
- Hippokrates - zákaz použití prostředků, které by přerušily vývoj plodu
- Malthus, Sangerová
- katolická církev - absolutní odmítnutí interupcí
- 1852 trestní zákon č. 117 „O vyhnání plodu“
- 1957 legalizace interrupcí v Československu
- právo na rozhodnutí, informovaný souhlas, povinná mlčenlivost
- historicky převažuje snaha o zachování vojenské síly a rodu
- těžký zločin – v nacistickém Německu – paradox
- 1973 kauza Roe vs. Wade
- G. Bush - „Vrah, který zabije těhotnou ženu, bude souzen jako dvojnásobný vrah.“ → podpora pro-life
5.2. Názorová spektra
- zachování života nenarozeného dítěte
- v České republice reprezentováno organizací Hnutí pro život (Motto: "Nesoudíme, pomáháme.")
- na pomezí je otázka znásilnění či incestu
- svobodná volba ženy, zda si dítě ponechá
Většina populace se pohybuje uprostřed těchto krajních názorových spekter.
5.3. Etické otázky a doporučení
Důvody k ukončení těhotenství - jsou všechny opravdovými důvody ? Nejde v některých případech o tzv. "sociální euthanazii" ?
- naplněný počet dětí v rodině
- přerušení těhotenství kvůli práci nebo škole
- nedostatek financí nebo problémy ve vztahu rodičů
- nízký věk budoucí matky
- znásilnění, incest
- neusnadňuje jen "přístup" k ukončení těhotenství? Nejde jen o formu postkoitální antikoncepce? - snižování zodpovědnosti
- nejde o zabránění otěhotnění, ale o ukončení těhotenství - morální dilema
- Ukončení těhotenství je pro ženy traumatizující → společnost má podniknout vše pro zabránění nechtěného těhotenství
- I při nejlepších formách antikoncepce se vyskytnou ženy, které budou UPT potřebovat jako řešení → pomoc všeobecná dostupná
- Interrupce je třeba provádět co nejdříve
- Pozdní ukončení těhotenství→ citlivost a veškerá péče
6. Seznam použitých zdrojů a doporučené literatury
- HAŠKOVCOVÁ, H., 2015. Lékařská etika. 4. vyd. Praha: Galén. 225. s. ISBN 978-80-7492-204-6.
- PTÁČEK, R., BARTŮNĚK, P. a kol., 2014. Etické problémy medicíny na prahu 21. století. Praha: Grada Publishing, as.s., 515 s.ISBN 978-80-247-5471-0.
- ROZTOČIL, A. 2017. Moderní porodnictví. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 656 s. ISBN 978-80-247-5753-7
- RUMPÍK, D. 2018. Etické a právní aspekty náhradního mateřství. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Lékařská fakulta. . [online]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/u8ler/David_Rumpik_Eticke_a_pravni_aspekty_nahradniho_materstvi.pdf
- ŘEZÁČOVÁ, J., 2018. Reprodukční medicína. Současné možnosti v asistované reprodukci. et al. Praha: Mladá fornta, 710 s. ISBN 978-80-204-4657-2
- ŘEŽÁBEK, K. 2021. Asistovaná reprodukce. Praha: Maxdorf. 154 s. ISBN 978-80-7345-553-8
- Zákon o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb., v aktuálním znění