Základy reflexe a hodnocení výuky
| Stránky: | Moodle ZČU |
| Kurz: | KMT/RMMŠ1 Rozvoj logického a matematického myšlení 1 |
| Kniha: | Základy reflexe a hodnocení výuky |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | čtvrtek, 22. října 2026, 07.59 |
Popis
Seznámíte se se základními pojmy reflexe a hodnocení výuky a pomocí metodiky 3A budete provádět konceptovou analýzu výukových situací v mateřské škole. Zároveň se naučíte analyzovat hry a činnosti realizované v mateřské škole z hlediska rozvíjení předmatematických představ.
1. Základní pojmy reflexe a hodnocení výuky
Základní pojmy reflexe a hodnocení výuky
Podmínkou pro dosažení cílů výuky je kvalita výuky. Čím je kvalita výuky vyšší, tím jsou lépe plněny cíle výuky. Míra kvality výuky je dána mírou přínosu učebního prostředí pro dosažení cílů výuky (očekávaných výstupů a žákovských kompetencí podle daného vzdělávacího programu).
Učitelovy dispozice k reflektování výuky v mateřské škole
- znalost (vzdělávacího) obsahu
- didaktická znalost obsahu
- umět vytvořit pro děti učební činnost (úlohu), umět ji realizovat, zhodnotit ve výuce, přičemž učební činnost má podněcovat děti, aby se věnovaly obsahu – učivu, a zakládá učební prostředí, kterým rozumíme společné pole pro dorozumění se (o vzdělávacím obsahu) a porozumění (vzdělávacímu obsahu)
- posuzovat
učební úlohu (hodnotit kvalitu učební úlohy) a zlepšovat ji
Metodika 3A (Anotace – Analýza - Alterace)
Metodika 3A spadá do kontextu tradice reflektivní praxe a realistické přípravy učitelů, cíleně navazuje na běžnou praxi oborově didaktických hospitací a je pokusem o nalezení takového nového přístupu v pedagogickém, resp. didaktickém výzkumu, který by bezprostředně podporoval zlepšování profesního výkonu učitelů v praxi, umožňoval odbornou komunikaci mezi oborovými didaktikami a vedl k profesionalizaci učitelství.
Prostředím pro setkávání a komunikaci didaktiků a učitelů je DiViWeb, které vzniklo na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
http://didacticaviva.ped.muni.cz/
Cílem metodiky 3A je poznávání (anotace, analýza) a didaktické zhodnocení (alterace) profesních praktik učitelů při utváření učebního prostředí a podpoře učení dětí a využití těchto získaných poznatků pro podporu učitelů při zvyšování kvality výuky prostřednictvím rozvíjejících hospitací.
Reflexe a hodnocení výuky metodikou 3A probíhá tak, že nejdříve provádíme anotaci a analýzu výuky. Anotací rozumíme dostatečné předpoklady pro zvládnutí dané činnosti. Východiskem pro analýzu výuky je uspořádání vzdělávacího obsahu ve výuce, důležitou roli zde hrají obsahová jádra. Jádrovou činností se jednoduše řečeno rozumí, co musí dítě dělat, aby se naučilo to, co má. Na základě analýzy výuky pak probíhá alterace neboli navržená změna učebního prostředí, která směřuje ke zlepšení původní pozorované podoby učebního prostředí. Návrh alterace musí být kriticky přezkoumán, protože alterace nemusí vždy výuku zlepšit – při kritickém přezkoumání lze rozlišit tři možnosti:
- alterace zlepšující: alterace potvrdila svou kvalitu.
- alterace zhoršující: alterace neobstála při přezkoumání.
- alterace neutrální: alterace sice nezměnila kvalitu výuky, ale může být inspirativní pro hledání nových možností výuky.
Kvalita výukových situací
-
- Selhávající: Výuka pro dítě v mateřské škole nemá zjevný přínos ani v základních rovinách poznávání. Za určitých okolností může být výuka pro dítě motivující, ale bez pozitivního důsledku pro kvalitu učení. Naléhavost alterací je velmi vysoká.
- Nerozvinutá: Výuka poskytuje dítěti příležitost osvojovat si poznatky, ale děti jim dost dobře nerozumějí. Za určitých okolností může být výuka pro děti motivující, ale bez výraznějšího pozitivního důsledku pro kvalitu učení. Naléhavost alterací je vysoká.
- Podnětná: Výuka poskytuje dětem příležitost k dialogu, hodnocení a k poučení se z chyb. Vede děti k usuzování, vysvětlování a odvozování závěrů opřených o základní poznatky. Výuka bývá pro děti motivující s pozitivním důsledkem pro kvalitu učení. Naléhavost alterací je nízká.
- Rozvíjející: Výuka poskytuje dětem příležitost k tomu, aby s patřičným porozuměním zobecňovaly osvojené poznatky a dokázaly je aplikovat na různé typy situací buď přímo v mimoškolní realitě, anebo v modelových školních činnostech, které jsou jim blízké; aby získávaly náhled na vlastní činnost a rozuměly vztahům mezi sebou samým a svým sociálním, kulturním nebo přírodním prostředím. Tyto kompetence děti mohou prokázat v odpovídajících situacích a dokážou přiměřeně ke svému věku objasnit jejich smysl v širších společenských, kulturních, ekologických aj. souvislostech. Výuka je pro děti motivující s pozitivním důsledkem pro spojení mezi rozvojem klíčových kompetencí a osvojováním učiva. Alterace nejsou nutné, anebo jsou jen ojedinělé a málo naléhavé.
Konceptová analýza výukových situací
Prekoncept je subjektivní obsahová jednotka: subjektivní předpoklad pro osvojování a zvládání intersubjektivního a objektivního způsobu existence obsahu: konceptu.
Koncept je intersubjektivní a objektivní obsahová jednotka – objektivizační předpoklad pro existenci prekonceptů.
Konceptová analýza výuky rozebírá, vysvětluje a hodnotí, jakým způsobem se ve výuce dařilo obohacovat a rozvíjet žákovské prekoncepty prostřednictvím obsahu učebních úloh (konceptů a jejich uspořádání).
Konceptová analýza konkrétních situací a činností dětí v mateřské škole
Konkrétní situace a činnosti dětí v mateřské škole najdeme na (všechna videa najdete také v tomto kurzu na konci této kapitoly)
https://youtu.be/s_k0a5hBieQ
https://youtu.be/RYFQBAV3V6M
Úkol: Prohlédněte si postupně výše uvedená videa s činnostmi dětí v mateřské škole.
1. Zaměřte se nejdříve na práci dítěte. Zamyslete se nad následujícími otázkami a zkuste na ně odpovědět:
a) Jaké dovednosti musí dítě mít, aby mohlo úspěšně vyřešit zadaný úkol?
b) Jaké schopnosti a dovednosti si dítě při dané činnosti rozvíjelo? Co nového se mohlo naučit?
2. Zaměřte se nyní na činnosti učitele a jeho komunikaci s dítětem. Zamyslete se nad následujícími otázkami a zkuste na ně odpovědět:
a) Co podle Vás udělal učitel metodicky správně?
b) Jakých metodických chyb se
učitel dopustil? Navrhněte vhodnější způsob práce s dítětem.
Použitá literatura:
SLAVÍK, J., HAJEROVÁ MÜLLEROVÁ, L., SOUKUPOVÁ, P. Reflexe a hodnocení kvality výuky. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020. ISBN 978-80-261-0920-4.
SLAVÍK, J., JANÍK, T., NAJVAR, P., KNECHT, P. Transdisciplinární didaktika. O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8568-8.
2. Analýza vybraných her z hlediska rozvíjení předmatematických představ dětí
Analýza vybraných her z hlediska rozvíjení předmatematických představ dětí
Při analýze konkrétních her je potřeba znát přesně pravidla dané hry. Poté postupujeme podle následující osnovy, tedy zamýšlíme se nad tím, které předmatematické představy se danou činností rozvíjejí. Zatím budeme zkoumat pouze ty oblasti, kterými jsme se v tomto semestru zabývali. V následujícím semestru přibudou oblasti další.
Zkoumáme tedy tyto předmatematické představy:
Práce s individuálními výroky
· určování pravdivosti různých tvrzení
· určování toho, zda dané pokyny jsou formulovány správně
Práce s kvantifikovanými výroky
· seznamování se s pravidly hry
Výroková forma
· děti hledají např. vhodnou kartu do dvojice
Usuzování
· na základě určitých informací (předpokladů) děti vyvozují informace nové (tvoří závěry)
Přiřazování
· děti tvoří dvojice, trojice, .......
· děti k sobě přiřazují různé objekty nebo si předávají určité role ve hře
Porovnávání
· při hře se uplatňuje porovnávání přirozené
· při hře se uplatňuje porovnávání základní (na konci hry se na základě porovnávání počtu nebo množství určuje vítěz)
Třídění
· děti jsou rozděleny na skupiny
· ve hře mají děti různé role (někdo např. hádá, někdo chytá ostatní, někdo utíká...)
každý hráč má své karty
Uspořádání
· na konci hry se určuje pořadí hráčů
Práce s přirozeným číslem
· děti počítají různé objekty
Pexeso
Karty se zamíchají a rozloží lícem dolů tak, aby žádný z hráčů neznal rozložení karet. Hráči postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby je viděli i ostatní hráči. Pokud karty patří k sobě (stejný obrázek), hráč je odebere a otáčí další dvojici. Pokud karty k sobě nepatří, otočí je zpět lícem dolů a pokračuje další hráč v pořadí. Hraje se tak dlouho, dokud nejsou všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč s největším počtem nalezených dvojic.
Práce s kvantifikovanými výroky – dětem připomeneme pravidla hry.
Výroková forma – k otočené kartě hledám druhou kartu se stejným obrázkem.
Usuzování – dítě otočí kartu s obrázkem, poté otočí druhou kartu. Pokud obrázek na druhé kartě není stejný, dítě usoudí, že v dalším kole již tuto kartu není dobré otáčet a vybere jinou kartu.
Přiřazování – děti hledají dvojice karet se stejnými obrázky.
Porovnávání – děti porovnávají, zda na otočených kartách jsou stejné obrázky (porovnávání přirozené), na konci hry na základě porovnávání počtu nebo množství dvojic určují, kdo vyhrál, kdo byl druhý.... (porovnávání základní)
Třídění – každý hráč si dává na svou hromádku dvojice karet, které nalezl
Uspořádání - na konci hry se určuje pořadí hráčů
Práce s přirozeným číslem – děti hledají dvě kartičky, na konci hry počítají, kolik každý hráč našel dvojic.
Člověče, nezlob se
Všechny figurky jsou před začátkem hry umístěny ve startovním domečku, který je barevně vyznačen stejnou barvou, jakou jsou označeny 4 figurky hráče. Cílem hry je dovést své figurky jedné barvy ze startovního pole do cílového domečku. To lze pouze tak, že figurka musí projít postupně všemi poli na obvodu hracího plánu. Každý hráč posune při svém tahu figurku o tolik bodů, kolik padlo při jeho hodu kostkou. Skončí-li s figurkou na políčku obsazeném cizí figurkou, je tato odstraněna ze hry a vrácena zpět do startovního domečku. Na políčko obsazené figurkou stejné barvy vstoupit nelze.
K nasazení figurky na startovní pole je potřeba hodit šestku. Nemá-li hráč nasazenou žádnou figurku, hází kostkou do té doby, dokud nepadne šestka, maximálně však třikrát. Pokud ani po třetím hodu nepadne šestka, pokračuje ve hře další hráč. Na začátku hry se první figurka umisťuje na startovní pole okamžitě.
Během hry po hozené šestce hází hráč kostkou ještě jednou a posune jednu zvolenou figurku o součet bodů při obou hodech. Vyhrává ten hráč, který první oběhne hrací plán všemi svými figurkami a umístí je do cílového domečku. Ostatní hráči poté obvykle pokračují ve hře a hrají tak o další pořadí.
Práce s kvantifikovanými výroky – dětem připomeneme pravidla hry.
Usuzování – během hry dítě hodí kostkou a podle toho, co mu padlo, usuzuje, jakou figurku je vhodnější přemístit, usuzuje např. podle vzdálenosti figurky od domečku.
Přiřazování – každému dítěti jsou přiřazeny figurky jedné barvy.
Porovnávání – děti porovnávají, která figurka je např. blíže domečku, na konci hry porovnávají, kdo má více figurek v cílovém domečku ……(porovnávání základní).
Třídění – každý hráč má své figurky.
Uspořádání - na konci hry se určuje pořadí hráčů
Práce s přirozeným číslem – děti hází kostkou a počítají počet teček na kostce. Zároveň při pohybu figurky počítají políčka na herním plánu.
Čáp ztratil čepičku
Na začátku hry se určí jeden hráč, který představuje čápa a jeho úkolem je chytat děti. Vedoucí i děti říkají říkanku a klapou při tom nataženýma rukama před sebou (představují zobák čápa). Říkanka zní takto: "Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku ...". Na místo doplněných teček vedoucí řekne nějakou barvu, např. žlutou. Úkolem dětí je co nejrychleji tuhle barvu najít a dotknout se jí (stačí jedním prstem). Nesmí se jí však dotknout sami na sobě. Jakmile se barvy dotknou, jsou v bezpečí před čápem. Dokud se však barvy nedrží, může je čáp chytit. Koho chytne jako první, vystřídá si s ním místo a stává se čápem pro další kolo.
Práce s individuálními výroky – po každém kole děti kontrolují, zda každé dítě se dotklo správné barvy.
Práce s kvantifikovanými výroky – dětem připomeneme pravidla hry.
Výroková forma – k zadané barvě hledají děti předmět, na kterém se daní barva vyskytuje.
Usuzování – dítě usuzuje, jaký objekt je vhodné vybrat např. na základě toho, který je blíže.
Přiřazování – dítě k vyslovené barvě přiřadí objekt, který danou barvu obsahuje.
Porovnávání – děti porovnávají vzdálenosti objektů (porovnávání základní).
Třídění – při hře se uplatňují role – role čápa a role ostatních dětí
Použité zdroje:
Člověče, nezlob se! [cit. 2022-03-08] dostupné na
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9B%C4%8De,_nezlob_se
Čáp ztratil čepičku [cit. 2022-03-08] dostupné na
https://ms89.plzen.eu/o-skole/napadnik/cap-ztratil-cepicku/