Jaká je role knihovníka při přípravě kreativního programu

1. Příprava kreativního programu

Při přípravě kreativního animačního programu knihovník prochází procesem, který lze rozdělit minimálně na čtyři fáze.

Fáze přípravy

Fáze přípravy zahrnuje výběr vhodné knihy, její detailní prostudování, identifikace významu, prvků jedinečnosti, nalezení klíčových míst zápletky a definování úkolu/cíle. Dále je důležité se seznámit s možnostmi transferu významu knihy (metodikou), specifiky cílové skupiny a dalšími potřebnými informacemi.

Fáze inkubace

Inkubace je převážně nevědomý proces směřující k řešení, i když se přímo problému nevěnujeme a děláme něco jiného. Mozek přesto podvědomě hledá vhodná řešení. 

Nalezení řešení také pomáhá odstup, který inkubační fázi provází. Každému může vyhovovat jiný průběh inkubace. Někomu pomáhá procházka, někomu návštěva galerie, rutinní práce atp. V každém případě je ale při tvůrčí činnosti důležité počítat s časem na inkubační fázi.  

Fáze inspirace

Inspirace znamená nalezení řešení. Jedná se o náhlý nápad na klíčový prvek, či postupnou plánovitou činnost, která jedince k řešení dovedla Někdy bývá označována jako „aha efekt“. Je dobré si nápady zaspat a později je doplnit a dopracovat.

Fáze verifikace

Ne vše, co vymyslíme, je nutně plně funkční, užitečné a zajímavé. Nápady musíme s odstupem kriticky zhodnotit.   

2. Mapování mysli

Mapování mysli může být při přípravě kreativního animačního programu velmi užitečným pomocníkem. Myšlenkové mapy podporují paměť, rozvíjejí kreativitu, pomáhají při plánování, řešení problémů nebo jsou obecně průvodcem systematickým uvažováním, a to vše je právě to, co knihovník k sestavení zajímavého programu potřebuje.

Pravidla vytvoření funkční mentální mapy

• Mapu vždy začněte tvořit uprostřed na šířku položeného čistého papíru. 
• Ústřední myšlenku vyjádřete obrázkem.
• Používejte barvy, inspirujte tím svůj mozek.
• K centrálnímu obrázku připojte hlavní větve, k nim větve druhé úrovně atd. Podpoříte tak práci svého mozku s asociacemi.
• Větve zakreslujte jako křivky, nenuďte svůj mozek! Rovné čáry působí stroze, nepřívětivě a mozek se nudí
• Pro zvýšení účinnosti a flexibility svých myšlenkových map používejte pro každou linku jen jedno klíčové slovo nebo jednoduché slovní spojení.
• Užívejte obrázky a symboly po celé ploše mapy, je to zábava. Bez obrázků mapa zůstává funkční, ale ztrácí část ze své inspirativnosti (Buzan, 2007, s. 20).

3. Bariéry a podmínky kreativity

Požadavek na kreativitu animačních programů může být u některých knihovníků spojen s negativními pocity. Může dokonce vzbuzovat určité obavy a evokovat více či méně věcné námitky. Mnohé z nich vychází z obecných bariér tvořivé činnosti.

• Vnější bariéry tvořivosti vyplývají z prostředí a kultury a mohou souviset s nedostatečnými podmínkami a zázemím, kulturní bariéry zohledňují zvyklosti a tradiční přístupy. 

• Vnitřní bariéry tvořivosti odpovídají oblasti kognitivní, intelektové nebo emocionální. Vyjma spodní hranice hodnoty IQ vymezující normalitu však jednoznačná korelace mezi úrovní kreativity a stupněm inteligence v tradičním chápání prokázána nebyla. Co se týká emocionálních bariér určité souvislosti lze shledat pouze u zvýšeně úzkostných a neurotických jedinců.    

Osobnostní charakteristiky tvořivé osobnosti

Osobnostní charakteristiky tvořivé osobnosti zahrnují celou škálu povahových vlastností a rysů. Mezi ty nejdůležitější patří: 

• zvídavost
• vyšší senzitivita
• tolerance nejednoznačností, složitostí a rozporností reality
• náklonnost ke hře, myšlenkové i předmětné hravosti
• odmítání konformismu a rutiny
• vysoká motivovanost a vytrvalost, 
• pracovitost,
• smysl pro humor.

Usilovat o kreativní počiny znamená vstupovat do určitého rizika a to vyžaduje odvahu, která je přirozená pouze osobám přiměřeně sebevědomým a sebejistým. Proto je právě adekvátní selfkoncept považován za zásadní charakterovou vlastnost tvůrčí osobnosti.