Podpora čtenářství - rozvoj porozumění

1. Úvod

“Čtenářem se člověk nerodí, čtenářem se stává,” řekl prof. Matějček k tématu čtení a čtenářství. 

Čtenářem se člověk stává postupně a jde o celoživotní proces.  Klíčem je vybudování vztahu ke čtení, vytváření návyku (si) číst, která se postupně stane potřebou.  Před rodiči a dalšími vzdělavateli tak leží nelehký úkol. Představovat dětem, žákům a studentům svět literatury takovým způsobem, že k přeskočení jiskry dojde. Jde nejen o výběr knih, ale také o metody, s jejichž pomocí dětem a později s dětmi/žáky čteme. A právě možnostem práce s textem bude věnován následující text.

2. Složky čtenářské gramotnosti

Jde o znalosti, dovednosti, schopnosti a postoji, kterými čtenář disponuje. Jejich definici najdeme např. u Hausenblase a Košťálové (2010) či (Atlmanové, 2010). 

Jde o:

• vztah ke čtení;
• doslovné porozumění;
• vysuzování a hodnocení;
• metakognici;
• sdílení;
• aplikaci. 

2.1. Vztah ke čtení

Vztah ke čtení je hlavním ukazatelem čtenáře.  Čtení se u něj stává vnitřní potřebou, nikoliv povinností. Vztah ke čtení se začíná formovat již v nejútlejším věku při prohlížení knih a při poslechu předčítání. Z počátku je významná právě emoční složka, kdy je čtení spojeno s fyzickou blízkostí pečující osoby, postupně nabývá na významu obsahová složka, tedy co je čteno. Zde nastupuje význam pečlivého výběru knih, který musí odpovídat zájmům čtenáře a jeho vývojové úrovni. Musí mu umožňovat se ztotožnit s postavou literárního hrdiny a problémy, které řeší.

2.2. Doslovné porozumění

Doslovné porozumění umožňuje základní porozumění textu, byť pro prožitek z četby není samo o sobě dostatečné. U porozumění rozlišujeme několik úrovní - doslovné, odvozené, hodnotící a kritické.

Doslovné porozumění znamená, že chápu význam toho, co je přímo v textu uvedeno. Doslovné porozumění je spojeno s úrovní slovní zásoby a znalosti syntaxe. Proto může být jeho úroveň mezi dětmi stejného věku velmi rozdílná. Některé dítě má chudší slovní zásobu a potřebuje, aby sdělení bylo formulováno v krátkých větách či jednoduchých souvětích. Slovní zásoba jiného je velmi bohatá a samo využívá i složitější souvětí. Proto jednou z významných složek rozvoje čtenářské gramotnosti je rozvoj slovní zásoby. U dětí s odlišným mateřským jazykem to platí o to více. Proto úroveň osvojení si jazyka bude jedním z hlavních faktorů pro volbu knihy.

2.3. Vysuzování a hodnocení

Patří k vyšším rovinám porozumění - odvozenému a hodnotícímu. 

Umožňují čtenáři chápat hlubší význam textu, číst tzv. mezi řádky, odvozovat si informace a také zaujímat osobní stanovisko k přečtenému. 

To přímo souvisí s hloubkou prožitku, protože zaujetím osobního stanoviska např. k jednání hrdiny, nacházíme paralelu se svým životem. Díky tomu vzniká zájem o text a o čtení, chuť v něm pokračovat. Čtení se stává prostředkem pro kultivaci naší osobnosti a umožňuje nám učit se ze zkušeností jiných, byť se jedná o postavy literární. 

Pro rozvoj vyšších rovin porozumění je třeba rozvíjet myšlení - logické uvažování, chápání kauzálních vztahů (příčina-důsledek).

2.4. Metakognice

Metakognice se rozvíjí u dětí přibližně již od čtvrtého roku života. Jde o “přemýšlení o přemýšlení”. Sledujeme své vlastní myšlenkové pochody a vnímáme, co se “nám odehrává” v hlavě, zda rozumíme, jak se učíme apod. 

Rozvinutá metakognice čtenáři umožňuje reagovat na situace, kdy je pro něj text obtížný a hůře srozumitelný. Díky ní volí určité postupy, jak obtíže překonat. Volí si specifické metody, které mu pomáhají se snáze učit a zapamatovat si potřebná fakta.

2.5. Sdílení

Při sdílení jde o přenos zážitků či informací z četby další osobě/osobám. 

Souvisí také dovedností identifikovat v textu hlavní myšlenku, odhlédnout od nepodstatných, byť zajímavých detailu, a soustředit se na to podstatné.

2.6. Aplikace

Jedinec využívá v osobním životě toho, co se z četby dozvěděl. co načerpal.

3. Shrnutí

Při podpoře čtenářství je třeba cíleně rozvíjet všechny uvedené složky čtenářské gramotnosti. Důraz ke kladen zejména na porozumění - základní předpoklad vytváření si vztahu ke čtení. Porozumění je dnes chápáno jako jedna ze čtenářských dovedností, která by měla být sledována již v předškolním věku. 

Konkrétní způsob rozvoje porozumění se bude lišit podle vývojové úrovně dětí/žáků. Obecně platí, že vždy při četbě či práci s literárním textem jde primárně o vytvoření osobního prožitku na základě literárního textu. K tomu může pomoci metoda řízeného čtení a doplnění doprovodnými aktivitami.