Řízené čtení
| Website: | Moodle ZČU |
| Kurs: | Kreativní knihovník 2023 |
| Buch: | Řízené čtení |
| Gedruckt von: | Gast |
| Datum: | Sonntag, 18. Oktober 2026, 04:36 |
Beschreibung
Metoda řízené čtení označuje takové čtení, které je předem připraveno a promyšleno a je vedeno zvnějšku (např. osobou knihovníka, učitele)
K práci s literárním textem nepřistupuje osoba řídící průběh čtení nahodile, intuitivně, ale předem si jej připraví, včetně navazujících aktivit. Fáze přípravy řízeného čtení bývá podceňována, protože ten, kdo čtení řídí, se většinou považuje za zdatného čtenáře. Pří přípravě čtení je však třeba se na literární text dívat optikou méně zkušeného a hledat místa, která by pro něj mohla být obtížná.
1. Volba knihy
Pří výběru literárního textu sledujeme jeho didaktický potenciál. K tomu nám může pomoci, odpovíme-li si na následující otázky (Kafková, 2021):
● Jaké příležitosti nabízí tento text?
● K jakému cíli/záměru bych ho chtěl/a využít?
● Jaké další příležitosti k učení, přemýšlení, bádání v textu vidím?
Ne každý literární text je pro řízené čtení vhodný. Některé knihy a příběhy jsou tzv. “mělké”, bez hlubší myšlenky, případně neumožňují hlubší samostatné přemýšlení, protože v nich autor vše explicitně uvádí. Text by měl být svým tématem a řešeným problémem pro čtenáře natolik zajímavý a blízký, že mu stojí za námahu se nad ním hlouběji zamýšlet.
2. Otázky - základ řízeného čtení
Základem řízeného čtení je rozčlenění textu do smysluplných částí, které jsou doplněny otázkami. Při formulaci otázek můžeme využít čtenářské strategie (věnujeme se jim v další kapitole). Důležité je, aby otázky byly otevřené a podněcovaly myšlení. Pomoci nám mohou např. kategorie otázek (upraveno podle Škardové).
Popisné otázky- vyjasnění pochopení příběhu. O čem si myslíte, že je tento příběh a proč? - Co se Vám líbilo (nelíbilo) v tomto příběhu? Proč si myslíte, že…?
Otázky směřující k osobnímu zkoumání- propojení obsahu příběhu s vlastní zkušeností. Už jsi někdy…? - Znáš někoho, kdo…? - V čem se to podobá nebo odlišuje od tvého života? - Co byste dělali, kdybyste byli na místě…?
Otázky směřující ke kritickému porozumění – zkoumání a hodnocení příběhu. Proč si myslíte, že je (není) toto správné? - Jak by se daly zlepšit podmínky…? - Jaké by mohly být důsledky, kdyby se postava zachovala jinak?
Tvořivé otázky – aplikace myšlenky příběhu do života. Co můžete udělat, aby se splnily vaše přání a sny? - Co byste chtěli změnit a proč? - Co uděláš jako první krok?
2.1. Typologie otázek
Vhodně položená otázka bude otevřená a bude podněcovat přemýšlení, často povede ke vzájemné diskusi a sdílení odlišných názorů. Otázka nesmí být příliš jednoduchá, ale měla by představovat určitou výzvu, možná až provokovat, což motivuje k úsilí se jí vůbec zabývat a hledat na ni odpověď.
|
Typ otázky |
Charakteristika |
Příklad |
|
Úsudkové |
Závěr, který si dítě vytvořilo na základě faktů, kdy musí analyzovat informace z textu, odhalit vzájemné souvislosti, odlišit podstatné od nepodstatného. |
Proč prasátko odešlo z domova? |
|
Aplikační |
Iniciujeme děti k uvažování, jak informace, které mají, mohou využít ony samy. |
Co bys dělal ty, kdyby ses ztratil? |
|
Hodnotící |
Nutnost zaujetí osobního stanoviska k danému problému, přičemž toto stanovisko by mělo být podepřené konkrétními argumenty, které dítě vedou k jeho osobnímu názoru. |
Co si myslíš o chování anděla? Bylo to dobře, špatně, proč? |
Tab. 1: Typy otevřených otázek. Zdroj Wildová et al., 2019.
2.2. Třífázový model učení - E-U-R
Řízené čtení můžeme realizovat s využitím třífázového modelu učení (evokace-uvědomění-reflexe).
Ve fázi evokace je cílem vzbudit zájem o čtení a zároveň aktivizovat znalosti zkušenosti, které mohou pomoci při porozumění hlavní myšlence textu. Vyzýváme k zamyšlení se nad tím, co již o daném tématu vědí nebo si myslí, že vědí, co si o něm myslí, co o něm tuší. Zároveň formulují své otázky, na které v další části hledají odpověď. Jde zejména o jejich předpoklad, o čem příběh bude či jak se bude příběh vyvíjet. V této fázi pracujeme se základními informace o knize, případně je vyvozujeme z názvu či obálky, a zjišťujeme dosavadní znalosti či zkušenosti dětí a žáků.
Fáze uvědomění si významu informací je spojena se čtením, případně doprovodnými aktivitami. Zde dochází k prohloubení informací a k jejich propojování s předchozími a vzniká porozumění. Pomoci můžeme zejména vhodně položenými otázkami.
Závěrečná fáze je věnována reflexi přečteného. Bohužel se v praxi často vynechává. Reflexe neznamená, že se ptáme, jak se nám čtení líbilo/nelíbilo. Reflexe umožňuje ohlédnout se a vyhodnotit, co se čtenář dozvěděl, co si o tématu myslí nyní, jak mu porozuměl.
V každé z těchto fází se mohou uplatnit čtenářské strategie.