Učebnice

1. Historie a definice učebnice

Učebnice jsou časo spojeny s jejich listinnou podobou. Jako budoucí učitelé informatiky jste pravděpodobně přesvědčeni, že k výuce budete používat většinou jiné materiály. Z historie víme, že nejde o nic nového, protože učebnice vznikaly dávno před vynálezem knihtisku. Skalková v Obecné didaktice uvádí jako typický příklad Základy rétoriky od Quntiliana, ale takto používané materiály bychom nalezli i v dávnější historii.

Obr. 1: Komenský a učebnice. (Zdroj: Vlastni).

Pokud jde o didaktický pohled, je i pro nás podstatné, že můžeme navazovat na Komenského a jeho důraz, který na tento výukový materiál kladl. Ve  Velké didaktice se věnoval i způsobu psaní učebnic. Sám se jím řídil a ukazoval, že příslušné metody jsou přenositelné mezi obory.

 Jedním ze základních kamenů tvorby učebnic byla pro Komenského dialogická metoda. Jakým způsobem by se mohla projevit při psaní učebnice informatiky?

Maňák označuje v souladu s obecným chápáním učebnici jako pomůcku, která obsahuje soustavný výklad učiva. Slavík konstatuje, že jde o tzv. zamýšlené kurikulum, protože je to vzdělávací obsah určený pro výuku, o němž jsou tvůrci učebnice přesvědčeni, že je po ontodidaktické transformaci stále dostatečně navázán na obor (např. výběr vhodného cyklu pro výpočet kvůli vykreslení pěti eliptických okvětních lístků pro jeden květ). Zároveň je ale žákovi přístupný tak, že mu rozumí, což se projevuje vaší didaktickou znalostí obsahu, která vám umožňuje nahlížet vzdělávací obsah žákovýma očima a přistupovat ke němu za použití různých vyučovacích strategií.

1.1. Proměny a přednosti učebnic

Každá učební pomůcka přichází s novou kvalitou a novými funkcemi. Zatím se ale ve velké míře neděje to, že by nové pomůcky znamenaly zánik starých. Jde obvykle spíše o koexistenci. (Viz výzkumy videem Janíka, Najvarové a spol. ve fyzice 2007 a v zeměpisu 2008.)

I do tvorby učebnic pronikají nová média. Některé výzkumy se tak zaměřují na otázku, zda samotné využití nových digitálních technologií (CD-ROM, hypermédia, rozšířená realita…) znamená automaticky vznik lepší učebnice. Obsah učebnice je samozřejmě stěžejní, ale digitální technologie umožňují jeho mnohem pestřejší využití (větší různorodost didaktických postupů).

 V čem spočívá výhoda využití digitálních technologií v rámci učebnice?

Učebnice prokázaly v historii svoji životaschopnost nezávisle na použitém materiálu. Působí jako velmi univerzální edukační pomůcka, která může plnit mnoho funkcí bez závislosti na zdrojích. Některé její funkce sice mohou oslabovat nové prostředky, ale učebnice naopak může stále plnit funkce další (Maňák, 2008). Typické přednosti shrnuje následující obrázek.

Obr. 2. Přednosti učebnic. (Zdroj vlastní)

 Která z předností učebnic se může vytratit, pokud k jejímu použití budou potřebné digitální technologie?

 K čemu potřebujeme učebnice, když vše najdeme na internetu?

1.2. Pojetí učebnice

Aktéři podílející se na vzdělávání mohou pojímat učebnice různým způsobem, jak vidíme na obrázku níže. Záleží pochopitelně na tom, jak do výuky vstupují.

Obr. 3: Pojetí učebnic. (Zdroj vlastní)

Již jsme poznali, že stát projektuje zamýšlené kurikulum do RVP, ale pochopitelně dává najevo, že autoři by ho měli nějakým způsobem pojmout i v učebnicích, které tvoří. Učitelé mohou chápat učebnici jako zásadní didaktický prostředek, který ovlivňuje ŠVP a tematické plány jejich školy i vlastní přípravu na hodinu. Žáci mají tendenci často k učebnicím přistupovat jednoduše jako k tomu, co se musí naučit.

 Co by jednotlivá pojetí měla zaručovat (případně, čím by neměla být zatížena)?

1.3. Funkce učebnice

Bez ohledu na pojetí učebnice mají jednitlivé její prvky různou funkci, jak ukazuje obrázek níže.

Obr. 4: Funkce učebnice. (Zdroj vlastní)

Prezentaci učiva mohou podle druhu učebnice zajišťovat různé materiály, které mohou nabývat až hypermediální podobu.

 Kterou funkci mohou plnit v učebnici texty, jež obvykle bývají stále hlavním nositelem vzdělávacího obsahu?

Papírové učebnice používají pro prezentaci vzdělávacího obsahu statické obrázky, mezi které můžeme řadit schémata, grafy, fotografie a další typy. V digitální podobě se možnosti rozšiřují o multimédia (video, animace, rozšířená i virtuální realita...). Při propojování za pomoci odkazů, qr kódů apod. hovoříme o hypermédiích.

Řídíci funkci obstarávají autoři učebnic za pomoci předmluvy, v níž často popisují cíle. Pokud použijeme učebnici jako součást výuky, dochází k psychodidaktické transformaci obsahu. Z učebnice potom slouží k uvědomělé kognitivní transformaci obsahu do rozvíjení klíčových kompetencí žáků různé otázky a úlohy.

 Jak se na řídící funkci v učebnicích mohou podílet barvy a symboly?

Je samozřejmě důležité, aby učebnice měla nějakou logickou strukturu, která nemusí být obzvláště v hypermediálním materiálu vždy lineární. Tím spíše jsou klíčové prvky, které napomáhají organizační funkci. Typicky se jedná o obsah, který ukazuje členění učebnice na menší celky (obvykle kapitoly). Užitečným pomocníkem může být rejstřík pojmů, který lze v případě hypermédií realizovat též za pomoci různých propojení. Důležitým organizačním prvkem jsou též marginálie, či místa na poznámky.

1.4. Cvičení k funkcím učebnic

Prohlédněte si následující stránku z učebnice Základy informatiky pro 2. stupeň ZŠ a identifikujte v ní jednotlivé funkce. Co je na stránce zvláštního?

Obr. 5: Ukázka z učebnice Základy informatiky pro 2. st. ZŠ. (Zdroj BERKI, Jan a Jindra DRÁBKOVÁ. Základy informatiky pro 2. stupeň základní školy. CC-BY-SA)

Tipy pro řešení

Podívejte se na jednolivé funkce popsané v předchozí studijní kapitole.

Návrh řešení

Návrh řešení si prohlédněte až potom, co se pokusíte o nějaké vlastní.

2. Výzkum a učebnice

Výzkumu učebnic se věnoval několik desetiletí na světové úrovni Jan Průcha. Učebnici pojímal jako jeden z edukačních konstruktů, na podrobnější dělení se podívejte na obrázku níže. Plně odpovídá tomu, že jde o prvek zamýšleného kurikula, který je součástí didaktických prostředků pro ontodidaktickou transformaci obsahu do jistého druhu školních didaktickych textů určených žákům (a v případě přítomnosti metodiky i učitelům).

Obr. 6: Jan Průcha. (Zdroj: Luděk Kovář, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons)

Obr. 7: Průcha a učebnice. (Zdroj: Vlastní)

2.1. Směry výzkumu učebnic

Výzkumy učebnic jdou více směry, jak ukazuje obrázek níže. Hodnocení se věnují jednotliví aktéři výuky obvykle na poměrně laické bázi. Způsob využití ve výuce tak obvykle mají na starosti výzkumnníci, což jsou v lepším případě didaktici z vysokých škol.

Obr. 8: Zaměření výzkumu učebnic. (Zdroj: Vlastní)

Výzkum pro využití učebnic v informatice v českém prostředí je doslova na začátku. Projekt Podpora rozvíjení informatického myšlení nebyl zaměřen výzkumně a tudíž tímto způsobem nebyly využity ani pilotáže jeho materiálů, s nimiž se dále seznámíte. Kvůli tomu nejsou prozatím k dispozici ani relevantní data o míře využití jakýchkoli učebnic informatiky na základních školách.

 Co bychom si mohli vzít z výsledků výzkumů učebnic pro jiné předměty?

2.2. Učitelé a výzkum učebnic

Učitelé využívají učebnice při výuce jiných předmětů poměrně často (při výuce jazyků jde podle Maňáka o více než čtyři pětiny, při výuce přírodovědných předmětů o více než dvě třetiny). Knecht konstatuje, že učitelé nemají pro hodnocení učebnic dostatečnou kvalifikaci. Průcha upozorňuje, že výzkum vztahu učitele a učebnic obecně probíhá ve třech rovinách.

Obr. 9: Zaměření výzkumu na vztah učitele a učebnic.

 Na jaké otázky se výzkumníci nejspíše ptají podle vztahu učitel a učebnice?

2.3. Výzkum obsahu učebnic

3. Hodnocení učebnice

Je užitečné, pokud jako učitelé máte v rukou nějakou strategii, kterou se řídíte, když hodnotíte učebnice za účelem rozhodnutí, kterou zvolíte pro výuku. Jednou z možných cest je směrem k obashu využít vzorce ze studijní kapitoly k výzkumu. Jako učitelé v praxi ale asi mnohem častěji sáhnete k hodnocení, které spíše souvisí s funkcemi učebnice.

Průcha identifikoval komponenty pro hodnocení učebnice, které vidíte níže na obrázku.

Obr. 10: Komponenty učebnice. (Zdroj vlastní)

3.1. Verbální a vizuální komponenty

Do verbální komponenty spadají některé prezentační funkce (text základní, doplňující a shrnující). Důležité jsou ovšem také prvky, s nimiž jste se seznámili při popisu výzkumu (množství textu, poměr odbornosti ke všem slovům a pojmům, sémantická i syntaktická obtížnoust). Na škodu nemusí být ani slovníček pojmů či cizích výrazů.

 Jestliže budete chtít, aby učebnice přispívala ke kognitivní transformaci obsahu do klíčových kompetencí osvojených žáky a motivovala je k používání při učení, které kvality by ještě měla verbální složka vykazovat?

Vizuální komponenty mohou podle druhu materiálu nabývat mnoho rozličných podob. Může jít o statické prvky v podobě map, grafů, schémat, fotografií a dalších druhů obrázků. Uvedené je ovšem možné učinit dynamickým přidáním qr kódů, zapojením do rozšířené či virtuální reality. Vizuálno lze takto snadno doplnit i o audio složku a obecné využití multimédií tak, že se jedná o hypermediální materiál. Na pomezí verbálních a vizuálních komponenty stojí tabulky.

 Na jakou okolnost by autoři učebnice měli brát stále zřetel, když zvažují zařazení jakéhokoli druhu z této množiny komponent?

3.2. Řídící, orientační a technické komponenty

Řízení učení napomáhají grafické symboly jasně identifikující různé druhy textů a další prvky učebnice. Kromě nich mohou po formální stránce významně napomoci i vhodně použité různé barvy (či typ, nebo řez písma). Klíčovou roli sehrávají otázky a úkoly. V případě hypermediálních učebnic stoupá důležitost odkazů, které by však alespoň v podobě dalších zdrojů informací měly být přítomny vždy.

Řízení vyučování významně napomáhá přítomnost metodiky, v níž se učitel dozvídá od autorů jak s učebnicí a jejími částmi ve výuce zacházet. Autoři zde tedy vysvětlují obvykle též psychodidaktickou transformaci obsahu.

 Co by mohly znamenat následující řídící symboly v učebnici?

Obr. 11: Ukázka z učebnice Základy informatiky pro 2. st. ZŠ. (Zdroj BERKI, Jan a Jindra DRÁBKOVÁ. Základy informatiky pro 2. stupeň základní školy. CC-BY-SA)

Orientační komponenty bývají tím prvním, s čím se u učebnice setkáte. Jde o podobu její obálky, titulní stránku a celkovou grafickou úpravu. Důležitou roli zde má logické členění, přítomnost obsahu, rejstříku apod. Zajímavým prvkem mohou být marginálie (viz obrázek 11).

 V čem tkví hlavní nebezpečí orientačních komponent?

Technické komponenty mají podobné postavení jako předchozí. Většinou je zjistíte velmi brzy, protože v případě papírových učebnic se jedná např. o formát, typ vazby, cenu atd.

 Co budete zkoumat obvykle u digitálních materiálů v rámci technické komponenty?

3.3. Cvičení k udělování doložek učebnicím od MŠMT

Vyhledejte směrnici MŠMT, kterou se řídí přidělování doložek učebnicím.

1. V čem je výhoda, pokud učebnice doložku má?
2. Kdo učebnice posuzuje?
3. V čem je posuzování stejné jako v námi popsaném konceptu, v čem se liší?
4. Které učebnice informatiky pro druhý stupeň mají aktuálně doložku?

Tipy pro řešení

Pro řešení musíte nalézt na stránkách MŠMT podstránku, která uvedené informace sdružuje. Vhodné asi bude použít váš oblíbený vyhledávač.

Návrh řešení

Návrh řešení si prohlédněte až potom, co se pokusíte o nějaké vlastní.

4. Digitální podpora

Jako učitelé informatiky budete v budoucnu hledat velmi často rozličnou digitální podporu a z mnoha důvodů, jak naznačuje obrázek níže.

Obr. 12: Digitální podpora. (Zdroj vlastní)

4.1. Internetové stránky s podporou pro učitele informatiky

Výukové materiály

Soutěže

• Bobřík informatiky – mezinárodní soutěž , bohatý archiv řešených úloh v češtině.
  
• Palma Junior – slovenská soutěž zaměřená na programování, bohatý archiv úloh s řešením.
  

Rozvoj učitele informatiky

Metodická podpora

4.2. Cvičení k digitální podpoře učitele informatiky

Vyberte jeden z webů zaměřených na digitální technologie, který pravidelně sledujete.

• Popište, co je na něm obsahově zajímavého,
• popište na konkrétním příladu, jak by vám mohl pomoci při výuce informatiky.

Tipy pro řešení

V případě, že byste takový web neměli, nalezněte jej.

Návrh řešení

Návrh řešení si prohlédněte až potom, co se pokusíte o nějaké vlastní.

5. Shrnutí

Jestliže se díváte na učebnici jako na prvek zamýšleného kurikula, vnímáte ji jako součást ontodidaktické transformace obsahu. Ve chvíli, kdy ji přijmete jako didaktický prostředek do výuky, slouží vám jako učitelům při vyučování, a slouží pak jako součást psychodidaktické transformace obsahu. Pokud slouží žákům při učení přispívá též kognitivní transformaci obsahu v rámci rozvoje jejich klíčových kompetencí. Učebnice ve všech případech plní i funkci organizační. Neméně důležitou roli ale hraje při výuce informatiky také znalost vhodných digitálních zdrojů.

Zdroje

Další informace k tématu můžete nalézt mezi jinými i v těchto zdrojích.

• KNECHT, Petr a Tomáš JANÍK. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2008. Pedagogický výzkum v teorii a praxi. ISBN 978-80-7315-174-4.
  
• MAŇÁK, Josef a Petr KNECHT, ed. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007. Pedagogický výzkum v teorii a praxi. ISBN 978-80-7315-148-5.
  
• PLUSKAL, M. Měření obtížnosti didaktických textů. In Český pedagogický výzkum v současných společenských podmínkách. Brno: CERM, 1997, s. 88-91.
• PRŮCHA, J. Hodnocení obtížnosti učebnic. Praha: SNTL, 1984.