Příprava na hodinu

1. Představa průběhu hodiny

Klasické schéma vyučovací hodiny se skládá ze čtyř fází.

Obr. 1: Klasické schéma průběhu hodiny. (Zdroj Vlastní)

1. Úvod zahrnuje aministrativní záležitosti, které často přímo s výukou nesouvisejí a opakování předchozího učiva.
2. Expozice slouží k představení nového učiva.
3. Fixace je zaměřena na činnosti pro upevnění toho, co žáci v expoziční fázi dozvěděli.
4. Závěr obsahuje společné opakování

 V čem se výuka informatiky obvykle od daného schématu odlišuje?

1.1. Parametry průběhu hodiny

Klíčové parametry pro sledování průběhu hodiny informatiky jsou tři:

Obr. 2: Parametry průběhu hodiny. (Zdroj vlastní).

• Uzlové body – je zřetelné, kdy se v hodině něco mění kvůli obsahu, či jinému způsobu jeho podání. Žáci by v každém uzlovém bodu dojít k postupnému naplňování cíle a vědět, kam a proč směřují.
• Tempo – žáci vyvíjejí v hodině činnosti, které jim umožňují postupovat směrem k naplnění očekávaných výstupů. Tempo musí být takové, aby byly činnosti zvládnutelné a zároveň umožňovaly dostatečně hluboký prožitek pro zvnitřnění. Naopak nesmí být takové, aby je odvádělo od  tématu k činnostem, které s ním nesouvisejí.
• Komunikace – zásadní roli v hodině informatiky sehrává komunikace učitele s žáky, která se projevuje v různými způsoby (řízená diskuse při aktivizaci, adresná kontrola v průběhu jakkokli organizované práce žáků atd.). Podobně důležitá je i komunikace žáků navzájem mezi sebou.
  

2. Příprava na hodinu

Přípravu na hodinu charakterizujeme jako uvědomělo činnost učitele. Promítají se do ní všechny složky učitelské kompetence.

• Znalosti – jsou základem pro to, aby učitel věděl, co je tím důležitým, co by si žáci měli z výuky odnést.
• Dovednosti – umožňují učiteli vytvářet takové aktivity, aby očekávané výstupy žáků byly pro ně opravdu rozvíjející.
• Hodnoty a postoje – utvářejí jednotu s předchozími tak, aby žáci viděli, že získané znalosti a rozvinuté dovednosti je potřebné využívat tak, aby to bylo ve prospěch jich samých i společnosti.

Výzkumy potvrzují důležitost dělání přípravy na hodinu, protože se podle nich v praxi potvrzuje, že se jedná jeden ze znaků dobrého učitele.

2.1. Tvorba přípravy na hodinu

Průběh tvorby přípravy na hodinu vidíte na obrázku níže:

Obr. 3.: Fáze cyklu tvorby přípravy na hodinu. (Zdroj vlastní)

Při vytváření přípravy na hodinu vycházíte z cílů v ŠVP a tematickém plánu. Z uvedeného obvykle odvozujete i výběr tématu. Pro účely přípravy na hodinu se nad cíli ideálně zamýšlíte již v podobě očekávaných výstupů žáků.

 Který cíl (případně konkretizovaný na očekávaný výstup žáků) z oblasti informatiky, který lze naplnit výukou různých témat?

Podobu úloh a aktivit značně ovlivňuji zvolené metody a formy výuky.

 Jakým způsobem můžete přistoupit k tomu, když mají žáci pochopit vztah mezi kódováním a šifrováním?

Sestavíte program hodiny s přihlédnutím k časovému zvládnutí. Zde je zásadní neodvozovat dovednosti žáků při práci na úlohách od dovedností učitele.

Vytvoříte potřebné pomůcky od prezentací, po zadání úloh, nasdílení potřebných věcí atd. Je třeba zde dbát i dodržování dovedností, které se dotýkají digítální gramotnosti, protože příklady táhnou.

Přípravu je vždy třeba znovu projít a doladit tak, abyste šli do hodiny s maximální mírou jistoty. Velmi často pochopitelně nedopadne vše nejlépe na první pokus. Navíc již víme, že je zde mnoho faktorů, které ovlivňují výuku.

 Jakým způsobem se s touto situací vyrovnáte?

2.2. Základní náležitosti přípravy na hodinu

Příprava na hodinu by měla mít podobu, díky níž se k ní budete chtít vracet a pracovat s ní, jak jsme naznačili v předchozí studijní kapitole. Obsahovat musí některé zásadní věci, abyste při zamýšleném opakovaném použití měli na co navazovat.

Obr. 4: Podoba přípravy na hodinu. (Zdroj vlastní)

Určení na základě věku žáků je obzvláště na druhém stupni základní školy důležité. Ve spojitosti s jejich vstupními znalostmi a dovednostmi, rozvojem myšlení a dalšími aspekty spojenými s psychologií je patrné, že mezi žáky 6. a 9.nbsp;třídy budete pozorovat významné rozdíly.

 V čem může být důsledné uvědomování si vstupních znalostí a dovedností žáků dále užitečné?

Zapsaný cíl doplněný o očekávané výstupy žáků je základním bodem, k němuž se budete vracet při hodnocení výuky, již jste na základě dané přípravy na hodinu realizovali. Nezapomeňte, že téma můžete si vnímat často pouze jako prostředek pro naplňování cílů, ale pro udržení přehledu o naplňování tematického plánu je dobré ho mít v přípravě na hodinu uvedené.

 Proč je dobré si cíle rozepsat do podoby očekávaných výstupů žáků?

Pomůcky, které budete při výuce využívat, jsou základními prostředky, které pomáhají v naplňování cílů. Je zásadní si je vytvořit s předstihem tak, aby příprava byla skutečnou oporou i ve chvíli, kdy v samotné hodině nepůjde vše podle plánu.

 Co můžete mezi pomůcky takto zařadit?

2.3. Fáze přípravy na hodinu

Po promyšlení obecných částí je vhodné, když si přípravu na hodinu rozdělíte na jednotlivé fáze, které jsou ovšem odlišné od klasického schématu. V každé z fází byste měli mít vyplněny čtyři části. Název fáze vám usnadní do budoucna významně orientaci v přípravě na hodinu při jejím použití í budoucí úpravě. Lépe se vám také případně bude nad a o ní komunikovat s dalšími kolegy.

Obr. 4: Podoba přípravy na hodinu. (Zdroj vlastní)

Každou fázi byste měli promýšlet v souvislosti se vším, co jste si stanovili v celkovém hledisku na přípravu na hodinu. Vše, co jste v něm uvedli, ovlivňuje dobu trvání jednotlivých fází. Je samozřejmě zásadní, aby doba, kterou s žáky v jednotlivých fázích hodiny strávíte, odpovídala především stanovenému výukovému cíli tak, abyste mohli na konci konstatovat, že byl naplněn. Zároveň je to jedna z částí přípravy, k nimž se budete moci po hodině nerychleji vrátit a zhodnotit její odhad. I  to byste ovšem měli činit právě ve vztahu času a cíle.

 V čem je doba trvání v přípravě na hodinu důležitá a jaké problémy s ní mohou být spojené?

Dobu trvání byste měli umět stanovit taktéž s přihlédnutím k vyučovacím strategiím, které hodláte použít. V souladu se zvolenými metodami a organizačními formami výuky je třeba mít činnosti nastavené tak, aby bylo možné dosáhnout stanoveného výukového cíle, resp. aby žáci mohli naplnit očekávané výstupy. Ve všech fázích byste měli mít dopředu představu o tom, co bude po dobu vykonávání příslušné činnosti dělat učitel i žáci.

 Jak se mohou různé metody promítnout do činnosti žáků a učitele, pokud je dílčím cílem hodiny převádění mezi binární a hexadecimální (případně oktalovou) soustavou oběma směry?

Vyznačení pomůcek u jednotlivých fází vám významně pomůže, když se budete k přípravě vracet, pokud v nich budete mít pořádek. Zároveň je patrné, že snáze také posoudíte, zda zvolený typ pomůcky odpovídá vybrané vyučovací strategii.

2.4. Podoba přípravy na hodinu

Příprava na hodinu může mít mnoho podob. Pokud vám jde opravdu o efektivní využití přímo v hodině tak, abyste byli ochotni ji dělat a vracet se k ní, neměla by být příliš dlouhá (např. přes stránku A4). Věci, které se týkají celkového hlediska je vhodné napsat na úvod. Pro rychlý přehled lze doporučit následující tabulku, v počet řádků posléze odpovídá počtu zamýšelných fází.

Zdroj vlastní.

2.5. Cvičení k přípravě na hodinu

Prohlédněte si násleujcíjí přípravu na hodinu, která vychází ze studentské práce a proveďte její hodnocení:

Tipy pro řešení

Zaměřit se můžete na následující aspekty:

• Přítomnost všech částí, které spadají do celkového hlediska přípravy na hodinu.
• Přítomnost a kvalitu popisu všech částí v jednotlivých fázích.

Návrh řešení

Návrh řešení si prohlédněte až potom, co se pokusíte o vlastní hodnocení.

3. Shrnutí

 Ve studijní knize jste pokračovali v rozvíjení myšlenky, že vyučování je plánovaná činnost. Z výšin státní úrovně jste se dostali k vlastnímu plánování vyučovací jednotky, kterou je stále obvykle nejčastěji vyučovací (dvou)hodina. Při tvorbě přípravy na hodinu byste ovšem neměli rezignovat na všechny věci, z nichž vycházíte a něž navazujete. Odráží se jak v celkovém hledisku (kde pouze např. více konkretizujete cíle a očekávané výstupy oproti RVP či ŠVP), tak v popisu fází, protože činnosti jsou obvykle odvozené od vyučovacích strategií, které se rozhodnete využít.

Zdroje

Další informace k tématu můžete nalézt mezi jinými i v tomto zdroji.

• PASCH, M. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Vyd. 2.. Praha : Portál, 2005. 416 s. ISBN 80-7367-054-2