Reflexe výuky a hodnocení výkonu žáků v informatice

1. Hodnocení výkonu žáků

Do hodnocení obecně zahrnujeme všechny procesy, které ovlivňují školní výuku, k jejichž působení dokáže někdo dát uvědoměle kladné či záporné stanovisko. V případě hodnocení žákovských výkonů tedy provádíte evaluaci tak, že jste schopni mu dát stanovisko na zvolené škále od záporného po kladné k jeho výkonu, kterého v jisté části vzdělávacího procesu dosáhl.

Obr. 1: Měřítko hodnocení v podobě různých cílů. (Zdroj vlastní)

Základním měřítkem výkonu žáka musí být vždy cíl, kterého mělo být dosaženo. V případě rozvíjejícího cíle se předpokládá, že jde o postupný cíl, který pomáhá žákovi rozvíjet jeho klíčové kompetence tak, aby se nějaký větší (byť třeba stále v celkovém kontextu vzdělávání pouze dílčí cíl) stal zvládnutelný. Zvládnutelný cíl se zároveň stává předpokladem možnosti naplnění dalších rozvíjejících cílů (viz Vygotského zóna nejbližšího vývoje v rozvoji kognitivních funkcí).

 Jestliže je v cílovém zaměření v RVP napsáno, že žák bude komunikovat pomocí formálních jazyků, kterým porozumí i stroje, jaké měřitelné rozvíjející cíle by měly být naplněny, aby se cíl z RVP stal zvládnutelným?

Kromě zaměření na výkon a nikoli osobnost žáka, bude vaše hodnocení dobré také tehdy, když nezůstanete pouze u hodnocení jednoduchých věcí, které se vám budou hodnotit dobře. Pozornost byste měli zaměřit na hodnocení toho, co je důležité, kam patří vše, co žákovi pomůže dosáhnout vytčeného cíle.

 Čeho se vyvarujete v této souvislosti při výuce algoritmizace?

1.1. Funkce hodnocení

Hodnocení plní ve výuce mnoho funkcí. Je chybou, pokud ho vnímají žáci a rodiče pouze přes klasifikaci jako konečný výsledek.

Obr. 2: Funkce hodnocení. (Zdroj vlastní)

Jednotlivé funkce hodnocení se doplňují. V každém pojetí dáváte hodnocením informaci a je důležité, aby tato byla dobře pochopena.

 Motivace je pro učení žáků velmi důležitá. Jak v ní může ambivalentně zapůsobit hodnocení, pokud např. žáci řeší návrh struktury webových stránek?

Hodnocení má významnou sociální funkci. Je důležité, abyste si uvědomili, že jakýmkoli (kladným i záporným) hodnocením stejného vyznění vůči týmž žákům ovlivňujete jejich sociální status ve třídě. V případě výuky informatiky může být uvedené spojeno často i s používáním a vlastnictvím digitálních technologií žáky. Pokud nebudete informatiku vyučovat pouze ve spojení s nimi a např. při kódování využijete unplugged aktivity, můžete klima a pozici žáků ve třídě proměnit.

 Proč je dobré diagnostickou funkci hodnocení neupírat, i když byste byli odpůrci klasifikace?

1.2. Zpětná vazba

Zpětnou vazbou byste vždy měli předávat žákovi v hodnocení informaci, z níž pochopí, zda se od aktuálního stavu posunul ke splnění i cíle. Je důležitým prostředkem hodnocení, který můžete použít mnoha různými způsoby.

Obr. 3: Duality zpětné vazby. (Zdroj vlastní)

 Žáci samostatně pracují např. na tvorbě počítačové hry v blokově orientovaném jazyce a při procházení třídou vidíte, že se jim nedaří zjistit, jaký cyklus použít pro zastavení postavy na stisk klávesy. Jakou zpětnou vazbou z na obrázku uvedených dualit můžete reagovat?

1.3. Druhy hodnocení

Existuje mnoho způsobu dělení hodnocení žáků, jak ukazuje obrázek níže.

Obr. 4: Dělení hodnocení podle různých hledisek. (Zdroj vlastní)

Při zaměření na cestu vedoucí k naplnění cíle budete žáky hodnotit průběžně, aby byla větší naděje, že ho následně dosáhnou. Obvykle jde v takovém případě o naplňování rozvíjejících cílů.

Jakým způsobem se můžete (nejen) při průběžném hodnocení vyjádřit?

Závěrečným hodnocením dáváte najevo, že se již díváte, na jaké úrovni se podařilo žákovi cíl naplnit s tím, že něco v danou chvíli končí.

1.4. Shrnutí

Hodnocení činnosti žáka je důležitou součástí výuky. Významným způsobem přispívá orientaci žáka v tom, nakolik se mu daří naplňovat stanovené cíle. Ze stejného důvodu je ale důležité i pro vás v pozici vyučujících, jelikož může zrcadlit i to, zda jste využili vhodné vzdělávací strategie.

Zdroje

Informace k tématu naleznete mezi jinými i v těchto zdrojích:

• Petty, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-978-X.
• KALHOUS, Z. a O. OBST. Školní didaktika. Praha: Portál,, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
• VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. Pedagogika (Grada). ISBN ISBN978-80-247-3357-9.