Náměty aktivit do 20 min pro popularizaci geografie
| Stránky: | Moodle ZČU |
| Kurz: | 2CZV008 - Popularizace vědy ve volnočasových aktivitách žáků SŠ - geografie |
| Kniha: | Náměty aktivit do 20 min pro popularizaci geografie |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | neděle, 8. listopadu 2026, 13.52 |
Popis
Náměty krátkých aktivit (do 20 min) pro popularizaci chemie
Zjistěme, po čem šlapeme!
Po čem šlapeme aneb horniny z našeho okolí
Úvod
Geologická stavba určuje vzhled, resp. tvar povrchu Země, a tím i celkový charakter krajiny.
Geologické podloží a tvar zemského povrchu
Na obrázku máme nádherný příklad ukazující vztah mezi geologickou strukturou a tvarem povrchu Země. Ne vždy je ale tento vztah tak jednoznačný. Přesto právě v oblastech dlouhodobě denudovaného Českého masívu existuje mnoho výborných příkladů této vazby. Můžeme si ji demonstrovat na příkladu okolí Plzně, kde nacházíme tři hlavní druhy hornin: málo odolné proterozoické břidlice, více odolné vyvřeliny (zvané spility, podobné vyvřelým čedičům) a velmi odolné, silně prokřemenělé buližníky. Zemský povrch na Plzeňsku byl a je modelován především řekami, které na nejméně odolných břidlicích vytvořily sníženiny, na spilitech daly vzniknout zaobleným vyvýšeninám a často i zakleslým meandrům a na buližnících se zachovaly nejvyšší polohy, často se skalními útvary (prozkoumejte 3D model se skalními útvary na vrchu Radyně u Plzně).
Poznání geologické stavby nám tedy dává základní informaci o předpokladech ovlivňujících celkový charakter krajiny. Poznání geologické stavby v minulosti bylo spojeno s návštěvou knihovny a především studiem papírových map. V dnešní době můžeme v České republice využít mapové služby, která je poskytována Českou geologickou službou (ČGS) a umožňuje prohlížet Geologickou mapu 1 : 50 000 celé České republiky.
Na práci s touto mapou je založena níže popsaná aktivita.
Popis projektu
Zadání: prozkoumej horniny v okolí zvoleného místa.
Studenti mohou hledat vybrané místo v okolí svého bydliště, chaty, místa, kde bydlí babička, další příbuzní apod. Místa by měla být zadávána tak, aby studenti (skupiny) zpracovávali různé lokality.
Postup práce:
1) Vedoucí vysvětluje význam geologické stavby (viz úvod výše), rozdíl mezi analogovou (papírovou) a digitální mapou a poskytuje www odkaz na geologickou mapu na internetu. Úkolem je nejprve seznámit studenty s aplikací, naučit se s ní pracovat.
2) Studenti se učí pracovat s aplikací - měnit měřítko, posouvat mapu, hledat podle názvu, identifikovat prvky, zapínat a vypínat zobrazované vrstvy a měřit. Vedoucí ověřuje získané dovednosti vhodnými otázkami - jak je daleko z jednoho místa do druhého, jaké horniny jsou prezentovány červenou barvou apod.
3) Vedoucí zadává lokalitu a studenti v jejím okolí vymezují čtverec 1x1 km, ze kterého vypisují zjištěné horniny. Horniny řadí podle stáří. Pak zapínají vrstvu Geologicky významné lokality a vybírají nejbližší k zadanému místu.
4) Studenti zpracovávají výstup (prezentaci výsledků pro ostatní), ve kterém prezentují zjištěné horniny a představují geologicky významnou lokalitu.
Tyto lokality je možné po výběru a zjištění zájmu samozřejmě později navštívit.
Co dýcháme?
Vzduch je médium, se kterým jsme od narození v bezprostředním kontaktu. Jsme na něm životně závislí, nikdo z nás by bez vzduchu nepřežil déle než několik desítek sekund či minut. Na druhou stranu vychází z podstaty lidské přirozenosti neustále měnit okolní prostředí svými aktivitami. Lidé jako heterotrofní organismy vdechují vzduch s kyslíkem, který potřebují pro zajištění základních životních funkcí a vydechují vzduch bohatší na kysličník uhličitý. Na rozdíl od rostlin neumíme fotosyntetizovat, a tak kyslík z atmosféry pouze odebíráme. Tento nedostatek bychom si jako lidé asi dokázali odpustit. Problémem ale je produkce jiných, často toxických látek, které člověk svými různými aktivitami do svého základního živlu vypouští.
Les zničený kyselými v dešti, které byly velkým problémem zejména v 70. letech minulého století
Na druhou stranu je pravdou, že v poslední době se znečištění ovzduší (oproti druhé polovině 20. století) celkově snižuje. V každém případě bychom měli být schopni získávat a analyzovat informace o znečištění atmosféry v našem okolí. Ke krátkému seznámení s daty, která jsou měřena a poskytována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), je věnována tato aktivita:
Popis projektu
Zadání: prozkoumej změny znečištění ovzduší v místě tvého bydliště v uplynulém dni.
Studenti pracují ve skupinách či jednotlivě - záleží na jejich počtu. Vedoucí zadává různé znečišťující látky, aby studenti nezpracovávali shodnou problematiku a závěrečné prezentace pro ně byly zajímavé.
Postup práce:
1) Vedoucí vysvětluje význam znečištění ovzduší (viz úvod výše), seznamuje studenty s ČHMÚ a poskytuje jim odkaz na stránky ústavu. Je vhodné stránky promítnout dataprojektorem a přímo seznámit s jejich obsahem. Jako poslední je prezentována stránka s údaji o znečištění ovzduší.
2) Studenti se seznamují se stránkami, dostávají zadání lokality a znečišťující látky, je určeno časové rozpětí, ve kterém budou znečištění analyzovat. Vhodný je právě uplynulý den. Dobré je vybrat místo co nejblíže školy, kde studenti skutečně procházeli.
3) Studenti vypisují údaje do tabulky a vytváří graf ukazující změny znečištění.
4) Studenti prezentují výstupy - jednotlivé látky jsou srovnávány a jsou hledány příčiny výkyvů (například závislost na automobilové dopravě apod.). Diskutována je škodlivost jednotlivých látek.
Vedoucí projekt vyhodnocuje, je vhodné prezentovat dlouhodobé trendy znečištění, které si pro danou lokalitu předem připraví.
Multimédia pro badatelskou aktivitu
Aktuální informace ke znečištění ovzduší
Najdi si svou půdu!
Snad mi kolegové učitelé dáte za pravdu, že půdy jsou asi nejvíce přehlíženou a nejméně populární látkou při výuce zeměpisu či přírodopisu. Studenti často říkají, že jediné zajímavé a vtipné bylo srovnání půdy (svrchní části litosféry vzniklé ze zvětraliny a organických látek) a půdy jako části domu pod střechou, které používám na úvod do problematiky. Je to velmi zarážející, protože oproti například horninám či tektonice je právě půda ta část krajinné sféry, na které přímo závisí přežití (v horším případě) nebo hladovění či prosperita (v té lepší variantě) celé společnosti. Je to proto, že naprosto drtivá většina z toho, co lidstvo konzumuje, je závislé (je vypěstováno - jako přímá potrava nebo krmivo užitkových zvířat) na úrodnosti půdy.
Černozem - ta nejúrodnější půda vznikající ve stepích
Proto bychom se měli snažit vyzdvihovat význam půdy jako živitelky lidstva a podporovat její poznání. Prvním krokem může být seznámení se s půdami v okolí bydliště studentů (bydliště nebo známého, oblíbeného místa). K tomu nám může velmi dobře posloužit on-line Půdní mapa ČR 1 : 50 000, která je dostupná ze stránek ČGS. Práce s ní navazuje na první uvedenou aktivitu, která byla zaměřena na práci s geologickou mapou.
Popis projektu
Zadání: prozkoumej půdy v okolí zvoleného místa.
Studenti mohou studovat zvolené místo v okolí svého bydliště nebo rekreační chaty, místa, kde bydlí babička, apod. Je zadáváno tak, aby studenti (skupiny) zpracovávali různé lokality.
Postup práce:
1) Vedoucí vysvětluje význam půd pro lidskou společnost (viz úvod výše), rozdíl mezi analogovou a digitální mapou a poskytuje www odkaz na mapu půd ČR na internetu. Úkolem je nejprve seznámit studenty s aplikací a naučit se s ní pracovat.
2) Tento bod přeskakujeme, pokud jsme pracovali s geologickou mapou. Studenti se učí pracovat s aplikací - měnit měřítko, posouvat mapu, hledat podle názvu, identifikovat prvky, zapínat a vypínat zobrazované vrstvy a měřit. Vedoucí ověřuje získané dovednosti vhodnými otázkami - jak je daleko z jednoho místa do druhého, jaké půdní typy jsou prezentovány konkrétními barvami apod.
3) Vedoucí zadává lokalitu a studenti v jejím okolí vymezují čtverec 1x1 km, ze kterého vypisují zjištěné půdní typy. Odhadují úrodnost půd a řadí je od nejúrodnějších po nejméně úrodné.
4) Studenti zpracovávají výstup (prezentaci výsledků pro ostatní), ve kterém prezentují zjištěné půdní typy, a diskutují (obhajují) své rozdělení půd podle úrodnosti.
Vedoucí vyhodnocuje projekt, pro představu řadí půdy podle úrodnosti, napravuje největší chyby.