Jak skončila slavná ovečka Dolly?

Následující aktivita se zabývá genetikou, konkrétně zajímavým tématem klonování. V roce 1997 vzbudila obrovský zájem zpráva, že vědcům se podařilo pomocí klonování přivést na svět ovci jménem Dolly. Jak slavná ovce skončila?

Tento článek vyšel 21. 2. 2003 v Hospodářských novinách (autor Josef Tuček, http://archiv.ihned.cz/c1-12338420-klonovana-ovce-dolly-zemrela-necekane-brzo)

Klonovaná ovce Dolly zemřela nečekaně brzo

Klonovaná ovce Dolly zemřela nečekaně brzo

Nejproslulejší zvíře současnosti, klonovaná ovce Dolly, zemřelo v pátek odpoledne po vpíchnutí smrticí injekce.
Dolly trpěla rychle se rozvíjejícím infekčním poškozením plic, podle veterinářů neměla naději na přežití. Tento typ onemocnění se však obvykle vyskytuje až u starších ovcí, takže smrt Dolly znovu otevřela otázku, jak rizikové vlastně klonování je.

Předčasné stárnutí, předčasná smrt

Dolly se narodila 5. července 1996, událost však její tvůrci ve výzkumném ústavu Roslin u skotského Edinburghu oznámili až v únoru následujícího roku. Mezitím růst mláděte pečlivě sledovali a také čekali, až skončí patentové řízení na techniku klonování.
Vědci několikrát v průběhu života Dolly zaznamenali projevy jejího předčasného stárnutí. Nejdříve si ho všimli v mikroskopu.

Příliš krátké telomery

Chromozomy, což jsou jakési balíčky nesoucí geny v jádru buněk, zakončuje vlákno DNA zvané telomera. Při každém dělení buňky, tedy při stárnutí, se telomery zkracují, až jsou tak krátké, že se buňka přestane dělit a umírá. Telomery Dolly byly kratší, než by odpovídalo věku ovce.
Výzkumníci však konstatovali, že na Dolly se to tehdy nijak neprojevovalo, byla zdravá jako řípa a běžným způsobem postupně porodila šest jehňat. Zlom přišel loni v lednu. Tehdy se ukázalo, že Dolly trpí artritidou - zánětem kolenního a kyčelního kloubu na levé zadní noze. Toto onemocnění se obvykle vyskytuje až u starších zvířat.
A nyní slavná ovce nedokázala vzdorovat předčasné plicní infekci, která, jak pro agenturu AP uvedl Harry Griffin z ústavu Roslin, vedla ke vzniku rakoviny plic.
Dolly se tedy dožila šesti a půl roku; obvyklý věk přirozeného dožití pro její živočišný druh bývá jedenáct až dvanáct let. Předběžné výsledky páteční pitvy neukázaly poškození jiných tkání než plicních, avšak rozbory vzorků budou dále pokračovat. "Musíme počkat na další závěry, než poznáme, zda její poměrně předčasná smrt je nějakým způsobem spojena s klonováním," řekl agentuře AP profesor Oxfordské univerzity Richard Gardner.

Souvisí smrt s klonováním?

Ian Wilmut, vedoucí týmu, který Dolly vytvořil, však už několika novinářům řekl svůj názor, podle nějž nemoci Dolly nijak nesouvisely s jejím původem. Podpořil jej i Robert Lanza, odborník na klonování z amerického Massachusetts. Zdůraznil, že Dolly žila sice obklopena veškerou péčí, avšak z bezpečnostních důvodů pouze ve stáji, neběhala po venku, což pro ni bylo nepřirozené. "Právě zvířata žijící v uzavřeném prostoru častěji trpí artritidou i poruchami dýchání," řekl Lanza agentuře Reuters.
Dolly byla prvním savcem, který vznikl klonováním z buňky dospělého jedince. Při běžném rozmnožování savců pronikne do jádra samičího vajíčka samčí spermie a vznikne zárodek, jehož polovina chromozomů pochází od otce a polovina od matky. Při klonování vědci žádnou spermii nepotřebují. Ze samičího vajíčka odstraní jádro a na jeho místo vnesou jádro z nějaké jiné buňky. Pokud se to povede, vznikne zárodek, který však má prakticky všechny dědičné informace pouze od jednoho "rodiče".
Tuto techniku vědci předpovídali a autoři vědeckofantastické literatury popisovali už desítky let před narozením Dolly. Proslulým se stal například film Hoši z Brazílie, jehož autoři nechali klonovat Hitlera.
Dolly vznikla ze zmrazené buňky odebrané z vemene šestileté ovce, která byla v době klonování již mrtvá. I to pak vzbudilo světovou senzaci a zahájilo diskuse o tom, zda je možné klonovat i dávno zemřelé lidi.
S takovou publicitou vědci z Roslinu vůbec nepočítali. Jejich cílem bylo vytvářet například kopie cenných zvířat, a to i takových, která by díky genovým zásahům ve svém těle tvořila léky či jejichž orgány by se hodily pro transplantaci lidem.

Neúměrná rizika při pokusech o klonování lidí

Snahy o vytvoření klonovaného člověka vědci z Roslinu vždy kritizovali jako rizikové. Mezitím se totiž ukázalo, že klonovaná zvířata často zemřou ještě před porodem, ve velké míře se rodí nadměrně velká, deformovaná a jinak zdravotně postižená.
Argumenty lidí, kteří varují před riziky klonování, posílila před dvěma týdny smrt první klonované australské ovce Matildy. Bylo jí něco přes dva roky, zemřela zcela náhle a pitva neodhalila příčinu.
Zpráva o smrti ovce Dolly zasáhla americkou biotechnologickou společnost Geron, která odkoupila patent na technologii klonování a prodává licence šlechtitelským stanicím.
Kurz jejích akcií na trhu Nasdaq v pátek klesl o 16 procent.

ÚKOLY PRO STUDENTY - práce ve dvojicích

Pomocí článku nebo dalších internetových či literárních zdrojů popište technologii klonování, kterou vědci použili, aby naklonovali ovečku Dolly.

Jaký je rozdíl mezi organismem, který vznikl splynutím vajíčka a spermie, a organismem, který vznikl klonováním?

Které skupiny organismů se pomocí klonování běžně rozmnožují?

Napište, jaké výhody přináší organismům nepohlavní rozmnožování (klonování) a pohlavní rozmnožování.

Nakonec si zkuste napsat svoji vlastní zkrácenou verzi článku, která bude obsahovat všechny důležité informace.

Doporučený multimediální materiál

Video věnované příběhu ovce Dolly, v angličtině:

 Ovečka Dolly (zdroj: Wikipedia, autor Toni Barros, licence Creative Commons)

Metodický list

Multimédia

Doporučený multimediální materiál

Videoukázka k námětu aktivity:

Ilustrativní fotografie k námětu aktivity:

Ovečka Dolly (zdroj: Wikipedia, autor Toni Barros, licence Creative Commons)

Biorytmy

Aktivita Biorytmy navazuje na učivo o žlázách s vnitřní sekrecí. Rozpracovává blíže učivo o šišince, produkci melatoninu a jeho vlivu na vnitřní biologické hodiny člověka. Konkrétně se jedná o malý průzkum, který žáci provedou ve své třídě. Sebraná data poté jednoduše statisticky zpracují.

ZADÁNÍ PRO STUDENTY:

Vyberte si mezi sebou jednoho "zapisovače", který zaznamená následující data od všech studentů ve třídě:

• věk
• pohlaví
• kolik hodin v noci spí
• v kolik hodin chodí spát
• v kolik hodin vstávají
• kolikrát za noc se vzbudí
• jestli jsou přes den unavení

Sebraná data uspořádejte do tabulky a poté je využijte k zodpovězení následujících otázek:

V kolik hodin průměrně chodí spát studenti vaší třídy?

Chodí spát dříve chlapci nebo dívky? Záleží na pohlaví?

Kolik procent studentů ze třídy se cítí přes den unaveno?

Kolik procent studentů ze třídy se v noci vzbudí víc než jednou

Doporučený multimediální materiál

Videoukázka k popisu aktivity.

Odkazy na články profesorky Heleny Illnerové, naší přední odbornice na problematiku biorytmů a jejich řízení v živých organismech

http://casopis.vesmir.cz/clanek/melatonin-a-jeho-pusobeni

http://casopis.vesmir.cz/clanek/blizime-se-k-poznani-podstaty-biologickych-hodin

http://casopis.vesmir.cz/clanek/mechanizmy-biologickych-hodin-hmyzu

http://casopis.vesmir.cz/clanek/jsou-slepi-lide-synchronizovani-s-okolni-spolecnosti

http://casopis.vesmir.cz/clanek/nalez-dalsich-biologickych-hodin-u-savcu

Metodický list

Multimédia

Doporučený multimediální materiál

Videoukázka k námětu aktivity.

http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/16.11.2013/