Náměty aktivit do 20 min pro popularizaci geografie

Téma

 Volně dostupné letecké snímky a možnost jejich využití při vysvětlení problematiky měřítek mapy

Tematický celek

Základy práce s mapou

Motivační rámec aktivity

Aktivní a zábavnou formou naučit žáky počítat a určovat měřítko mapy.

Počet žáků

1-30

Věk žáků

10-18 let

Pomůcky

Vytištěné ortofotomapy různých měřítek stejného, pro žáky známého, prostředí s grafickým měřítkem. Pravítko. Kalkulačka (chytrý telefon).

Stručný popis aktivity

Žáci na dodaných ortofotomapách s grafickým měřítkem počítají, kolika metrům ve skutečnosti odpovídá jeden centimetr na mapě. Poté převádějí na stejné jednotky a tak zjišťují měřítko mapy. Porovnávají jednotlivé mapy a jejich měřítka, pod dohledem učitele diskutují jejich rozdíly, detaily zobrazení, llochu zobrazené oblasti, vhodnost pro jednotlivé využití atd. Nadaní žáci případně měří vzdálenost vybraných míst, zobrazených na mapě. 

Vhodné místo

běžná učebna, možno využít i přesné měření výrazných prvků např. v parku před školou (socha, roh trávníku, strom).

Cíle aktivity

Žáci budou schopni měřením a výpočtem určit měřítko předložené mapy. Takto si zafixují správný postup výpočtu měřítka. Pochopí rozdíly mezi mapami velkého a malého měřítka. Poznají, jaké detaily lze vyčíst z map různých měřítek. Seznámí se s pojmem generalizace.

Rozvíjené kompetence

Žák při činnosti rozvíjí zejména kompetence k řešení problémů, současně však rozvíjí i kompetence k učení. V následné diskusi pak rozvíjí kompetence komunikativní i sociální.

Předchozí znalosti

Aktivita navazuje na výklad o mapách a jejich měřítcích. Žáci by měli být předem schopni používat kalkulačku, rozumět trojčlence a chápaní abstraktního pojmu obsah mapy. Převody jednotek.

Matematika - výpočet. Fyzika - přesné měření.

Časový plán

Fáze činnosti

Metody a formy, motivace

 0-3 minuty

Příprava na činnost 

Rozdání předem vytištěného souboru 3-5 ortofotomap stejného území, ale různých měřítek s vyobrazeným grafickým měřítkem. Zopakování pojmu měřítko mapy. Dotaz na všechny studenty, ať na mapě největšího měřítka (mapy jsou očíslovány na rubu od největšího k nejmenšímu měřítku) naleznou školu/bydiště. Nadanější žáci se pokusí nalézt stranu budovy, na kterou jsou otočena okna učebny.

 3-13 minut

Měření a počítání měřítka 

Žáci na základě změření délky grafického měřítka vypočítají, kolik metrů ve skutečnosti má jeden centimetr. Prostým převodem jednotek pak zjišťují měřítka předložených map. Nadaní studenti se pokusí změřit na mapě vzdálenost, mezi dvěma výraznými objekty v mapěa a tu dle měřítka přepočítat na reálnou vzdálenost. 

 13-17 minut

Moderovaná diskuse 

Žáci diskutují vhodnost využití map jednotlivých měřítek pro nejrůznější účely. Učitel žáky vede k pochopení množství určitelných detailů na mapě každého měřítka. 

 17-20 minut

 Shrnutí úkolu

Učitel žákům shrne rozdíly mezi mapami velkého a malého měřítka, vysvětlí jejich využití a ukáže příklady, kde lze takovéto snímky (vč. historických nalézt) - mapy.cz, maps.google.com, kontaminace.cenia.cz. 

Hodnocení

Ústní hodnocení žáků probíhá průběžně dle správnosti výpočtu měřítka a reakcí v diskusi.

Návaznosti

Na tuto aktivitu navazují další hodiny s kartografickou a topografickou tématikou. K činnosti se lze samozřejmě vrátit kdykoliv, když žáci mají problémy s pochopením a vysvětlením měřítka mapy. Vhodným místem k zopakování je i terénní výuka, popř. školní výlet.

Poznámky

V prběhu samotného počítání měřítka je vhodné na tabuli/projekční plátno uvést modelový příklad správného postupu. 

Téma

Volně dostupné historické a moderní letecké snímky a jejich využití k ukázce problematiky dynamiky krajiny

Tematický celek

Krajina kolem nás.

Motivační rámec aktivity

Aktivní a zábavnou formou naučit žáky přemýšlet nad problematikou proměnlivosti krajiny v ČR

Počet žáků

1-30

Věk žáků

10-20

Pomůcky

Vytištěné dvojice historických a aktuálních ortofotomap s grafickým měřítkem (kontaminace.cenia.cz). V případě práce on-line: počítač s připojením k internetu a aktualizovaným internetovým prohlížečem nebo tablet.

Stručný popis aktivity

Žáci studují dvojice historické a aktuální ortofotomapy. Mapy zobrazují stejné území, které prošlo výraznou změnou. Je vhodné vybrat krajinu zemědělskou, zázemí velkého města, průmyslovou krajinu, těžební krajinu tak, aby byly kontrasty opravdu dobře patrné - přizpůsobit věku žáků. Žádoucí je zařadit jednu dvojici ortofotomap tak, aby pokrývala místo žákova bydliště, popř. město, kam dojíždí do školy.

Vhodné místo

běžná učebna, počítačová učebna, popř. místo v krajině s rozhledem (rozhledna, vyhlídka)

Cíle aktivity

Žáci budou schopni diskutovat změny v krajině. Jejich pozitiva i negativa. Starší žáci diskutují i estetiku krajiny. Žáci pochopí dynamiku krajiny, v které žijeme. Poznají různé typy české krajiny. Pochopí, že i v průběhu jejich života se krajina bude měnit a že oni jsou/mohou být strůjci těchto změn. Žáci také poznají význam zemědělství, průmyslu a služeb v posledních 70 letech. Žáci se naučí veskupině důstojně diskutovat kontroverzní problematiku. 

Rozvíjené kompetence

Kompetence k učení, kompetence komunikativní a sociální (schopnost diskuse, schopnost přijetí cizího názoru)

Předchozí znalosti

Aktivita navazuje na výklad o krajině a její důležitosti a jejích typech, vyskytujících se v ČR. Žádoucí je činnost zařadit až po vysvětlení pojmu "socialismus, kolektivizace, zprůmyslnění" a výkladu o složkách hospodářství.

Občanská nauka, dějepis.

Časový plán

Fáze činnosti

Metody a formy, motivace

0-3 minuty

Přípravná fáze 

Vysvětlení aktivity, krátký výklad o hospodářství, o 50. letech (těsně po 2. sv. válce, nástup budování socialismu, kolektivizace). Rozdání dvojic map, popř. spuštění internetové stránky kontaminace.cenia.cz.

3-15 minut

Fáze samostatné práce

Samostatná práce žáků. Učitel prochází třídou a nahlas udává typy, na co se mají žáci soustředit - velikost lesů, velikost polí, nové silnice, železnice, plocha sídel, změny v typech zástavby. Pokud žáci pracují ve skupinách, rozdat každému jednu dvojici snímků, ať si je prohlíží, a poté diskutují ve skupině. Pokud pracují samostatně (menší třída), rozdat každému pouze jednu dvojici.

15-20 minut

Závěrečná fáze se shrnutím

Závěrečná diskuse o jednotlivých typech krajiny - rozdělení do skupin (zemědělská, městská, průmyslová, těžební). Jak se který z typů krajiny změnil v čase? Je tato změna pozitivní/negativní? Diskuse o problematice suburbanizace (trojice žáků, jako zástupců obyvatel satelitu, sídliště, vesnice.

Hodnocení

Slovní hodnocení každé ze skupin/jednotlivců po skončení úkolu, popř. i v průběhu, pokud žák přijde s opravdu důležitým či zajímavým hlubším zjištěním/pozorováním.

Návaznosti

Na tuto aktivitu navazuje výklad o české krajině a o tom, jak se v průběhu 18.-20. století změnila, a jakých změn se pravděpodobně dočkáme v budoucnu.

Poznámky

Je velmi vhodné dělat tuto aktivitu on-line, ať si každý ze žáků vybere své vlastní území, a to potom diskutuje se spolužáky. Pokud jsou všichni z jednoho města, je možné zcela vyřadit toto území, aby všichni nediskutovali stejnou oblast.

Téma

Koloběh vody na Zemi

Tematický celek

Vodstvo (Hydrosféra)

Motivační rámec aktivity

Žáci se učí novou látku názornou a zábavnou formou. Díky názornému a jednoduchému pokusu žáci pochopí dílčí procesy spojené s koloběhem vody na Zemi. Žáci jsou aktivizováni zapojením do pokusu a následnou diskuzí.

Počet žáků

15-30 

Věk žáků

12-15

Pomůcky

vařič (popř. ponorná spirála/rychlovarná konvice), hrnec s vodou, plech, miska (popř. jiná nádoba), mycí houba, led

Stručný popis aktivity s využitím přístroje

Učitel provádí jednoduchý pokus demonstrující koloběh vody. Zahříváním vody v hrnci (popř. odklopené rychlovarné konvici) dochází ke vzniku vodní páry, která stoupá nad hrnec (demonstrace výparu). Nad hrncem je v nakloněné horizontální poloze umístěn plech, na kterém je položen led. V místě střetu horké vodní páry s ochlazeným plechem se vodní pára sráží a vznikají kapky vody, které ztékají po mírně ukloněném plechu. V podobě kapek poté odkapávají z dolního okraje plechu (demonstrace srážek) do misky otočené dnem vzhůru (symbolizuje nepropustné horniny) nebo do mycí houby (symbolizuje půdy pokryté vegetací) položené na misce. V místech dopadu kapky na otočené dno mísy, mohou žáci pozorovat, že kapky stékají po okraji misky pryč (demonstrace povrchového odtoku). Pokud kapky dopadají na houbu, vodní kapky se do ní vsáknou (demonstrace vsaku) a po nějaké době houbou protečou (demonstrace vzniku podzemní vody). Pokud je miska umístěná tak, že stékající voda po stranách odtéká zpět do hrnce, koloběh vody je uzavřen. Žáci si během pokusu dělají poznámky a náčrt pokusu. Poté následuje moderovaná diskuze, během které žáci popisují jednotlivé fáze koloběhu. Učitel žáky vhodnými otázkami navádí především na příčiny a důsledky jednotlivých procesů. Během diskuze získává učitel zpětnou vazbu ohledně zvládnutí a pochopení problematiky ze strany žáků a zároveň dochází k upevnění nově získaných znalostí.

Vhodné místo

Klasická učebna, učebna fyziky, školní kuchyňka

Cíle aktivity

Žáci během pokusu identifikují a analyzují jednotlivé fáze koloběhu vody na Zemi. Žáci komentují fáze koloběhu a diskutují příčiny a následky jednotlivých procesů. Žáci zobecní procesy, které při pokusu zaznamenali pro globální měřítko.

Rozvíjené kompetence

Žáci během pokusu rozvíjejí především kompetenci k učení. Při diskuzi rozvíjejí kompetence komunikativní a kompetenci k řešení problému. Při skupinové práci je rozvíjena kompetence sociální. 

Předchozí znalosti

Tato aktivita nevyžaduje předchozí znalosti. 

Fyzika – výpar, kondenzace

Časový plán

Fáze činnosti s přístrojem

Metody a formy, motivace

0-3

Úvodní fáze

V úvodu učitel seznamuje žáky s tématem a cílem projektu. Dále učitel žáky vyzve, aby se shromáždili v jeho blízkosti. Učitel sděluje žákům, co mají v průběhu pokusu dělat (ve skupinách zaznamenávají průběh pokusu a načrtnou jeho schéma). Úvod probíhá formou frontální výuky.

3-15

Hlavní činnost

Učitel za pomoci vybraných žáků (střídají se v držení plechu s ledem) předvede pokus popsaný výše. Žáci učiteli střídavě asistují a pozorují procesy, které v rámci pokusu probíhají (výpar, kondenzace, vypadávání srážek, povrchový odtok, vsak). Žáci si ve skupinách do sešitů zaznamenávají průběh pokusu a kreslí jeho schéma. Učitel pokus moderuje a upozorňuje na důležité okamžiky během pokusu.

15-20

Diskuse a ukončení

V závěrečné části projektu se koná moderovaná diskuze. Učitel se žáků ptá na jednotlivé fáze koloběhu, proč k nim dochází a co po nich následuje. Učitel se vhodnými otázkami snaží žáky navádět na správné odpovědi. Po diskuzi učitel projekt ukončuje.

Hodnocení

Hodnocení práce žáků probíhá formou diskuze v závěru projektu. Učitel během diskuze zjišťuje, do jaké míry žáci jednotlivé procesy pochopili a jaké znalosti si osvojili. Učitel žáky hodnotí slovně. Učitel může ohodnotit i vypracování vlastních poznámek a náčrtů, které vypracovávali žáci ve skupinách během projektu.

Návaznosti

V další vyučovací hodině lze doporučit upevnění nových znalostí, které žáci během pokusu získali. Důležité je zejména to, aby žáci dokázali aplikovat znalosti ze zjednodušeného pokusu na globální úrovni. Žáci samostatně popisují schéma koloběhu vody na Zemi (obrázek 5). Samostatná práce je poté hromadně kontrolována. Učitel při kontrole opravuje případné nedostatky a vysvětluje nejasnosti. 

Poznámky

Vzhledem ke krátkému času projektu je vhodné, aby měl učitel všechny pomůcky předem připravené. Pokus tak může hned po úvodním seznámení žáků s projektem začít. Je třeba žáky upozornit, aby dbali zvýšené opatrnosti v okolí zapnutého vařiče a hrnce s vroucí vodou.