2. Secese

Obecné informace o secesním hnutí naleznete v rámci kurzu DUM2.

Nejdříve se secese projevila právě v knižní grafice. Významnou roli tu sehrála umělecká periodika: The Studio, L´Art Moderne, Jugend, Dekorative Kunst, Ver Sacrum aj., českém prostředí Volné směry. Objektem zájmu řady výtvarných umělců, především v Anglii, Francii, Belgii a Dánsku, se stala kniha:


Příklady:

Jan Toorop

Louis Couperus, Metamorfoze, 1897

Aubrey Beardsley

Oscar Wilde, Salome, 1894

Edgar Allan Poe, Povídky, 1895

Alfons Mucha

Robert de Flers, Ilsée, princesse de Tripoli, 1897

Le Pater, 1899

František Kupka

Cantique de Cantiques (Píseň písní), 1905

Vojtěch Preissig, též zde

Jan Karafiát, Broučci, 1903

aut. kniha Byl jeden domeček, 1905

Petr Bezruč, Slezské písně, 1909


V českém prostředí je secese spojena s projevy symbolismu. Patrné je to mj. v tvorbě Františka Bílka nebo Jana Preislera, jejichž tvorba odráží hledání smyslu lidské existence.


František Bílek

Jakub Deml, Pro budoucí poutníky a poutnice, 1913

Otokar Březina, Hudba pramenů, 1918

Jan Preisler

Otokar Březina, Apoteóza klasů (návrh bordury k básni), 1898

Julius Zeyer, Píseň o hoři dobrého juna Romana Vasiliče, 1899