Úvod k předmětu
Úvod k praktikum školních pokusů Fyzikálnímu pokusu jsou přisuzovány tři funkce, je: „… zdrojem získávání poznatků o přírodě a jejich zařazení do systému fyziky, kritériem pravdivosti vytvořené hypotézy či teorie a je také prostředkem spojení vědeckých poznatků s technikou, výrobou a životem.“ 1
Cílem fyzikálního experimentu ve vyučování fyzice není objevování zcela
nových zákonitostí a znalostí jako u experimentu vědeckého. Hlavním cílem
fyzikálního experimentu je vysvětlit daný fenomén a zvýraznit jeho podstatné
znaky.
Fyzikální experiment ve školské fyzice je zdrojem poznatků o fyzikálních
jevech a faktech, ale též metodou získávání poznatků. Podstatně zlehčuje
osvojení učiva především tím, že pomáhá vytvářet odpovídající představy o
konkrétních fyzikálních pojmech.
Ve vyučování zastává analogickou funkci jako ve vědě tím, že žákovi slouží k
získávání nových poznatků. Fyzikální experiment přispívá k aktivizaci žáků
především tehdy, pokud jej sami provádějí. V neposlední řadě tím v jejich očích
zvyšuje atraktivitu fyziky.
Experimenty napomáhají k vývoji fyzikálního myšlení, pozorovacích
schopností a technických dovedností žáků.
Každý experiment obecně by měl mít následující logickou strukturu: motivaci,
provedení, pozorování, zhodnocení a zobecnění.
Zařazení fyzikálního experimentu do výuky je významné nejen z pohledu
vzdělávací činnosti, ale také z hlediska výchovy žáka.
Správně provedený experiment vede žáka nejen k pečlivosti, přesnosti a
vytrvalosti při odhalování různých fyzikálních zákonitostí, ale i k soustředěnému
pozorování.