Psychologické mechanismy ovlivňující hodnocení druhého

K předchozí anketě: Němci přišli v šortkách, Ukrajinci v kravatách. Čili se situace obrátila. obě strany totiž první setkání vyhodnotili jako svého druhu nedorozumění a aby příště naplnili očekávání, zvolili strategii strany opačné, čímž jí vlastně vyjádřili respekt.

Zaslechnuto: Jela jsem do Bělehradu na kongres a představovala jsem si, že jedu do třetího světa. Normální funkční metropole na evropské úrovni. To se musím před cestou vždycky zase proplesknout...

Psychologické mechanismy ovlivňující hodnocení druhého (žáků učitelem především)

(Kubíková, K.„Líný, nedbalý, neprospívá.“ Psychologické aspekty vzniku stereotypů v hodnocení. In: Pešková, M,. Kubíková, K....)

Percepční stereotypy

"V interkulturní komunikaci hraje významnou roli ve vzniku percepčních stereotypů také specifická socializační zkušenost, která se projevuje i odlišností sociální percepce a způsobu interpretace různých situací i různého chování.

Při vnímání a hodnocení druhých lidí se zaměřujeme zejména na ty vlastnosti, které mají nějaký význam ve vztahu k hodnocenému. Například učitel má tendenci všímat si hlavně chování a výkonu žáka ve škole, u nadřízeného sledujeme, zda je spravedlivý, soudce hodnotí způsob výpovědi obžalovaného atd. Percepci zejména v situacích, které jsou pro nás nové a neznámé, ovlivňují faktory, které vznikají na základě srovnávání a jsou v přímé souvislosti buď s naší zkušeností, nebo očekáváním.

Vesměs je sociální percepce ovlivněná tzv. obecnými zákonitostmi vnímání. V první řadě hovoříme o tzv. výběrovosti, kdy si jedinec, v našem případě učitel, vybírá jen ty informace o druhém, které potvrzují jeho vlastní očekávání. Ostatní fakta nevnímá, či si je interpretuje jinak, dokonce je bagatelizuje, protože neodpovídají jeho celkové představě. Dále je možné zmínit efekt tzv. celostnosti ve vnímání, kdy si člověk vytváří základní dojem o konkrétním žákovi bez hlubší analýzy detailu."Haló efekt

Soudy vytvořené na základě prvního kontaktu s jedincem vedou k dalším hodnocením např. pozitivní dojem vede k dalšímu kladnému hodnocení a naopak.

Sebesplňující předpověď

Při podlehnutí efektu sebesplňující předpovědi lidé očekávají určité chování od ostatních a podle toho se k nim chovají. Pokud se naplní očekávání, která předpovídali, stávají se potvrzením jejich sebesplňující předpovědi. Např. učitel vychází z úvahy, nebo z negativní předinformace, že určitý žák (učitelem vytipovaný nebo učiteli označený jinou osobou) se ve svém prospěchu a chování nemá možnost zlepšit. Když se učitel chová k žákovi odmítavě, soustavně ho napomíná, kritizuje, podezírá, obviňuje ho tak dlouho, až v žákovi navodí přesvědčení, že není v jeho silách se zlepšit. Žák rezignuje a začne se chovat tak, jak učitel očekává, tzv. Golem efekt. Nebo naopak, v situaci, kdy je učitel přesvědčen o tom, že jiný žák má velký potenciál se zlepšit a rozvíjet, bude pro něj připravovat takové podmínky, díky kterým se bude pozitivně rozvíjet žákova motivace k výkonu a začne se výsledkově zlepšovat, tzv. Pygmalion efekt, či dle nové terminologie Galatea efekt.

Preferenční postoje k jednotlivým žákům významně ovlivňuje i pozadí celé třídy. Právě na tomto „pozadí“ záleží, zda je žák učitelem vnímán jako pozitivně či negativně laděná „figura“. Pro příklad si můžeme uvést situaci, kdy je do třídy s výborným prospěchem přijat žák-cizinec, či dítě s výchovnými problémy. V tomto případě se může stát, že učitel ovlivněný neuvědomělými předsudky či negativní předinformací, bude vnímat nové dítě jako negativní „figuru“, a dle toho k němu přistupovat.