Typologie kultur podle vnímání času
Rozdíl ve vnímání a strukturování času je jeden z prvních, který si mezi kulturami uvědomujeme a který se může projevit v nedorozumění v interkulturní komunikaci. Kultura od kultury se liší tím, co považuje ve věcech, jako je dochvilnost nebo míra plánování času za normální.za normální. Přesně to vystihuje D. Moree: „Někde jezdí autobus na minutu přesně, jinde až když se na zastávce sejde dost lidí.“ (Moree 2015, s.71).
Repro z knihy: ŠPAČEK, L. Komiksová etiketa. Praha: Ladislav Špaček, 2011, s. 33.
Repro z knihy: ŠPAČEK, L. Komiksová etiketa. Praha: Ladislav Špaček, 2011, s. 36.
Jednotlivé kultury můžeme rozdělit
podle vnímání času na:
- monochronní X polychronní
- s orientací na minulost X
přítomnost X budoucnost
- s dlouhodobou X střednědobou
X krátkodobou orientací
|
Monochronní/lineární vnímání času |
Polychronní vnímání času |
|
Čas je jako kov. |
Čas je jako guma. |
|
Čas je pevný. |
Čes je elastický. |
|
Je důležité přesné segmentování a strukturování času. |
Čas se nesegmentuje a jen lehce strukturuje. |
|
Děje následují jeden po druhém. |
Děje se překrývají, současně probíhá a řeší se vícero dějů. |
|
Úkoly je třeba plnit postupně, jeden po druhém. |
Úkoly je možné plnit paralelně. |
|
Čas je cennou komoditou. |
S časem se dá i plýtvat. |
|
Čas je měřitelný, objektivně vnímatelný. |
Čas je subjektivní substance. |
|
Důraz je kladen na výkon. |
Důraz je kladen na vztahy a interakci. |
|
Začátky schůzek jsou přesně stanové a termíny jasné vytyčené. |
Ve stanovení rozvrhu panuje přibližnost. |
|
Je kladen důraz na dochvilnost, panuje malá tolerance vůči časovým a termínovým kolizím a vůči přerušování jednání. |
Časové kolize jsou tolerovány a přijímány. Panuje flexibilní postoj ke změnám a chybám, které tyto časové kolize mohou způsobit. |
|
Plán je důležitější než aktuální okolnosti. |
Aktuální okolnosti jsou důležitější než plány. |
|
S časem je třeba šetřit, dohánět ho, zrychlovat. |
Na čas lze i zapomenout. |
|
USA, Velká Británie, Japonsko, Německo |
jižní Evropa,Latinská Amerika, Rusko, arabské země |
Rozdělení kultur na monochronní a polychronní stanovil E.T.Hall (1983).
|
Dlouhodobá orientace |
Krátkodobá orientace |
|
Důraz na dlouhodobé investice |
Důraz na a okamžitý zisk |
|
Důraz na hodnoty, jako vytrvalost, šetrnost, věrnost, zachování "tváře" |
Důraz na hodnoty, jako loajalita |
|
Respekt k tradici |
Adaptabilita k novým situacím |
|
Plnění sociálních povinností, situační etika, přizpůsobivost a sebeovládání |
|
|
Silné mezilidské vztahy |
Výkonnost |
|
Čína. Jižní Korea |
USA |
|
Důraz na minulost |
Důraz na přítomnost |
Důraz na budoucnost |
|
Sklon k cyklickému vnímání času (situace se stále opakují).
Velký význam náboženství a tradic. |
Důležitost probíhajícího okamžiku.
Impulzivnost, spontaneita, neformálnost, uvolněný životní styl.
Budoucnost nejasná, mimo kontrolu jednotlivce. |
Důraz na změna, chopení se šance, optimismus, mládí. |
HALL, Edward T. The Dance of Life. The Other Dimension of Time. New York: Anchor Books Edition, 1983.
Larry A. Samovar, Richard E. Porter, Edwin R. McDaniel & Carolyn S. Roy. Communication Between Cultures, © 2013, 2010, 2007 Wadsworth, Cengage Learning.
MOREE, D. Základy interkulturního soužití. Praha: Portál, 2015.