Z deníku:

"Žiji jako součást rodiny, jako host, všichni jsou velmi pohostinní, hodní a milí. Neustále chtějí abych něco jedl. Domek je uvnitř samyý koberec, krasně zařízený, nádherné lustry, uvnitř nejsou dveře do jednotlivých pokojů, spím v pokoji s dvanáctiletým klukem, vše je tu vidět, ale zároveň velký klid a pohoda, žije se společensky.

Děti jsou hodné, ale stále na mobilech nebo počítači, stále je puštěná televize."


Naposledy změněno: pátek, 23. listopadu 2018, 13.36