Dalo by se říci, že pro východní Slovany je typičtější vyšší mobilita, tj. stěhování, přemísťování. A také smíšený původ a vícečetná regionální identita. 


Z biografických rozhovorů 

(vedla pro tento projekt Mgr. Erika Čapková na podzim 2018)

"Narodila jsem se v roce 1983 ve městě Arťomovsk v Doněcké oblasti na Ukrajině. Moje maminka pochází z Ukrajiny, má hodně „smíšenou“ krev, ale považuje se za Rusku, tatínek je z poloviny Ukrajinec, ale na Ukrajině nikdy nebydlel. Ani já jsem na Ukrajině nikdy nebydlela, hned po mém narození jsme se přestěhovali do Ruska, do Karelie (město Segeža). Když mi bylo 15, přestěhovala jsem se do Moskvy na internátní střední školu se zaměřením na matematiku a fyziku. Na tu školu jsem chtěla já, protože jsme bydleli na severu v malém městě (i když pro Čechy to je skoro megalopolis :))."

Doporučuje se spíše se na to, odkud kdo je, příliš podrobně nevyptávat, protože téma je spojeno s mnohými traumaty 20. století (nucené přesídlování, války, vyhnanství) nebo vojenstvím.

"Narodil jsem se v roce 1987 na severu Ruska, v uzavřeném městě Severodvinsk, kde byla posádka jaderných ponorek. Maminka tam studovala a pracovala a tatínek, když jel za ní, se do města dostal v uzavřeném poštovním autě, jiný způsob nebyl....

Půl roku po mém narození se rodiče odstěhovali na západní Sibiř, do malilinkaté vesničky, protože táta tam měl práci na ropovodu. Do devíti let jsem byl jedináček, pak se mi narodil bratr. Dětství v téhle vesničce bylo naprosto idylické. Bydlely tam samé mladé rodiny a bylo nás tam hodně dětí. Ve vesnici byla školka, ze které se pak stala škola, my jsme si hráli venku, běhali jsme po lese a hráli různé hry. Příroda tam byla nádherná a neposkvrněná. Když mi bylo jedenáct, poměry v Rusku už byly dost složité, proto tatínek, který je Bělorus, rozhodl, že se stěhujeme do Běloruska. Bylo to náhlé, odjeli jsme jako každý rok do Běloruska na prázdniny a najednou se rozhodlo, že už se nevrátíme. Ani jsem se nestihl rozloučit s kamarády. Začátky v Minsku byly těžké, ve škole to taky nebyla žádná sláva, na Sibiři jsme byli jedna semknutá parta a tady najednou jsem byl sám a zažil jsem i první rvačky, bylo to poměrně rychlé prozření."




Last modified: Thursday, 27 December 2018, 7:04 PM