V úvodní části kurzu bude definován fenomén "nová média". Dále budou představeny počátky přechodu k digitálním médiím - s tímto souvisí například teorie hypertextu Vannevara Bushe anebo teze Marshala McLuhana o světě jako globální vesnici. Tato část kurzu se v praktické části zaměří na síť ARPA net, předchůdkyni současného internetu. Další část kurzu bude zaměřena na rozšíření PC v 80. letech 20. století a následné masové rozšíření internetu o desetiletí později. V následující části se kurz soustředí na pokračující revoluci digitálních médií a na dynamický rozvoj fenoménu "web 2.0", kdy obsah tvoří samotní uživatelé (youtube, wikipedia). V další, nejdůležitější části, budou analyzována lokální, regionální i globální digitální média a popsán jejich vliv na společenské a politické dění, vedení válek aj. Dále budou představeny webové stránky politiků, politických stran a organizací, ale také teroristických a extremistických skupin. Kurz rovněž neopomene fenomén blogů s politickou tematikou, zamyslí se nad politickým vlivem sociálních sítí (mySpace.com) aj.
Předmět seznámí studenty s problematikou projektů a grantového řízení v kontextu veřejného sektoru a akademického prostředí, zejména v oblasti politické vědy. Studenti se seznámí se systémem financování různých typů vědeckých a vzdělávacích projektů a s tvorbou konkrétního projektu. V průběhu kurzu je kladen důraz na skupinovou práci studentů.
Cílem kurzu je seznámit studenty s etablováním a základními směry výzkumu politiky a sociálně-vědního oboru politologie. V první části bude představena politologie, její předmět a zasazení do systému sociálních věd. Pozornost bude věnována zejména historickým kořenům oboru a hlavním termínům spojeným s předmětem zájmu oboru. Následně budou prezentovány hlavní podobory (politické myšlení, komparativní politologie, výzkum institucí, politická geografie). Na základě systémové analýzy pak budou představeny dominantní směry studia politologie - z normativních politická filozofie, teorie demokracie a výzkum nedemokratických politických systémů; z empiricko-analytického směru pak formy vlády, reprezentace zájmů a političtí aktéři, politické strany a stranické systémy a volební systémy.
Cílem kurzu je seznámit studenty s etablováním a základními směry výzkumu politiky a sociálně-vědního oboru politologie. V první části bude představena politologie, její předmět a zasazení do systému sociálních věd. Pozornost bude věnována zejména historickým kořenům oboru a hlavním termínům spojeným s předmětem zájmu oboru. Následně budou prezentovány hlavní podobory (politické myšlení, komparativní politologie, výzkum institucí, politická geografie). Na základě systémové analýzy pak budou představeny dominantní směry studia politologie - z normativních politická filozofie, teorie demokracie a výzkum nedemokratických politických systémů; z empiricko-analytického směru pak formy vlády, reprezentace zájmů a političtí aktéři, politické strany a stranické systémy a volební systémy.
Cílem kurzu je představit obor Mezinárodní vztahy, vývoj oboru a vývoj zkoumaných témat v českém i mezinárodním prostředí, základní pojmy oboru (tzv. strukturální pojmy) jako je polarita, suverenita a moc, analytické rámce jako jsou tzv. analytické roviny a modelů a her (hra s nulovým a nenulovým součtem a další). V další části kurzu je pozornost věnována formování mezinárodního systému a paradigmatickým představám o formování mezinárodního systému (Kondratěv, Modelsky, Kennedy, Mearsheimer, Fukuyama ad.). V poslední části kurzu je pozornost věnována systému OSN. Přestavena je Společnost národů a vývoj systému OSN. Studenti jsou seznámeni také s agenturami OSN a jejich vztahem k tzv. brettonwoodským institucím. V neposlední řadě je pozornost věnována fungování stálých orgánů OSN jako např. Rada bezpečnosti či Valné shromáždění a reformě OSN. Semináře jsou věnovány konkrétním příkladům mezinárodních integračních procesů. Důraz je kladen na průběžnou samostatnou práci studentů.
Cílem kurzu je představit obor Mezinárodní vztahy, vývoj oboru a vývoj zkoumaných témat v českém i mezinárodním prostředí, základní pojmy oboru (tzv. strukturální pojmy) jako je polarita, suverenita a moc, analytické rámce jako jsou tzv. analytické roviny a modelů a her (hra s nulovým a nenulovým součtem a další). V další části kurzu je pozornost věnována formování mezinárodního systému a paradigmatickým představám o formování mezinárodního systému (Kondratěv, Modelsky, Kennedy, Mearsheimer, Fukuyama ad.). V poslední části kurzu je pozornost věnována systému OSN. Přestavena je Společnost národů a vývoj systému OSN. Studenti jsou seznámeni také s agenturami OSN a jejich vztahem k tzv. brettonwoodským institucím. V neposlední řadě je pozornost věnována fungování stálých orgánů OSN jako např. Rada bezpečnosti či Valné shromáždění a reformě OSN. Semináře jsou věnovány konkrétním příkladům mezinárodních integračních procesů. Důraz je kladen na průběžnou samostatnou práci studentů.
Cílem kurzu je seznámit studenty s politickým systémem RF, jeho zvláštnostmi a za pomoci vybraných cvičení a analytické četby textů představit odbornou slovní zásobu z oblasti politiky a mezinárodních vztahů a typické větné konstrukce publicistických a odborných textů. Významnou součást kurzu tvoří seznámení se s aktuálním děním v RF.