Cílem předmětu je metodicky podporovat studenta v jeho postupné soustředěné práci na zvoleném diplomovém projektu. Student je veden ke kreativnímu využívání dosud získaných schopností a dovedností svázaných se základy vědecké práce. Studentovi je vytvořen dostatečný prostor k tomu, aby mohl prezentovat část svého projektu v písemné podobě i ústně a aby se mohl v obou schopnostech systematicky rozvíjet. Důležitou složku přitom hraje bezprostřední zpětná vazba, kterou obdrží od vyučujícího, ale i diskusní prostředí vytvořené ostatními studenty během prezentací. Předmět zohledňuje konkrétní povahu studentova projektu, a proto je část předmětu naplněna konzultacemi dle individuálních potřeb. Student si předmět zapisuje v akademickém roce, ve kterém odevzdává kvalifikační práci.
Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do základů problematiky metodologie humanitních věd. Seznámit studenty se specifickými znaky humanitního poznání a s obrazem vědy a vědeckého poznání. Představit některé významné myslitele a jejich filosofické systémy a myšlenky. Prozkoumat základní metody (logické, exaktní, sociologické, srovnávací), kategorie, pojmy, hypotézy, definice a principy humanitních věd. Poznat a zhodnotit jazyk humanitních oborů.

Uvést studenty do četby odborných německých textů z oblasti humanitních věd, především filosofie, religionistiky, estetiky a historie. Aktivovat jejich dosavadní znalosti německého jazyka a upevnit je četbou méně náročných odborných textů, na nichž si student osvojí základní odbornou německou terminologii humanitních věd. Připravit studenty k úspěšnému zvládnutí předmětu KFI/NPH.

Cílem předmětu je přiblížit studentům vybrané problémy ze současné filosofie vědy a techniky. Představit jim filosofické pohledy na vědu a techniku, jež se rozvinuly zejména ve druhé polovině 20. století. Seznámit studenty s nejvýznamnějšími autory, kteří ovlivnili vývoj filosofického uvažování o vědě a technice, a zhodnotit klíčové filosofické i sociálněvědní přístupy ke zkoumání vědy a techniky.

Cílem předmětu je představit studentům základní filosofické koncepce období antiky. Studenti budou uvedeni do ontologické, epistemologické či etické problematiky daného období. Na základě seminární práce se obeznámí s jednotlivými texty, pomocí nichž budou zkoumat konkrétní rysy antického filosofického myšlení.
Cílem předmětu je navázat na metodologickou přípravu z bakalářského studia a prohloubit studentovu kompetenci k odborné práci v humanitněvědné oblasti. Student je skupinově i individuálně veden k praxi akademického psaní, k reflexi specifik odborného textu různého typu a zásad argumentace; upevňuje se v práci s informačními zdroji a databázemi, v správném užití formálních náležitostí odborného textu, orientaci v požadavcích citační normy. Obecnějším cílem je upevnit studentovy předpoklady ke korektnímu zpracování diplomové práce ve zvoleném oboru.

Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do základů problematiky proměn postavení křesťanství v evropské kultuře v období od konce 18. do 20. století. Představit křesťanství v kontextu průmyslové, sociální a vědecké revoluce. Prozkoumat vztah mezi křesťanstvím a státními a politickými hnutími a organizacemi v tomto období. Seznámit se s postavením křesťanství a křesťanské etiky během světových válek a v podmínkách studené války. Přiblížit stav křesťanství v současné Evropě.

Cílem předmětu je seznámení studentů se s činností institucí a organizací působících v oblasti péče o kulturního dědictví a rozvoje živé kultury. Předmět seznámí studenty s konkrétním zaměřením, typy vykovávaných činností a chodem různých typů kulturních institucí, organizací, spolků a sdružení jako jsou zejména muzea, galerie, archívy, výstavní síně, divadla, koncertní síně, kulturní kluby a umělecká tělesa různých typů.

Splnění podmínek zápočtu předpokládá aktivní účast na výuce (včetně absolvování minimálně 4 exkurzí a 1 bloku konference „Kulturní dědictví regionu“, kterou pořádá Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o., ve spolupráci s KFI FF ZČU ve dnech 7. a 8. 11. 2025) a závěrečnou samostatnou prezentaci sestaveného portfolia/deníku představujícího 3 významné osobnosti regionu. Zápočet je udělen na základě úspěšně absolvovaných aktivit. Pro studenty a studentky, kteří se z důvodu pracovního vytížení nemohou zúčastňovat rozvrhované výuky, platí stejné povinnosti jako pro všechny ostatní, jen účast na exkurzích je možné nahradit vypracováním prezentace o zvolené kulturní památce a 1 kulturní akci. Konzultace vhodného tématu a rozsahu Mgr. Smetanová, Ph.D. (úvod – důvody výběru, představení památky, její přínos pro uchování kulturního dědictví, uvést zdroje; výsledná prezentace cca 10 min). 

Předmět je určen pro zahraniční studenty (Erasmus) a je vyučován výhradně v anglickém jazyce. Cílem kurzu je ukázat, jaké možnosti se otevírají, pokud se texty považované tradičně za literární, čtou prostřednictvím filosofických interpretačních klíčů. Hlavním tématem budou Kafkovy povídky a romány, které budou čteny skrz autory jako G. Deleuze a F. Guattari či psychoanalyticky orientovanou perspektivu M. Robert. Dalšími sledovanými autory mimo Kafku budou například K. Čapek či M. Kundera a vybrané staré texty řeckých tragiků a filosofů.
Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do základů problematiky společenské komunikace. Zhodnotit svoje i cizí schopnosti a charakterové vlastnosti v komunikaci. Představit si zásady a etiku účinného a taktního jednání. Představit studentům různé způsoby komunikace a jejich účinky. Prozkoumat způsoby a dopad komunikace v různých životních situacích. Seznámit studenty se zásadami moderní rétoriky, přednesu mluveného projevu a také s efektivními jazykovými a mimojazykovými prostředky.
Uvést studenty do teologického pohledu na člověka. Seznámit je s křesťanským pojetím lidské osoby na základě četby biblických textů, významných autorů západní teologicko-filosofické tradice (Augustin z Hippo, Bonaventura z Bagnoreggia, Pico della Mirandola) a současných myslitelů (Romano Guardini, Joseph Ratzinger, Rémi Brague). Kurz je rozvrhován jednou za dva roky.
Cílem předmětu je vést studenta ke zvládnutí praxe v instituci či organizaci zaměřující se na péči o kulturní dědictví nebo realizující či podporující aktivity na poli živé kultury, případě ke zvládnutí zpracování samostatného badatelského úkolu, projektu či studie, jimž předchází sběr informací v kulturní či veřejně prospěšné instituci. Cílem předmětu je vést studenta ke kreativnímu využití metodologické přípravy z dosavadního studia.
Cílem předmětu je sledovat proměny evropského způsobu chápání toho, co je umění, v období od antiky po klasicimus. Kurz se bude nejprve věnovat řeckému konceptu "techné" v jeho ambivalenci mezi řemeslem) a tvorbou. Bude akcentován rozdíl mezi antickým pojetím poezie jako toho, co se nepodřizuje pravidlům diskursu, a uměním ve smyslu řemesla, které se pravidlům podřizovat musí. Kurs se bude věnovat pojetí umění u archaických básníků, platónskému a aristotelskému pojetí umění i změnám v úvahách o umění v období helénismu. Následně se bude kurs věnovat latinskému pojmu "ars". Následně bude sledován koncept triviálního a quadriviálního stupně svobodných umění v souvislosti se vznikem universit a konceptem "mechanických umění". Kurz se dále zaměří na renesanční koncept "studia humanitatis" a přiblíží renesanční "obrany poezie". Souběžně se sledováním vývoje konceptu umění v době od antiky po renesanci si přednáškový kurz bude všímat i komplementárního tématu, kterým je pojetí péče o umělecké památky ve sledovaném období.
Cílem kurzu je seznámit studenty s postavou historického Ježíše a s počátky formování křesťanství. Na základě rekonstrukce hlavních rysů Ježíšova vystoupení bude studentům představen historický základ křesťanské zvěsti, vyrůstající z myšlenkového podloží židovství v období druhého chrámu, které však Ježíš významným způsobem překračuje. Pozornost bude věnována také Ježíšovu ukřižování a následnému formování víry v jeho vzkříšení. Rovněž bude probráno následné formování křesťanské víry po Ježíšově smrti, spojené se jmény Jakuba Spravedlivého, Štěpána a především Pavla z Tarsu, jejichž odlišné pojetí a výklad Ježíšova vystoupení a smrti stojí v samých základech vzniku křesťanství jakožto nového náboženství. Paralelně probíhající semináře budou výklad ilustrovat prostřednictvím četby konkrétních souvisejících biblických textů.

Cílem kursu je poskytnout základní přehled o renesanční a raně novověké filosofii, tj. o filosofii přibližně v období 1350-1789.

Cílem předmětu je osvětlit studentům vývoj kinematografie od samotných počátků. Film jako živé umění vždy odrážel dobové souvislosti, jeho podoba se za více než sto let od vzniku kinematografie utvářela nejen s ohledem na aktuální umělecké směry, ale i s přihlédnutím ke společensko-politické situaci. Výuka se bude soustředit na chápání filmu v souvislostech dané doby a na přesah filmové tvorby do společnosti a do dalších dekád.

Cílem předmětu je uvést studenty do základů latinské filozofické terminologie prostřednictvím výkladu základů latinské gramatiky a prostřednictvím četby úryvků klasických latinských filozofických textů. Ambicí kursu je naučit studenty dohledat v latinských originálech pasáže nalezené v moderních překladech klasických textů.

Předmět doplňuje kreativní blok; studenta vede k prohlubování schopnosti vnímat a interpretovat umělecká díla. Opakovaný zápis předmětu je možný, nejvýše však pětkrát.
Cílem předmětu je seznámit studenta s problematikou studia filozofie pro umělou inteligenci. Po teoretické stránce získá student základní vhled do studia souvisejících disciplín. V rámci praktických dovedností se student seznámí s formálními aspekty psaní odborného textu a se základy ústní prezentace svých výsledků. Po absolvování kurzu by měl být student schopen samostatně vypracovat seminární práci dle požadavků kladených na odborné texty v humanitních vědách a být schopen formulovat hlavní myšlenky formou ústní prezentace.

Cílem kurzu je podrobně seznámit studenty s teoriemi a metodami analytické filozofie. Vyložit a interpretovat klíčové myšlenky hlavních představitelů analytické filozofické tradice a ukázat jejich vzájemné souvislosti. Prozkoumat vztahy mezi jazykem, myšlením a světem pomocí logiky a filozofické gramatiky. Naučit studenty analyzovat problémy a otázky filozofie a vědy jako problémy a otázky zformulované v jazyce, k jejichž řešení je třeba nejprve porozumět tomu, jak jazyk funguje.