Kurz je vyučován v angličtině, což má za cíl rozšířit aplikační schopnosti studentů v profesionálním mezinárodním prostřední se zvláštním aspektem k možné mobilitě pracovních sil v rámci EU. Studenti by se měli seznámit se základními instituty evropské justiční spolupráce ve věcech civilních s ohledem na jejich praktický dopad do právní praxe. Předmět je koncipován jako rozšiřující kurz k povinnému kurzu Právo Evropské unie I. a Právo Evropské Unie II., případně k jejich anglickým ekvivalentům Basics in EU Law I. a Basics in EU Law II. Obsahově se předmět zaměřuje na aplikaci nařízení Brusel I bis., Brusel II bis, Řím I a Řím II, jakož i nařízení upravující dokazování, doručování písemností a procesní instituty evropského řízení o drobných nárocích a evropského platebního rozkazu, základní pozornost je věnována i pravidlům přeshraničního insolvenčního řízení. Výuka je orientovaná prakticky, materiály ke studiu dostanou studenti předem, na semináři budou případy přímo řešeny. Počítá se s účastí studentů programu Erasmus a s porovnáním různých právních přístupů k řešení probíraných otázek.

Smyslem výběrového předmětu "Judikatura Evropského soudu pro lidská práva" by mělo být vedle bližšího seznámení se samotnými teoretickými znalostmi o dané problematice rovněž osvojení schopnosti orientace v praktické rozhodovací činnosti nejvýznamnějšího soudu v evropském regionu, který je povolán k ochraně lidských práv. Náplní tohoto výběrového předmětu je průřez komplexní problematikou ochrany základních lidských práv a svobod před Evropským soudem pro lidská práva. V úvodu bude věnována pozornost Evropskému soudu pro lidská práva jako instituci a Evropské úmluvě o lidských právech jako dokumentu, jejich vývoji, významu a zasazení do evropských souvislostí. Jádro předmětu představuje řízení před Evropským soudem pro lidská práva, přičemž největší důraz je kladen na samotnou judikaturu soudu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, tematicky rozčleněná do okruhů, jako například právo na spravedlivý proces, absolutní práva, politická práva, bude probírána v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu ČR tak, aby byla studentům poskytnuta možnost komparace rozhodovací činnosti obou výše uvedených soudů. Cílem předmětu je prohloubení orientace studentů v oblastech procesních řízení. Bude se jednat především o procesní řízení u Evropského soudu pro lidská práva v návaznosti na procesní řízení u vnitrostátních soudů, a to jak soudů obecných, tak u Ústavního soudu ČR. Hlavní důraz bude kladen především na hmotněprávní argumentaci judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která představuje vodítko pro soudní praxi v České republice.

The course is taught in English. Its aim is to provide a comprehensive introduction to the theoretical foundations of European law, its development, institutions, and specific form in the Czech Republic.

The course covers EU institutions, their status and competences, their relationship to national authorities, and their functional interconnection. After a general definition of the main institutions, the lecture focuses on the key features and principles of EU law, which largely derive from the case law of the CJEU. The concept and significance of the individual categories of fundamental rights of citizens of Member States and EU citizens, as well as the related relationships between public authorities and individuals and the supranational aspects of EU law and judicial procedures for the protection of natural and legal persons before the EU courts. The course should enable students to understand the position of EU law as a distinct branch of law, which nevertheless forms an integral part of all legal systems of EU member states.

The participation of Erasmus students and a comparison of different legal approaches to the issues discussed are expected.

Předmět je vyučován v angličtině. Jeho cílem je navázat na první část kurzu a vysvětlit především tzv. hmotné právo EU. Důraz je kladený zejména na volné pohyby, soutěžní právo, ochranu spotřebitele a lidských práv, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, justiční spolupráci a vnější vztahy EU. Počítá se s účastí zahraničních studentů programu Erasmus a s porovnáním různých právních přístupů k řešení probíraných otázek.

Studenti by se měli seznámit se základními evropskými pilíři spočívajících ve volných pohybech a svobodách osob v EU s ohledem na jejich praktický dopad do právní praxe. Kurz je vyučován v angličtině, což má za cíl obohatit aplikační schopnosti studentů v profesionálním mezinárodním prostředí se zvláštním aspektem k možné mobilitě pracovních sil v rámci EU. Předmět je koncipován jako součást kurzu Práva osob v Evropě a současně i jako rozšiřující kurz k povinnému kurzu Právo Evropské unie I. a Právo Evropské unie II., případně k jejich k anglickým ekvivalentům AEUL1 a AEUL2. Obsahově se předmět zaměří na aplikaci Listiny základních práv EU, příslušných směrnic a jejich praktický dopad v právní praxi.

Cílem předmětu je pochopení pojmu a konceptu ochrany etnických, národnostních, rasových, jazykových, náboženských, sexuálních a dalších menšin, historie vývoje ochrany příslušníků menšin. Komparativní přístup k ochraně menšin z pohledu mezinárodního práva a z pohledu práva České republiky. Rozbor relevantní judikatury. Pojem a význam zákazu diskriminace v právu a pojem rovnosti.

Předmět komplexně představí studentům fenomén státu v jeho historických i recentních podobách, ozřejmí podstatu i původ veřejné moci a vzájemné vztahy státu, obyvatelstva a práva. Výuka se proto zaměřuje na analýzu institucionálního i funkčního pojetí státu a jeho základních atributů, přičemž pozornost je věnována jak formám vlády, vládnutí, dělby moci i struktuře státního mechanismu, jakož i šířeji koncipovaným otázkám demokracie, politického systému či lidských práv ve státoprávním kontextu. Předmět je zároveň významným východiskem pro paralelní i navazující výuku některých právních disciplín (zejm. ústavní právo a teorie práva), když studenty vybavuje znalostmi nezbytnými pro pochopení vzájemných vztahů státu a práva. Absolvent rozumí východiskům, struktuře a charakteristickým znakům veřejno-mocenské organizace společnosti retrospektivně i recentně v rovině institucionální i funkční, orientuje se v systémech a klasifikačních schématech forem vlády, vládnutí, dělby moci, funkcí státu, lidských práv a dalších tematicky relevantních oblastech, a má komplexní znalosti o obsahu moderního státu ve světle nosných recentních doktrín (právní stát aj).

Předmět studenty komplexně seznámí s teoretickými východisky ústavního práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy ústavního řádu ČR v retrospektivě i současném uspořádání, rozebírá nosné ústavněprávní principy, podstatu a obsah pramenů naší ústavnosti, soustavu orgánů veřejné moci, pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů naší ústavnosti. Výklad studentům umožní pochopit pozici ústavního práva jako odvětví vytvářejícího základ právní regulace společenských vztahů a organizace veřejné moci v konkrétním státě. Absolvent se orientuje v základních pramenech a principech recentní české ústavnosti, struktuře právního řádu, formě vlády, vládnutí a státu v České republice, vertikální i horizontální struktuře ústavních orgánů veřejné moci, základech politického systému, vztahu České republiky navenek a prokazuje komplexní přehled o institucionálním modelu české ústavnosti, aby mu byli schopni porozumět a z ústavněprávní perspektivy jej relevantně hodnotit.

Předmět ústavní soudnictví navazuje na předměty UP1 a UP2 a obsahově i na další předměty zejména občanské právo procení, trestní právo, správní právo. Cílem předmětu je komplexní seznámení s postavením Ústavního soudu ČR, s řízením před ním se základním zaměřením na ústavní stížnosti. Výuka v přednáškách se zaměřuje nejprve obecně na vymezení ústavního soudnictví ČR z hlediska různých modelů kontroly ústavnosti, dále na působnost a pravomoci Ústavního soudu, různé typy řízení před ÚS včetně souvisejících vztahů jednotlivých orgánů veřejné moci, jednotlivce a to nejen v rámci ČR, ale i v návaznosti na judikaturu Štrasburského tribunálu. V dobrovolných seminářích jsou studenti vedeni k praktické aplikaci nabytých znalostí a zkušeností na vybraných případech a to včetně zpracovávání konkrétních ústavních stížností.

Cílem předmětu je komplexní seznámení s teoretickými východisky evropského práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Obsahem výuky jsou instituce EU, jejich postavení a kompetence, jejich vztah k orgánům České republiky a jejich funkční provázanost. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy a principy práva EU, které z velké většiny vyplývají z judikaturní činnosti SDEU. Pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv občana členského státu a občana EU, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů práva EU. Procesní možnosti ochrany fyzických a právnických osob u soudních orgánů EU. Výklad by měl studentům umožnit pochopit pozici práva EU jako svébytného právního odvětví, které však tvoří integrální součást všech právních řádů členských zemí EU.

Předmět je vyučován v angličtině. Jeho cílem je rozbor vlivu práva EU na právní systém a právní praxi členského státu. Kurz je koncipován jako multidisciplinární, zahrnuje různá odvětví současné české právní praxe. Systém výuky studentům přibližuje systém právních norem EU a jejich aplikaci v rámci českého právního systému. Kurz předpokládá již znalost práva EU a práva členského státu, zejména pak procesních pravidel. Výuka je orientovaná prakticky, materiály ke studiu dostanou studenti předem, na semináři budou případy přímo řešeny. Počítá se s účastí studentů programu Erasmus a s porovnáním různých právních přístupů k řešení probíraných otázek.