Předmět je zaměřen především na praktickou aplikaci teoretických poznatků získaných v předmětech vztahujících se k literatuře v minulých semestrech. Vybraná prozaická a poetická díla různého typu budou interpretována na základě literárněvědné analýzy, komparace a následné syntézy. Výuka bude rovněž zaměřena na seznámení se zásadami recenzní práce, dále s principy a formami publikační činnosti v oblasti literární vědy (recenze, odborná stať, monografie). Cílem výuky je rozvíjení schopnosti kreativního myšlení.

Cílem praktického korektivního kurzu je získat návyk správné ruské výslovnosti, zbavit se chybné české výslovnosti v ruštině, správně interpretovat poslechový text (vypracování fonematického sluchu) a položit základy grafického a ortografického systému ruštiny, a to s oporou o bazální teoretický výklad. Kurz se soustředí na analýzu a procvičení nejdůležitějších jevů foneticko-fonologického systému ruštiny a jevů v česko-ruském srovnání interferenčních (pravopis a výslovnost nepřízvučných samohlásek, výslovnost tvrdého a měkkého "l", výslovnost "š", "ž", "šč", "č" a měkkých souhlásek, funkce jotovaných písmen, psaní a výslovnost samohlásek "y" a "i", psaní samohlásek po šeplavých souhláskách, funkce měkkého a tvrdého znaku, psaní a výslovnost jednoduchého "n" a zdvojeného "nn" apod.). Studenti získají přehled o současných tendencích v oblasti ruské výslovnosti a ortografie. Používají nejnovější ruské ortografické a ortoepické slovníky.

Cílem kurzu je zvýšení úrovně teoretického i praktického zvládnutí současné ruštiny v jejích různých sférách jejího užití, a to v ústní i písemné řeči. Přednášky vykládají termíny a pojmy, jako jazyk a řeč, současný spisovný jazyk, jazyková norma a její varianty, ortoepické, lexikální, morfologické a syntaktické normy současné ruštiny. Analýza jazykových norem různého typu se opírá o aktivní procesy probíhající v současném ruském jazyce. Na seminářích studenti pracují s různými druhy slovníků. Analyzují jazykové normy, rozlišují varianty normy, identifikují narušení jazykových norem. Upevňují své návyky produkce kohezních, správně vystavěných monologických textů na různá témata a také dialogických textů vystavěných v souladu s komunikačním záměrem a komunikační situací. Prezentují takový text (desetiminutový ústní projev) na vybrané téma a zdokonalují své rétorické dovednosti.

Cílem předmětu je zkvalitnění řečových dovedností, zejména produktivních a schopnost komunikace ve vybraných rozšiřujících tematických okruzích týkajících se současného životního stylu (úřední styk, finanční gramotnost, reklama, současné moderní ICT technologie, sociální sítě). Výběr témat částečně vychází ze zájmu studentů. Cvičení pracují s autentickými materiály (audio, video, text). Je trénována a rozvíjena schopnost argumentace v monologické a dialogické řeči, jakož i v různě strukturované diskusi, kreativní a kritické myšlení a prezentační dovednosti. K celkovému posílení komunikativní kompetence, automatizaci užití jazykových prostředků a odstraňování jazykové bariéry jsou uplatňovány různé metody na rozvoj dovednosti mluvení, včetně jazykových, řečových a komunikativních her. Je dbáno na aktivní osvojení nové tematické i atematické slovní zásoby a ustálených obratů z prostěsdělovacího a publicistického stylu, jakož i na přesnost, plynulost a kohezi jazykového projevu a rozsah používaných jazykových prostředků. Některé aktivity jsou založeny na metodách tvůrčího psaní. Je preferována přímá metoda výuky cizího jazyka a činnostní vyučování.
Předmět je primárně zaměřen na rozvíjení schopnosti porozumět cizojazyčnému uměleckému textu a rozšiřování aktivní slovní zásoby. V návaznosti na studijní předmět Literární propedeutika se předmět rovněž zaměří na aplikaci získaných teoretických poznatků z oblasti teorie a historie literatury (přiřazení textu k literárnímu směru, geneze díla, syžetové schéma, kompoziční řešení, charakteristika postav, chronotop a jiné) při samostatné interpretaci konkrétního textu, zejména z období ruské literatury 20. a 21.století. Při prezentaci textů načtených studenty v rámci domácí přípravy bude sledována nejen jazyková správnost, ale i srozumitelnost a logika výkladu.
Další zkvalitnění řečových dovedností a schopnost komunikace va vybraných odborných tématech.
Praktická aplikace poznatků z literární teorie získaných v úvodním kurzu a poznatků získaných v přednáškách z literární historie.
Přednášky vykládají specifika ruské lidové slovesnosti (přehled žánrů ruského folklóru, charakteristika lidové pohádky, legend, bylin a drobných slovesných útvarů). Podávají přehled o staré ruské literatuře jak v chronologickém, tak v žánrovém pojetí (periodizace staré ruské literatury, církevní literatura, apokryfy a hagiografie, orátorské žánry, didaktické žánry, letopisy, vojenské "pověsti" s důrazem na Slovo o pluku Igorově, chožděnija, povídky 16. a 17. století) a vymezují zvláštnosti staroruského písemnictví (jeho roli, poetiku, vztah k autorství, k fikci, k symbolu, fenomén přejímání atd.). Vysvětlují vznik písemnictví na Rusi. Srovnávají znaky staré, klasické a moderní ruské literatury. Odhalují stopy staroruské literatury v pozdějších literárních památkách i v současné ruské umělecké literatuře. Vztahují starou ruskou literaturu k jiným druhům umění. Vedou k prohloubení znalostí o historickém vývoji Ruska do 18. století a jeho duchovní kultuře. Na seminářích studenti čtou a interpretují originální umělecké texty, analyzují doprovodný obrazový materiál a prezentují vlastní referáty. Porovnávají různé překlady staroruské literatury do češtiny.
Předmět je vstupním kurzem Didaktiky RJ pro ZŠ a zaměřuje se na obecnější otázky didaktiky cizích jazyků (DCJ). Přednášky vymezují základní kategorie a pojmy DCJ, vystihují její obsah a cíle, určují její vědní horizontální a vertikální "okolí", vztah DCJ k jiným vědám. Ukazují provázanost všech činitelů a podmínek cizojazyčného vyučování-učení. Vysvětlují lingvistické a psychologické základy výuky CJ. Pojmenovávají specifika učitele cizího jazyka, typologizují žáka zejména se zřetelem na starší školní věk, klasifikují učební strategie učení se CJ a autonomní učení. Popisují historický vývoj metod výuky CJ a současné trendy, probírají humanizaci cizojazyčného vyučování. Věnují se fenoménu mnohojazyčnosti a specifikům výuky ruštiny jako druhého cizího jazyka. Zaměřují se zejména na metodiku počáteční výuky ruského jazyka. Vedou studenty ke zvládnutí základní terminologie lingvodidaktického diskurzu jak v češtině, tak v ruštině. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře rozvíjejí praktické didaktické dovednosti studentů s pedagogickou reflexí a sebereflexí v rámci mikrovýstupů , a to pro počáteční fázi výuky ruštiny na ZŠ. Důraz je kladen na práci s učebnicemi používanými ve školní praxi a na vytváření podkladů pro multisenzorické učení s oporou o interaktivní tabuli. Studenti pracují s RVP a ŠVP. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Zakládají si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Předmět je zařazen v souběhu s předmětem Obecná didaktika pro základní školy. Studenti konfrontují a prohlubují nabyté znalosti a dovednosti z obecné didaktiky s obsahem oborové didaktiky a aplikují je ve svém aprobačním předmětu s vyústěním v mikrovýstupech (využití různých organizačních forem vyučování, organizace průběhu vyučovací hodiny, metody výuky, motivace). Oborová didaktika ruštiny představuje práci učitele v celé její komplexnosti se zdůrazněním specifik role učitele ruského jazyka na ZŠ. S oporou o výklady v obecné didaktice jsou prováděny rozbory kurikulárních dokumentů pro ruštinu jako druhý cizí jazyk. Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie A využívá předmět zejména znalosti a dovednosti týkající se osobnosti učitele, žáka a stylů učení.