Cílem praktického korektivního kurzu je získat návyk správné ruské výslovnosti, zbavit se chybné české výslovnosti v ruštině, správně interpretovat poslechový text (vypracování fonematického sluchu) a položit základy grafického a ortografického systému ruštiny, a to s oporou o bazální teoretický výklad. Kurz se soustředí na analýzu a procvičení nejdůležitějších jevů foneticko-fonologického systému ruštiny a jevů v česko-ruském srovnání interferenčních (pravopis a výslovnost nepřízvučných samohlásek, výslovnost tvrdého a měkkého "l", výslovnost "š", "ž", "šč", "č" a měkkých souhlásek, funkce jotovaných písmen, psaní a výslovnost samohlásek "y" a "i", psaní samohlásek po šeplavých souhláskách, funkce měkkého a tvrdého znaku, psaní a výslovnost jednoduchého "n" a zdvojeného "nn" apod.). Studenti získají přehled o současných tendencích v oblasti ruské výslovnosti a ortografie. Používají nejnovější ruské ortografické a ortoepické slovníky.
Kurz uvádí studenty do teoretického studia ruského jazyka, seznamuje je s ruskou lingvistickou terminologií, zařazuje ruštinu do širších slavistických a východoslovanských souvislostí a představuje vybraná témata obecné jazykovědy. Přednášky vybavují studenty základními vstupními znalostmi, které potřebují pro další studium ruštiny, a to v synchronním i diachronním pohledu (jazyk jako systém, centrum a periferie jazyka, pojetí jazykových plánů, teorie znaku, jazyk a řeč, funkce jazyka, klasifikace jazyků s aplikací na ruštinu, stratifikace jazyka, klasifikace lingvistických disciplín, pojem aplikované lingvistiky, vývoj rusistiky a čelní představitelé oboru ruští a čeští, historické etapy vývoje ruštiny, azbuky a vznik slovanského písemnictví, jazyky RF, jazyková politika RF, ruština ve světě). Na seminářích studenti aplikují užití lingvistických termínů v ruštině, pronikají do originálních odborných textů, učí se zásadám odborné práce. Vyhledávají informací v odborných časopisech. lingvistického i edukačního zaměření, jakož i na lingvistických portálech, zkoušejí různé korektorské nástroje a zorientují se v různých typech slovníků. Součástí seminářů je výuka transliterace ruské azbuky do latinky. Zvláště je dbáno a vysokou úroveň seminární práce odevzdané k zápočtu, důsledně je sledována zejména správnost jejích formálních parametrů.
Cílem předmětu je získání a rozvíjení teoretických i praktických poznatků o slovní zásobě a lexikologickém systému ruského jazyka na pozadí jazyka českého. Přednášky definují lexikologii jako lingvistickou disciplínu, vymezují pojem "lexikální jednotka", věnují se sémantice slov a vztahům mezi slovy. Osvětlují základní způsoby tvoření slov a tvoření pojmenování, přejímání slov a obohacování slovní zásoby obecně, vymezují stylistickou diferenciaci slovní zásoby ruštiny. Studenti získávají přehled o aktuální vývojové tendenci ve slovní zásobě ruského jazyka (internacionalizace, postupy univerbizační atd.) a také základy lexikografie. Na seminářích analyzují texty z lexikálního hlediska a vypracovávají jazyková, řečová a komunikativní cvičení zaměřená na systém slovní zásoby ruštiny.
Cílem předmětu je podat základní charakteristiku umělecké literatury a ukázat její specifika ve srovnání s dalšími druhy umění, seznámit se základními pojmy literární vědy v oblasti literární teorie, historie a kritiky a její metodologií a získat znalostí literárněvědné terminologie. Předmět je rovněž zaměřen na získání přehledu o hlavních vývojových tendencích ruské literatury od vzniku písemnictví do současnosti sledovaných v širších společensko-historických souvislostech.
Předmět je vstupním kurzem Didaktiky RJ pro ZŠ a zaměřuje se na obecnější otázky didaktiky cizích jazyků (DCJ). Přednášky vymezují základní kategorie a pojmy DCJ, vystihují její obsah a cíle, určují její vědní horizontální a vertikální "okolí", vztah DCJ k jiným vědám. Ukazují provázanost všech činitelů a podmínek cizojazyčného vyučování-učení. Vysvětlují lingvistické a psychologické základy výuky CJ. Pojmenovávají specifika učitele cizího jazyka, typologizují žáka zejména se zřetelem na starší školní věk, klasifikují učební strategie učení se CJ a autonomní učení. Popisují historický vývoj metod výuky CJ a současné trendy, probírají humanizaci cizojazyčného vyučování. Věnují se fenoménu mnohojazyčnosti a specifikům výuky ruštiny jako druhého cizího jazyka. Zaměřují se zejména na metodiku počáteční výuky ruského jazyka. Vedou studenty ke zvládnutí základní terminologie lingvodidaktického diskurzu jak v češtině, tak v ruštině. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře rozvíjejí praktické didaktické dovednosti studentů s pedagogickou reflexí a sebereflexí v rámci mikrovýstupů , a to pro počáteční fázi výuky ruštiny na ZŠ. Důraz je kladen na práci s učebnicemi používanými ve školní praxi a na vytváření podkladů pro multisenzorické učení s oporou o interaktivní tabuli. Studenti pracují s RVP a ŠVP. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Zakládají si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Předmět je zařazen v souběhu s předmětem Obecná didaktika pro základní školy. Studenti konfrontují a prohlubují nabyté znalosti a dovednosti z obecné didaktiky s obsahem oborové didaktiky a aplikují je ve svém aprobačním předmětu s vyústěním v mikrovýstupech (využití různých organizačních forem vyučování, organizace průběhu vyučovací hodiny, metody výuky, motivace). Oborová didaktika ruštiny představuje práci učitele v celé její komplexnosti se zdůrazněním specifik role učitele ruského jazyka na ZŠ. S oporou o výklady v obecné didaktice jsou prováděny rozbory kurikulárních dokumentů pro ruštinu jako druhý cizí jazyk. Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie A využívá předmět zejména znalosti a dovednosti týkající se osobnosti učitele, žáka a stylů učení.
Praktická aplikace poznatků z literární teorie získaných v úvodním kurzu a poznatků získaných v přednáškách z literární historie.
Cílem předmětu je zkvalitnění řečových dovedností, zejména produktivních a schopnost komunikace ve vybraných rozšiřujících tematických okruzích týkajících se současného životního stylu (kultura, subkultury, kino a film, divadlo, festivaly, společenský život, město a venkov, některé ruské svátky a zvyky). Výběr témat částečně vychází ze zájmu studentů. Cvičení pracují s autentickými materiály (audio, video, text). Je trénována a rozvíjena schopnost argumentace v monologické a dialogické řeči, jakož i v různě strukturované diskusi, kreativní a kritické myšlení a prezentační dovednosti. K celkovému posílení komunikativní kompetence, automatizaci užití jazykových prostředků a odstraňování jazykové bariéry jsou uplatňovány různé metody na rozvoj dovednosti mluvení, včetně jazykových, řečových a komunikativních her. Je dbáno na aktivní osvojení nové tematické i atematické slovní zásoby a ustálených obratů z prostěsdělovacího a publicistického stylu, jakož i na přesnost, plynulost a kohezi jazykového projevu a rozsah používaných jazykových prostředků. Některé aktivity jsou založeny na metodách tvůrčího psaní. Je preferována přímá metoda výuky cizího jazyka a činnostní vyučování.
Přednášky vykládají specifika ruské lidové slovesnosti (přehled žánrů ruského folklóru, charakteristika lidové pohádky, legend, bylin a drobných slovesných útvarů). Podávají přehled o staré ruské literatuře jak v chronologickém, tak v žánrovém pojetí (periodizace staré ruské literatury, církevní literatura, apokryfy a hagiografie, orátorské žánry, didaktické žánry, letopisy, vojenské "pověsti" s důrazem na Slovo o pluku Igorově, chožděnija, povídky 16. a 17. století) a vymezují zvláštnosti staroruského písemnictví (jeho roli, poetiku, vztah k autorství, k fikci, k symbolu, fenomén přejímání atd.). Vysvětlují vznik písemnictví na Rusi. Srovnávají znaky staré, klasické a moderní ruské literatury. Odhalují stopy staroruské literatury v pozdějších literárních památkách i v současné ruské umělecké literatuře. Vztahují starou ruskou literaturu k jiným druhům umění. Vedou k prohloubení znalostí o historickém vývoji Ruska do 18. století a jeho duchovní kultuře. Na seminářích studenti čtou a interpretují originální umělecké texty, analyzují doprovodný obrazový materiál a prezentují vlastní referáty. Porovnávají různé překlady staroruské literatury do češtiny.
Další zkvalitnění řečových dovedností a schopnost komunikace va vybraných odborných tématech.