KVK

Uvést studenta do problematiky mediální pedagogiky ve spojení s vizuální gramotností, vizuální rétoriky a multimédií u nás i v zahraničí. Cílem předmětu je vybavit studenta v kontextu základní školy metodickými znalostmi a dovednostmi výuky pro hodnocení a tvorbu mediálních komunikátů ve vztahu k výtvarné, umělecké a mediální výchově. Rozvinout schopnost kriticko-analytické a umělecko-tvůrčí reflexe multimediálních obsahů a textů, především z hlediska recepce a tvorby fotografií, hybridních a žánrových filmů, hudebních videoklipů a ostatních audiovizuálních děl, počítačových her a webových hypermediálních struktur, včetně významu vizuálních efektů a 2D/3D modelování a animace.

Cíle předmětu: Vybavit studenta základními znalostmi a rozvinout jeho dovednosti k analytickému posuzování a verbální interpretaci výtvarného projevu v nejširší škále hodnotových úrovní výtvarné tvorby (se zvláštním zaměřením na souvztažnosti a rozdíly mezi základními principy ontogenetického vývoje dětského výtvarného projevu a hlavními tendencemi historického vývoje výtvarné kultury). Teoretické východisko je založeno na hermeneutickém přístupu a sémiologii v souladu s konstruktivistickým pojetím výuky. Představit metodu hermeneutické interpretace a její proměňující se paradigma v závislosti na jejích ontologických, epistemologických a kritických východiscích jako nástroj kritického nahlížení vizuálního textu a komunikativního jednání. Uvedením do historických souvislostí přivádět k poznání, jak se hermeneutická metoda postupně oprošťuje od své původně pomocné interpretační funkce a jak získává pozici samostatné filosofické disciplíny. Zrelativizování existence jednotného objektivního světa se stává východiskem pro pluralitní chápání názorů a postojů individua i sociálních skupin, a tím toto pojetí dává vzniknout možnosti reflexe a mnohostranného dialogu.

Cílem předmětu je prostřednictvím vlastní tvorby rozvíjet dispozice učitele k analýze didaktických úloh. Student se v předmětu seznámí jednak se soudobými možnostmi vizuálního vyjadřování, jež zakládá umělecký zážitek na neobvyklém zacházení s časem a prostorem a také s výtvarnou tvorbou, která užívá jako hlavní výrazové prostředky tvar, objem, světlo, prostor a materiál. Na základě podnětů umění 2. pol. 20. stol. a umění 21. století si prakticky ověří nejrůznější prostředky výrazu, které lze uplatňovat ve výtvarné výchově dětí předškolního věku, kombinuje ve prospěch výtvarného úkolu výrazové prostředky i teoretické poznatky z různých oblastí umění a kultury. Studující vyhledává a prezentuje soudobé projevy vizuální kultury, k těmto příkladům vyjadřuje v řízeném dialogu svoje mínění.

Cílem předmětu je dále prohlubovat vědomí studujících o samotné tvorbě a účinku výtvarného (uměleckého) výrazu. Studující zkoumají a ověřují umělecké prostředky v oblasti plošných vizuálně obrazných vyjádření, přičemž ke kresebným a malířským aktivitám přibydou aktivity grafické a kombinované. Zkoumání je zaměřeno na vztahy mezi vlastním uměleckým záměrem (osobní výpovědí) a způsobem vyjádření (projektem). Studující objevují pro svůj tvůrčí záměr vhodný způsob vyjádření ve výtvarném umění (zejména v současném), anebo volí vlastní způsob vyjádření a následně hledají jeho vazby na výtvarné umění. V obou případech jsou studující vedeni k reflektování a interpretování tvůrčího procesu od záměru k realizaci včetně výsledného výrazu. V reflexi a v interpretaci sledují zejména souvislosti mezi vlastní výtvarnou (uměleckou) tvorbou, výtvarným uměním a výtvarnou výchovou předškoláků.

Umožnit ukotvení budoucí diplomové práce v mezinárodním kontextu oboru. Představit metodologické nástroje soudobé srovnávací výtvarné pedagogiky ve smyslu vědní disciplíny, která umožňuje etablované zacházení s informacemi internacionálního charakteru. Představit rámec a přístupy soudobé srovnávací výtvarné pedagogiky: srovnávací pedagogiku a přístupy společenských věd; přístup empirický, interkulturní, interdisciplinární; srovnávací pedagogiku a výzkum kvantitativní, kvalitativní. Dále pak vymezit předpoklady srovnání: ekvivalentní jevy, volbu společných kritérií či kategorií a metod srovnání, znalost mezinárodních standardů, zohlednění specifických rysů vzdělávacích systémů, kontextu interpretace výzkumných nálezů, oborové tradice a myšlení. Věnovat zvláštní pozornost současným evropským cílům vzdělávání ve smyslu vizuální gramotnosti a srovnání českého oborového vzdělávání se zahraničím. Diskutovat přínos využití postupů srovnávací výtvarné pedagogiky v rámci kvalifikační práce.

Studenti získají při řešení úkolů z malby dovednosti a poznatky, které uplatní ve Vv na I.st. Úkoly jsou zaměřeny zejména na zacházení s barvou a rozšíření repertoáru technik malby. Nedílnou součástí plnění úkolů je sledování didaktických aspektů uplatňování zmiňovaných technik v praxi.

Hospitovat v 5 - 10 vyučovacích jednotkách výtvarné výchovy na SŠ. Sledovat strukturu vyučovací jednotky a provést rozbor uplatněných činností.

Interpretovat odborné informace ze zahraničí v rámci mezinárodního kontextu oboru a na základě postupů srovnávací výtvarné pedagogiky. Představit rámec a přístupy soudobé srovnávací výtvarné pedagogiky, stejně jako některé zahraniční přístupy a koncepce výtvarné výchovy. Věnovat zvláštní pozornost současným evropským cílům vzdělávání ve smyslu vizuální gramotnosti a srovnání českého oborového vzdělávání se zahraničím. Diskutovat přínos využití postupů srovnávací výtvarné pedagogiky v rámci kvalifikační práce. Získat adekvátní profesní kompetence učitelů výtvarné výchovy SŠ ve vztahu k soudobým oborovým cílům a obsahům, definovaným v RVP ZV a G a ve vztahu k požadavkům na profesi výtvarného pedagoga v mezinárodním kontextu. Předmětem zájmu se stává diskurz výtvarné pedagogiky ve vztahu k interkulturnímu vzdělávání, transkulturním a osobnostním přístupům ve vzdělávání i vizuální kultuře v době globalizovaných médií.