The course shall be held in English and therefore it shall extend the abilities of students for professional international environment with special emphasis on enabling professional mobility within the EU. The course is based on students' homework in drafting and submitting written answers to given cases and subsequent joint discussion about correct solutions within the classes.

Students shall gain the knowledge on elementary judicial cooperation in EU with special focus given on practical aspects of these institutes in legal practice. The course is prepared and offered as additional course to the compulsory basic courses of European law taught either in Czech or in English. Content of the course shall be composed of classes focused on Regulations Brussels I bis, Brussels II bis, Rome I and II as well as Regulations on cooperation in the taking of evidence, on the service of documents . Procedural remedies such as small claims procedure and European payment order shall also form an integral part of the course. 

The course is taught in English. Its main goal is to present the basic principles of "free movements" in EU (goods, persons, capital, services) and also human rights protection in EU enshrined in the EU Charter of rights. The rules of free competition in EU and the consumer protection should also be covered by this course.
Předmět studenty komplexně seznámí s koncepcí ústavně garantovaných lidských práv v ČR a souvisejícími specifickými ústavněprávními instituty. Podrobně se zaměřuje zejména na Litinu základních práv a svobod, základní rysy prováděcí zákonné úpravy, jakož i judikaturu Ústavního soudu ČR. Kromě vnitrostátní dimenze se zabývá též průměty ochrany lidských práv do naší ústavnosti na základě nadstátních zdrojů, tj. mezinárodního a evropského práva. Výklad sleduje rovněž interakční dimenzi veřejné moci a obyvatelstva ve smyslu vztahů veřejné moci a lidu z pohledu ústavně garantovaných základních lidských práv, kde je akcent kladen zejména na mechanismy jejich ochrany před Ústavním soudem ČR. Absolvent se orientuje v komplexu problematiky ústavně garantovaných lidských práv v ČR, jejich normativní, doktrinální i judiciální podobě i relevantních nadstátních souvislostech. Rozumí a z ústavněprávní perspektivy je schopen relevantně nahlížet interakční dimenzi mezi veřejnou mocí a jednotlivcem v ústavním modelu ČR, a rozlišovat ústavní a podústavní dimenzi lidských práv. Orientuje se rovněž v teoretických klasifikacích a obsahové hodnotě ústavního katalogu lidských práv ČR, jakož i v mechanismech jeho ochrany.
Cílem předmětu je přiblížit, seznámit a zkoumat pojem ústavního srovnávacího práva, pojem ústavy a demokracie, metodologické přístupy ke zkoumání materie a modely ústavních systémů. Předmět je koncipován jako úvodní předmět do problematiky ústavní komparatistiky, kdy se tedy bude zabývat jak teoretickým otázkami srovnávání ústavní systémů. Zejména pak teoretickými východisky ústavněprávních doktrín a metodologie analýzy a srovnávání jednotlivých předmětů. V návaznosti na to budou studenti seznámeni s jednotlivými obecnými instituty ústavního práva srovnávacího a dále pak s příkladnými konkrétními ústavními modely ve vybraných státech.
Předmět je koncipován jako základní kurz židovského práva, který se zaměří na jeho prameny, strukturu a základní instituty se zvláštním zřetelem k oblastem práva rodinného, civilního, trestního a procesního, a to jak v z hlediska jeho současné aplikace tak i v historické perspektivě.
Dokončení kurzu PEU 1. Výklad se zaměřuje na analýzu konkrétních institutů práva EU v právní praxi. Studenti se zaměří na výuku aplikace 4 svobod v teorii a praxi. Rozbory hlavní judikatury SDEU, která vytvořila nové právní principy práva EU. Student by si měl osvojit procesní pravidla v rámci přednášek i seminářů, podávání přímých a nepřímých žalob, podávání předběžné otázky ze strany národních soudů. Student by měl též ovládat proces přijímání rozhodnutí na unijní úrovni. Proces spolupráce mezi soudy (např. principy doručování, soudní a justiční spolupráce, výkon rozsudků, extradice, evropský zatýkací rozkaz atd.) Vztah národních a nadnárodních orgánů, pravidla přijímání rozhodnutí. Výuka v rozsahu dvou hodin přednášek týdně a seminární výuka v rozsahu dvou hodin týdně proběhne formou řízené samostatné práce studentů v semináři.
Předmět studenty komplexně seznámí s koncepcí ústavně garantovaných lidských práv v ČR a souvisejícími specifickými ústavněprávními instituty. Podrobně se zaměřuje zejména na Litinu základních práv a svobod, základní rysy prováděcí zákonné úpravy, jakož i judikaturu Ústavního soudu ČR. Kromě vnitrostátní dimenze se zabývá též průměty ochrany lidských práv do naší ústavnosti na základě nadstátních zdrojů, tj. mezinárodního a evropského práva. Výklad sleduje rovněž interakční dimenzi veřejné moci a obyvatelstva ve smyslu vztahů veřejné moci a lidu z pohledu ústavně garantovaných základních lidských práv, kde je akcent kladen zejména na mechanismy jejich ochrany před Ústavním soudem ČR. Absolvent se orientuje v komplexu problematiky ústavně garantovaných lidských práv v ČR, jejich normativní, doktrinální i judiciální podobě i relevantních nadstátních souvislostech. Rozumí a z ústavněprávní perspektivy je schopen relevantně nahlížet interakční dimenzi mezi veřejnou mocí a jednotlivcem v ústavním modelu ČR, a rozlišovat ústavní a podústavní dimenzi lidských práv. Orientuje se rovněž v teoretických klasifikacích a obsahové hodnotě ústavního katalogu lidských práv ČR, jakož i v mechanismech jeho ochrany.
Předmět je vyučován v angličtině. Jeho cílem je komplexní seznámení s teoretickými východisky evropského práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Obsahem výuky jsou instituce EU, jejich postavení a kompetence, jejich vztah k vnitrostátním orgánům a jejich funkční provázanost. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy a principy práva EU, které z velké většiny vyplývají z judikaturní činnosti SDEU. Pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv občana členského státu a občana EU, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů práva EU. Procesní možnosti ochrany fyzických a právnických osob u soudních orgánů EU. Výklad by měl studentům umožnit pochopit pozici práva EU jako svébytného právního odvětví, které však tvoří integrální součást všech právních řádů členských zemí EU. Počítá se s účastí studentů programu Erasmus a s porovnáním různých právních přístupů k řešení probíraných otázek.
Cílem výuky je komplexně představit studentům fenomén státu formou retrospektivní analýzy i zhodnocením jeho recentních modelů, ozřejmit podstatu i původ veřejné moci a analyzovat interakční rozměr organizačně-funkční struktury státu ve vztahu k jeho obyvatelstvu. Východisko výuky tak spočívá ve vývojové analýze institucionálního pojetí státu a jeho základních atributů, přičemž pozornost je věnována jak formám a organizaci státu, formám vlády, tak také šířeji koncipovaným otázkám demokracie, politického systému či lidských práv. Předmět by měl studentům poskytnout ucelený náhled na státně-mocenskou organizaci společnosti a pomocí charakteristiky jednotlivých druhů, funkcí a činností státních orgánů i samosprávy studentům umožnit pochopení mechanismu moderního státu.
Předmět studenty komplexně seznámí s teoretickými východisky ústavního práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy ústavního řádu ČR v retrospektivě i současném uspořádání, rozebírá nosné ústavněprávní principy, podstatu a obsah pramenů naší ústavnosti, soustavu orgánů veřejné moci, pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů naší ústavnosti. Výklad studentům umožní pochopit pozici ústavního práva jako odvětví vytvářejícího základ právní regulace společenských vztahů a organizace veřejné moci v konkrétním státě. Absolvent se orientuje v základních pramenech a principech recentní české ústavnosti, struktuře právního řádu, formě vlády, vládnutí a státu v České republice, vertikální i horizontální struktuře ústavních orgánů veřejné moci, základech politického systému, vztahu České republiky navenek a prokazuje komplexní přehled o institucionálním modelu české ústavnosti, aby mu byli schopni porozumět a z ústavněprávní perspektivy jej relevantně hodnotit.
Předmět studenty komplexně seznámí s teoretickými východisky ústavního práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy ústavního řádu ČR v retrospektivě i současném uspořádání, rozebírá nosné ústavněprávní principy, podstatu a obsah pramenů naší ústavnosti, soustavu orgánů veřejné moci, pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů naší ústavnosti. Výklad studentům umožní pochopit pozici ústavního práva jako odvětví vytvářejícího základ právní regulace společenských vztahů a organizace veřejné moci v konkrétním státě. Absolvent se orientuje v základních pramenech a principech recentní české ústavnosti, struktuře právního řádu, formě vlády, vládnutí a státu v České republice, vertikální i horizontální struktuře ústavních orgánů veřejné moci, základech politického systému, vztahu České republiky navenek a prokazuje komplexní přehled o institucionálním modelu české ústavnosti, aby mu byli schopni porozumět a z ústavněprávní perspektivy jej relevantně hodnotit.
Cílem předmětu je komplexní seznámení s teoretickými východisky evropského práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Obsahem výuky jsou instituce EU, jejich postavení a kompetence, jejich vztah k orgánům České republiky a jejich funkční provázanost. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy a principy práva EU, které z velké většiny vyplývají z judikaturní činnosti SDEU. Pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv občana členského státu a občana EU, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů práva EU. Procesní možnosti ochrany fyzických a právnických osob u soudních orgánů EU. Výklad by měl studentům umožnit pochopit pozici práva EU jako svébytného právního odvětví, které však tvoří integrální součást všech právních řádů členských zemí EU.
Předmět ústavní soudnictví navazuje na předměty UP1 a UP2 a obsahově i na další předměty zejména občanské právo procení, trestní právo, správní právo. Cílem předmětu je komplexní seznámení s postavením Ústavního soudu ČR, s řízením před ním se základním zaměřením na ústavní stížnosti. Výuka v přednáškách se zaměřuje nejprve obecně na vymezení ústavního soudnictví ČR z hlediska různých modelů kontroly ústavnosti, dále na působnost a pravomoci Ústavního soudu, různé typy řízení před ÚS včetně souvisejících vztahů jednotlivých orgánů veřejné moci, jednotlivce a to nejen v rámci ČR, ale i v návaznosti na judikaturu Štrasburského tribunálu. V dobrovolných seminářích jsou studenti vedeni k praktické aplikaci nabytých znalostí a zkušeností na vybraných případech a to včetně zpracovávání konkrétních ústavních stížností.
Předmět komplexně představí studentům fenomén státu v jeho historických i recentních podobách, ozřejmí podstatu i původ veřejné moci a vzájemné vztahy státu, obyvatelstva a práva. Výuka se proto zaměřuje na analýzu institucionálního i funkčního pojetí státu a jeho základních atributů, přičemž pozornost je věnována jak formám vlády, vládnutí, dělby moci i struktuře státního mechanismu, jakož i šířeji koncipovaným otázkám demokracie, politického systému či lidských práv ve státoprávním kontextu. Předmět je zároveň významným východiskem pro paralelní i navazující výuku některých právních disciplín (zejm. ústavní právo a teorie práva), když studenty vybavuje znalostmi nezbytnými pro pochopení vzájemných vztahů státu a práva. Absolvent rozumí východiskům, struktuře a charakteristickým znakům veřejno-mocenské organizace společnosti retrospektivně i recentně v rovině institucionální i funkční, orientuje se v systémech a klasifikačních schématech forem vlády, vládnutí, dělby moci, funkcí státu, lidských práv a dalších tematicky relevantních oblastech, a má komplexní znalosti o obsahu moderního státu ve světle nosných recentních doktrín (právní stát aj).