Retrospektivní antropologie se zabývá lidskou biokulturní diverzitou v minulosti. Studuje člověka skrze jeho pozůstatky a rekonstruuje život jednotlivců i celých populací. Retrospektivní antropologie je kumulativním produktem různých oborů, zahrnuje studium biologické antropologie, humánní osteologie, tafonomie, bioarcheologie, paleoantropologie, funerální archeologie, forenzní antropologie, paleopatologie, paleodemografie a ekologie člověka. Cílem kurzu je ukázat studentům spektrum subdisciplín v širší perspektivě, které společně vytvářejí multidisciplinární obor Retrospektivní antropologie.
Studenti si v rámci předmětu osvojí postupy a možnosti pro prezentaci kulturního dědictví česko-bavorského pohraničí. V přednáškách pak předmět představí specifika kulturního dědictví této oblasti i jeho výzkumu a dokumentace.
Cílem tohoto kurzu je uvést studenty bakalářského stupně studia do základní orientace v konceptech a pojmech antropologického studia rodiny, příbuzenství, genderu a sociálních sítí. Student se v průběhu kurzu seznámí se základními teoretickými východisky sociálních věd (sociální antropologie, historická demografie, historická antropologie) při studiu rodiny a genderu, osvojí si základní terminologii a znalost nejdůležitějších konceptů (gender, příbuzenství, manželství, rodina, domácnost, rezidence). Pozornost bude věnována též vývoji konceptu rodiny a manželství v evropském prostoru, konceptům prokreace, otázce těla a tělesnosti a jejich vztahů ke konstituci sociálních sítí a příbuzenských vztahů v komparativní perspektivě.
Tento předmět je určen pro studenty navazujicího/magisterského studia. Cílem kurzu je představit možnosti antropologie skrze čtení recentních textů a jejich kritické zhodnocení. Předmět je zaměřen na klíčová témata výzkumu dnešního globálního a transnacionálního světa i na základní epistemologická, metodologická a teoretická východiska a problémy, s nimiž se současná antropologie potýká.
Cílem kurzu je seznámit studenty na příkladu šamanismu/neošamanismu s problematikou setkávání a míšení kultur, vzniku globálního náboženského diskursu a tvorby identity v znovu-zakouzleném světě. Kurz je zaměřen na pochopení nativistických a revitalizačních hnutí usilujících o obnovu původní kultury a náboženství v kontextu postkoloniálního, postmoderního a globalizovaného světa - od etnických obrození vzdálených kultur po spirituální oživení evropských pohanských tradic. Zvláštní důraz bude kladen na rozbor vztahu náboženství domorodých kultur světa a západní alternativní religiozity, jejich vzájemného ovlivňování a proměn.
Cílem předmětu je seznámit studenty s antropologií 2. poloviny 20. století, jež dodnes výrazně ovlivňuje odbornou diskusi. Kurz je zaměřen na klíčové postavy sociální a kulturní antropologie, jejich zásadní práce a myšlenky. Pozornost bude věnována i kritické reflexi vybraných koncepcí ve světle současné antropologie.
Cílem kurzu je seznámit posluchače se základy antropologického přístupu ke studiu soudobých komplexních společností. Studenti budou uvedeni do problematiky nacionalismu, etnicity a multikulturalismu, představení možností studia současných náboženských, sociálních a identitárních hnutí, jakož i možností výzkumu venkovských lokálních komunit v evropském prostředí a městských subkultur. Součástí výkladu jednotlivých témat bude prezentace relevantních teorií, vybraných příkladů, souvisejících publikací a významných badatelů.

Tento předmět je určen pro studenty navazujicího/magisterského studia. Cílem kurzu je jednak představit balkánský prostor coby specifický etnografický areál a podat základní informace o jeho kulturní, etnické, jazykové a náboženské rozmanitosti, a jednak ukázat na etnografickém materiálu z prostředí balkánských zemí možnosti aplikace a diskuse jednotlivých ryze antropologických témat jako je například kultura, identita, etnicita, nacionalismus, či orientalismus. V průběhu kurzu bude student uveden do širšího historického a kulturního kontextu balkánského prostoru a získá základní přehled o politickém vývoji a etnografické a kulturní variabilitě tohoto regionu. Druhá část kurzu pak bude věnována analýze jednotlivých témat (náboženství, etnicita, nacionalismus, kultura, příbuzenství, postsocialismus a další) na příkladech z balkánských zemí.

Kurz Biomedicínská antropologie integruje biologické a sociokulturní přístupy k pochopení konceptu zdraví, onemocnění a péče. V kurzu jsou tato témata sledována napříč odlišnými společenskými a politicko-ekonomickými systémy v souvislosti s faktory přírodního prostředí v současnosti i minulosti. Cílem kurzu je ukázat širší rozměr a variabilitu faktorů, které způsobují onemocnění uvnitř a mezi společnostmi. Kurz je rozdělen do tří částí. První část je věnována úvodu do studia biomedicínské antropologie a otázkám, jak rozumět zdraví a nemoci z biokulturní perspektivy. Ve druhé části se kurz věnuje růstu a vývoji člověka, epidemiím, stravě a výživě v závislosti na odlišném přístupu ke zdrojům, zdravotní péči a faktorech prostředí. Třetí část se zaměřuje na etnomedicínu a její retrospektivní alternativu etnobioarcheologii.

Tento předmět je určen pro studenty navazujicícho/magisterského studia. Předmět seznamuje studenty s teoretickými základy a praktickými aplikacemi přírodovědeckých technik využívaných při studiu biologie lidské kostry. Hlavní důraz bude kladen na bioarcheologické využití chemických metod (analýza stabilních izotopů) při studiu výživy člověka v minulosti a při monitorování individuálních migrací (rezidenční mobilita). Kurz seznámí studenty s významem různých biologických disciplín k poznání životních podmínek člověka a jeho sociální i geografické diverzifikace.

Cílem předmětu je uvést studenty do problematiky symbolické antropologie, která staví na předpokladu, že kultuře jednotlivých společností lze porozumět prostřednictvím klíčových symbolů a rituálů a že různé kultury připisují jednotlivým symbolům odlišné významy. Obeznámit studenty se strukturalistickou metodologií. Studenti si osvojí základní pojmy strukturální lingvistiky F. de Saussura, R. Jakobsona, sémiotiky R. Barthese a strukturální antropologie C. Lévi-Strausse.
Předmět je určen pro studenty navazujícího magisterského studia. Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou symbolické antropologie, která staví na předpokladu, že kultuře jednotlivých společností či komunit lze porozumět prostřednictvím klíčových symbolů a rituálů. Kromě klasických podob symbolické antropologie bude věnována pozornost i těm teoretickým přístupům a oblastem výzkumu, které symbolismus kritizují a/nebo rozvíjejí v současné sociální a kulturní antropologii.
Cílem předmětu je poskytnout základní přehled o teorii a metodologii sociální a kulturní antropologie od počátků jejího formování jako samostatné disciplíny do poloviny 20. století. V průběhu kurzu budou představeny základní teoretické směry, školy a osobnosti daného období v rámci francouzské, britské a americké tradice. Vývoj antropologie bude rovněž zasazen do širšího kontextu rozvoje společenských věd ve sledovaném období.

Cílem kurzu je zorientovat studenty v základních pojmech, konceptech a teoriích sociální a kulturní antropologie, seznámit je s prací významných antropologů, představit jim klíčové antropologické publikace a uvést příklady antropologických výzkumů různých typů společností. V rámci kurzu bude tematizována antropologická teorie kultury a související pojmový aparát, bude řešena otázka antropologického terénního výzkumu. V návaznosti na teorie kultury a společnosti budou představeny dílčí oblasti klasického antropologického studia, jimiž jsou příbuzenské, ekonomické, politické a náboženské systémy, téma vztahu jazyka a kultury. Vedle klasických témat a přístupů budou nastíněny i možnosti antropologického studia moderních komplexních společností. Při výkladu jednotlivých témat budou prezentovány vybrané etnografické a historické příklady, související publikace a významní badatelé.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními charakteristikami, východisky a přístupy politické geografie, politické antropologie a antropologického studia moci a politična. V rámci kurzu studenti získají přehled o formování politicko-geografické struktury jednotlivých regionů světa, a to na základě studia politicko-geografických procesů, které formovaly současné i zaniklé státy a faktorů ovlivňující současnou vnitřní i zahraniční politiku států. Tyto okolnosti budou dány do kontextu formování politické antropologie coby svébytné subdisciplíny sociokulturní antropologie, jejích přístupů, paradigmat i zkoumaných témat a společností. Studenti budou rovněž seznámeni s různými přístupy a náhledy na politické fenomény různorodých společností a kultur. Budou také seznámeni s přístupy ke studiu moci a mocenských vztahů inspirovaných postmodernismem, které rozšířily politično o další, zdánlivě nesouvisející fenomény, jako je gender, identita, kriminalita nebo paměť.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními charakteristikami, východisky a přístupy sociokulturní antropologie ve vztahu k jídlu jako specifickému prostředku sdělování odlišných kulturních myšlenek a významů. Prostřednictvím jídla lze vnímat sociokulturní realitu, nahlížet společensky významná témata a sociální kategorie (migrace, etnicita, globalizace, gender, náboženství, aj.), analyzovat a interpretovat společenské procesy, mocenské vztahy i kulturní specifika v minulosti a současnosti, a zároveň pochopit vybrané společenské změny a mezigenerační vztahy. Jídlo, strava a způsoby konzumace budou v kurzu pojímány jako kulturní a symbolické prvky, prostřednictvím nichž můžeme porozumět širším významům, hodnotám i způsobům vytváření sociálních identit a formování vztahů i hierarchií. Nedílnou součástí kurzu bude i téma jídla propojeného s individuální a kolektivní pamětí, sdílenou minulostí, smysly, konceptem domova a každodenností.
Cílem tohoto kurzu je prohloubit studentkám a studentům navazujícího magisterského studia znalosti a praktické používání konceptů a teorií feministické antropologie a antropologického studia genderu. Studující se v průběhu kurzu detailně seznámí s problematikou genderu ve vztahu k lidské tělesnosti a sexualitě, přičemž důraz bude kladen zejména na sociální a kulturní konstrukci genderových rolí, vztahů a stereotypů. Budou představeny klíčové oblasti, témata a otázky, které antropologie genderu řešila v posledních desetiletích. 
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními tématy, koncepty a teoretickými přístupy vztahujícími se k náboženství v rámci antropologie a blízkých společenských věd.