Akreditace KSA

Cílem kurzu je obeznámit studenty s antropologickým studiem jazyka, s pojmy lingvistiky, sémiotiky a analytických přístupů k jazyku a s aplikací lingvistických postupů a modelů v antropologii.

Cílem předmětu je seznámit studenty s tématem rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, a to s ohledem na globálně-politický i lokální kontext. Kurz bude zaměřen na teoretické i praktické otázky spjaté s přípravou a realizací rozvojových a humanitárních operací v různých politických, geografických a sociokulturních souvislostech. Prezentovány budou příklady konkrétních projektů, problematika financování a institucionálního zastřešení rozvojových a humanitárních programů. Studenti budou seznámeni s rozvojovou politikou ČR a s oblastmi zájmu českých nevládních organizací, které působí na poli rozvojové spolupráce, jakož i s problematikou globálního rozvojového vzdělávání a osvěty. V rámci předmětu budou reflektována konceptuální a ideologická východiska uvažování o "rozvoji" a "humanitární pomoci", a to z pozic kritické antropologie a postkoloniálních studií.

Cílem přednáškového kurzu bude představit česko-německou koexistenci z perspektivy etnologické reflexe. Zvlástní pozornost bude věnována následujícím tematickým okruhům: Německá jazyková a kulturní oblast, dřívější a současné členění (politické, kulturní jazykové atd.). Stát a kultura v německém (středoevropském) pojetí. Kulturní reálie německy mluvících států. Přehled německých menšin v zahraničí a etnologický zájem o jejich studium. Problematika "etnického vystěhovalectví", tradiční a přistěhovalecké národnostní menšiny ve SRN. Německo jako příklad antropologického studia komplexní (post)industriální společnosti. Současná "německá kulturní studia" v zahraničí. Z hlediska českých zemí bude představeno geografické, kulturní a jazykové členění zdejší německé populace, dějiny německého národopisu v českých zemích a budou probrána i jeho specifika. Kurz uzavřou tematické bloky věnované tragickému vyvrcholení zdejšího "národnostního boje" a demografickým přesunům, které ho doprovázely. Dále budou probrány stereotypní obrazy Němce v dnešním českém prostředí a dřívější i současný výzkum česko-německých interakcí, zejména z pozice interkulturní komunikace.

Cílem předmětu bude seznámit studenty v historické perspektivě s etnickou a národnostní skladbou současné Evropy. Student získá základní přehled o etnické skladbě jednotlivých evropských regionů (včetně evropské části bývalého SSSR). Vedle teritoriální dislokace se seznámí s hlavními problémy etnických, jazykových a náboženských skupin (například vztahem ke státní moci) v příslušných státních celcích (kulturní, politická a ekonomická charakteristika). Přednáška se zaměří rovněž na problematiku novodobé migrace do Evropy (výchozí země, důvody migrace, cíle migrantů, postavení v nových zemích). Kurz seznámí se základními terminologickými definicemi (národ, národnost, etnická skupina, občan, imigrace, integrace, asimilace atd.) a s přehledem základních teoretických přístupů ke studiu nacionalismu a etnické identity. Semináře budou orientovány na praktické seznámení studentů s vybranými aktuálními problémy etnické problematiky skrze řízenou diskuzi a seminární práci.

Cílem kurzu je poskytnout přehledový úvod do problematiky materiální kultury, nazírané interdisciplinárním úhlem pohledu jako dynamický kulturní fenomén, tak jak jej v jeho sociálních kontextech chápou soudobé společenské vědy. Zvláštní důraz je kladen na antropologické přístupy, které jsou v posledních desetiletích, po určité revizi "lingvistického obratu", stále výrazněji ovlivňovány "materiálním obratem" a souvisejícími teoretickými a metodologickými inovacemi. Základním posláním kurzu je poskytnout studentům teoretický a metodologický aparát k práci s artefakty a etnografickými daty materiální povahy, a to především v prostředí soudobých komplexní společnosti. Součástí kurzu je také představení oborově blízkých konceptů materiality v evropské etnologii, anglosaských folklorních studiích a kulturně historických oborech, včetně stručného přehledu dějin analytického uchopování artefaktuality v rámci etnografických, antikvářských a muzeologických sběratelských tendencí. Prezentace těchto primárně historizujících a deskriptivních uchopování problematiky je ale v první řadě odrazovým můstkem ke kontextuálnímu a interdisciplinárnímu uvažování o současné materialitě obecně. Seminární část kurzu pak vedle četby klíčových textů definujících proměny paradigmat bádání materiální kultury seznamuje s metodami a technikami terénního výzkumu materiální kultury, včetně jeho etické stránky.