KAP

Cílem kurzu je aplikovat základní politologické přístupy, které si student osvojil během prvního semestru studia, na případu většině studentů nejbližším - českém politickém systému. První polovina kurzu je věnována politickému vývoji na území Československa od roku 1918 až do rozpadu federace. Přednášky se soustředí na hlavní aspekty vzniku, fungování, vývojových etap a zlomů ve vývoji politického systému Československa včetně zaměření na hlavní politické aktéry (stranický systém, další političtí aktéři), fungování centrálních politických institucí včetně jejich obměny prostřednictvím voleb, problémy ve fungování politického systému apod. Druhá část kurzu se bude věnovat fungování současného politického systému České republiky na základě Ústavy z roku 1992. Vedle vnitropolitických aspektů a institucí bude pozornost v obou nastíněných periodách věnována rovněž mezinárodně-politickému ukotvení Československa, resp. České republiky.

V úvodní části kurzu bude definován fenomén "nová média". Dále budou představeny počátky přechodu k digitálním médiím - s tímto souvisí například teorie hypertextu Vannevara Bushe anebo teze Marshala McLuhana o světě jako globální vesnici. Tato část kurzu se v praktické části zaměří na síť ARPA net, předchůdkyni současného internetu. Další část kurzu bude zaměřena na rozšíření PC v 80. letech 20. století a následné masové rozšíření internetu o desetiletí později. V následující části se kurz soustředí na pokračující revoluci digitálních médií a na dynamický rozvoj fenoménu "web 2.0", kdy obsah tvoří samotní uživatelé (youtube, wikipedia). V další, nejdůležitější části, budou analyzována lokální, regionální i globální digitální média a popsán jejich vliv na společenské a politické dění, vedení válek aj. Dále budou představeny webové stránky politiků, politických stran a organizací, ale také teroristických a extremistických skupin. Kurz rovněž neopomene fenomén blogů s politickou tematikou, zamyslí se nad politickým vlivem sociálních sítí (mySpace.com) aj.

Cílem kurzu Volby a volební systémy je přiblížit studentům fenomén voleb a objasnit fungování jednotlivých volebních systémů. V průběhu kurzu bude mít student možnost nahlédnout do problematiky organizace a průběhu voleb, volebního marketingu, volebního chování, volební účasti či volební geografie. Podstatnou část kurzu tvoří teorie volebních systémů, typologie volebních systémů, analýza jednotlivých komponentů volebního systému (volební obvody, matematické metody apod.) a v neposlední řadě volební inženýrství spolu politickými konsekvencemi volebních systémů. Student bude mít také možnost seznámit se s volebními systémy vybraných zemí. Na semináři si studenti vyzkouší praktickou aplikaci teoretických poznatků.

Cílem kurzu je představit a klasifikovat politické aktéry v demokratických politických systémech. Kurz je tematicky rozdělen na dvě hlavní části: první část je zaměřena na problematiku zájmových skupin a sociálních hnutí, druhá se zabývá fenoménem politických stran a stranických systémů. V rámci kurzu bude nejprve provedena základní kategorizace politických aktérů a budou zmíněny nejpodstatnější definice jednotlivých typů politických aktérů (politické strany, zájmové skupiny, sociálního hnutí). Následně budou přiblíženy role a funkce zájmových skupin a sociálních hnutí, nejčastější typologie zájmových skupin a sociálních hnutí (včetně rozboru patřičných příkladů jednotlivých typů) a systémy zprostředkování zájmů (pluralismus a neokorporativismus). V části kurzu věnované politickým stranám bude nejprve nastíněna diskuse o definici a funkcích politických stran, poté budou představeny nejznámější klasifikace a typologie politických stran. V závěrečné části kurzu budou diskutovány možnosti a limity typologizace stranických systémů. V rámci seminářů budou diskutovány aktuální vývojové trendy politického stranictví a občanské společnosti v evropských demokraciích.

Cílem kurzu je představit obor Mezinárodní vztahy, vývoj oboru a vývoj zkoumaných témat v českém i mezinárodním prostředí, základní pojmy oboru (tzv. strukturální pojmy) jako je polarita, suverenita a moc, analytické rámce jako jsou tzv. analytické roviny a modelů a her (hra s nulovým a nenulovým součtem a další). V další části kurzu je pozornost věnována formování mezinárodního systému a paradigmatickým představám o formování mezinárodního systému (Kondratěv, Modelsky, Kennedy, Mearsheimer, Fukuyama ad.). V poslední části kurzu je pozornost věnována systému OSN. Přestavena je Společnost národů a vývoj systému OSN. Studenti jsou seznámeni také s agenturami OSN a jejich vztahem k tzv. brettonwoodským institucím. V neposlední řadě je pozornost věnována fungování stálých orgánů OSN jako např. Rada bezpečnosti či Valné shromáždění a reformě OSN. Semináře jsou věnovány konkrétním příkladům mezinárodních integračních procesů. Důraz je kladen na průběžnou samostatnou práci studentů.