Osnova sekce

  • Ústní projev se od písemného výrazně liší zejména proto, že posluchač nemá celý náš projev před sebou, a proto se nemůže vracet k jednotlivým pasážím jako v textu. Unikne-li posluchači něco podstatného, ztrácí pro něj prezentace smysl. Pro mluvčího to znamená, že na rovině stylistické proto volíme kratší věty, srozumitelnější a jednodušší jazykové prostředky. S ohledem na posluchače je možné také volit volnější styl vyjadřování (který by nebyl přijatelný v písemném projevu). Neznamená to ovšem, že bychom měli sklouznout k hovorovému jazyku. Na rovině výkladové je důležité zejména dostatečným způsobem zdůrazňovat podstatné informace a průběžně opakovat hlavní sdělení.