Osnova sekce

  • ESF II - projekt Západočeské univerzity v Plzni

    registrační číslo CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_056/0013239

    Analýza zahraniční politiky (KAP/AZPO)

                                                   Toto dílo podléhá licenci Creative Commons 4.0 ve variantě BY-SA

                                                                                         


    The Algorithms of August – Foreign Policy

    Milé studentky, milí studenti,

    vítejte v kurzu Analýza zahraniční politiky (KAP/AZPO). Materiály, s nimiž budete v rámci Moodle tohoto kurzu pracovat, podmínky absolvování apod. naleznete níže. V případě seznamování se s jednotlivými tématy si nejprve prostudujte knihy náležící ke konkrétním tématům a následně se zaměřte na další materiály přiložené k lekcím.

    Věříme, že se Vám tato podoba kurzu bude líbit.


    • Cílem kurzu je představit problematiku analýzy zahraniční politiky v teoretické i praktické perspektivě. Analýza zahraniční politiky představuje jeden z významných podoborů studia mezinárodních vztahů, jehož formování prošlo dynamickým vývojem. Předmět se věnuje základním teoretickým pohledům na zahraniční politiku státu, které jsou demonstrovány na řadě současných případových studií.

      Kurz je ukončen zkouškou. Zkouška probíhá písemnou formou a jejím cílem je ověřit studentovi znalosti z odpřednášené látky, seminářů, domácí práce a povinné literatury. Každý student v průběhu semestru vypracuje prezentaci, kterou přednese na předem stanovené hodině. 

    • Kurz je ukončen zkouškou. Zkouška probíhá písemnou formou a jejím cílem je ověřit studentovi znalosti z odpřednášené látky, seminářů, domácí práce a povinné literatury. Každý student v průběhu semestru vypracuje prezentaci, kterou přednese na předem stanovené hodině. Prezentace bude respektovat strukturu, kterou stanovuje vyučující; každý student využije power pointový tamplate v sekci „studijní materiály“. Podkladový materiál – power pointovou prezentaci – zašle vyučující ve formátu pdf dva týdny před vlastní prezentací. Pro každou prezentaci je rezervováno 25 minut. V případě, že se student nedostaví na termín prezentace, vypracuje jako náhradní úkol seminární práci na totéž téma, a to v rozsahu 20 normostran plus seznam literatury. Seminární práce bude odevzdána nejpozději  4. ledna do 12 hodin v tištěné podobě do schránky vyučující nebo mailem dle studentovy preference. Student může přistoupit ke zkoušce teprve tehdy, byla-li jeho práce akceptována. Každý student též celý semestr sleduje zahraniční politiku vybrané země (viz níže) a na hodině (případně v písemné podobě dle dohody s vyučující) prezentuje vždy minimálně jednu aktualitu ze zahraniční politiky dané země. Danou povinnost musí studenty splnit alespoň 4x za semestr. Při prezentaci aktuality student nejen sdělí základní informace "co se stalo", ale seznámí posluchače též s kontextem aktuality a bude též analyzovat, co to znamená v ZP a pro ZP dané země.

      Seznam zemí, ze kterých mohou studenti vybírat (vyučující přiděluje země na základě osobní či emailové rezervace na základě principu „kdo dřív přijde, ten dříve mele“; jména budou aktualizována v této záložce)

      Austrálie:

      Brazílie:

      Česká republika:

      Čína:

      Francie:

      Indie:

      Írán:

      Izrael:

      Japonsko:

      Jihoafrická republika:

      Kanada:

      Litva

      Německo:

      Nigérie

      Rusko

      Saudská Arábie

      Taiwan

      Turecko

      USA

      Velká Británie

      Norsko

      Jižní Korea

      Palestinská autonomie

      Vatikán




    • Graham T. Allison náleží k prvním autorům, kteří se zaobírali otázkami rozhodovacího procesu v kontextu zahraniční politiky. Tento americký akademik na základě svého výzkumu souvisejícího s kubánskou krizí vytvořil několik modelů rozhodovacího procesu, představil je poté (nejenom) v článku Conceptual Models and Cuban Missile Crisis. Právě tento jeho text je možné zde stáhnout.

    • Rozšiřující literatura k tématu:

      Hudson, Valerie M. (2016). The History and Evolution of Foreign Policy Analysis. In: Smith, Steve – Dunne, Tim – Hadfield, Amelia eds. Foreign Policy: Theories, Actors, Cases. Oxford University Press: Oxford, s. 13–34.

      Neack, Laura (2019). Studying Foreign Policy Comparatively. Cases and Analysis. Fourth Edition. Rowman & Littlefield: New York.

    • V souvislosti s úvahami o veřejné diplomacii, jíž se zaobírá jedna z podkapitol předchozí knihy, se občas hovoří o existenci tzv. nation brandingu. Jedním z ústředních autorů, jenž se tomuto tématu věnuje, je Simon Anholt. Článek, který si zde můžete stáhnout, je právě základním vhledem do jeho úvah o nation brandingu.

    • Simon Anholt není samozřejmě jediným, kdo si uvědomuje důležitost nation brandingu v současném světě. Právě o tomto tématu hovoří Wally Olins v rozhovoru vzniknuvším během jeho hostování na španělské IE University v roce 2012.

    • Rozšiřující literatura k tématu:

      Beach, Derek (2012). Analyzing Foreign Policy. Palgrave Macmillan: New York.

    • V knize o sportovní diplomacii se hovoří o několika různých nástrojích sportovní diplomacie, nicméně nepadá v ní zmínka o sportu jako o součásti rozvojové asistence. Právě tomuto tématu se na pozadí podoby sportovní diplomacie Norska věnuje Michał Marcin Kobierecki, polský odborník na problematiku sportovní diplomacie, z Univerzity v Lodži. V tomto odkazu naleznete právě jeho odborný článek.

    • Jonathan Grix (2016: 162) přemýšlí o pořádání mezinárodních sportovních akcích jako o double-edged sword. Na jednu stranu jeho pozitivní vnímání ze strany mezinárodního společenství bude znamenat "plusové body" pro hostující stát, pokud však dojde k nějakým problémům s ním spojeným, reakce mezinárodního společenství budou s větší pravděpodobností negativní. Právě na tuto stránku upozorňuje dokument Putinovy hry, který je možné stáhnout na stránkách Promítej i Ty!. 

    • Rozšiřující literatura k tématu:

      Murray, Stuart (2018). Sports Diplomacy. Origins, Theory and Practice. Routledge: Abington.

  • Pro úspěšné absolvování kurzu prosím vyplňte závěrečný evaluační dotazník. 


    • Článek J. Peterkové Public Diplomacy of Small States and the Reality of the Czech Republic v časopise Mezinárodní vztahy

      dostupný na https://mv.iir.cz/article/view/296

      Článek autorů Štěpánka Zemanová, Radka Druláková,Jana Peterková a Pavel Přikryl Foreign Policy Strategies of Small States in Contemporary International Relations

      dostupný na https://mv.iir.cz/article/view/1318

      Článek autorů J. Daniela a M. Wittichové Česká republika v mírových operacích

      dostupný na https://www.iir.cz/article/ceska-republika-v-mirovych-operacich-osn-komplikovany-navrat

      Dále např. články z JSTOR a webové stránky ministerstev zahraničních věcí

    • Zahraniční politika je dynamicky se rozvíjejícím sektorem a jen obtížně lze předvídat, co všechno ZP ještě může zahrnovat. ZP je např. také ovlivněna technologickým rozvojem. Ještě před deseti lety by jen málokdo uvažoval a spojení ZP a umělé inteligence. Dnes se toto téma začíná objevovat častěji. Tedy, disciplína AZP může každého připravit obecně, naučit ho, že existují nějací aktéři a nástroje (samozřejmě velmi zjednodušeně to zde takto shrnuji) a ZP proces, ale všechny tři prvky se vyvíjejí a tudíž s největší pravděpodobností "seznam" aktérů bude za dvacet let jiný. U nástrojů ZP je tento vývoj ještě dynamičtější. Státy dnes běžně využívají sociální sítě, ministři píši na facebook a linkedIn apod. Tento kurz tak mohl studentům poskytnout jen základní znalost, ale v budoucnu bude muset každý student/zájemce o ZP svoje vědomosti v oblasti ZP doplňovat. A to je vlastně dobrá zpráva, protože neustrneme  :-).

    • Absolvování kurzu bude končit písemně, a to esejem. Esej bude navazovat na otázky, které jsme Vám kladli v průběhu kurzu, a na samostudium spojené s hledáním odpovědí na zelené otázky. Jinými slovy, bude nás zajímat, co jste si přečetli, co jste zjistili o nástrojích ZP a např. o veřejné diplomacii ČR. Cílem zkoušky není testovat, zda umíte roky, přesná data a jména, ale zda umíte uvažovat o zahraniční politice, zda ji umíte analyzovat. Esej bude zahrnovat i téma ZP státu, který jste analyzovali. Esej budete moci vypracovat z domova v předem určeném termínu. Vyučující v termínu zašle několik otázek a na napsání odpovědí v podobě eseje budete mít 60 minut. Esej poté zašlete na mail tutorovi kurzu (nebo odevzdáte přes tuto platformu).

       



    • Rádi byste dále rozšířili své vědomosti a vyhovuje vám distanční forma studia? Podívejte se na web Celoživotní a distanční vzdělávání a vyberte si z široké nabídky dalších kurzů! Zajímavé informace ze světa vzdělávání naleznete také na našem facebooku.