Profil učitele primárního vzdělávání

4. Taxativní vymezení profese učitele

Vymezení profese učitele:

1. V ČR se MŠMT podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), vyjadřuje k vysokoškolským studijním programům, jejichž absolventi získají ODBORNOU KVALIFIKACI PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA.

2. MŠMT stanovuje Rámcové požadavky na studijní programy (čj. MSMT-21271/2017-5), jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu REGULOVANÝCH POVOLÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ. Rámcové požadavky mají za cíl vyjadřovat vyvážené poměry mezi základními složkami odborné přípravy dotčených kategorií pedagogických pracovníků. MŠMT je rovněž uznávacím orgánem. Jedná se především o regulaci kvalifikačních požadavků na přístup k výkonu činnosti. Počet regulovaných činností, rozsah i úroveň a nástroje této regulace se stát od státu liší. Překlenutí regulatorních rozdílů obecně vyžaduje přijetí určitých nástrojů na evropské úrovni. Jedná se jednak o harmonizaci národních požadavků či jejich alespoň částečné sblížení a jednak o vytvoření mechanismů, které umožní vzájemné uznání při současném zachování stanovených požadavků. V současné době je v ČR 325 regulovaných profesí, MŠMT má působnost ke 14 z nich (viz tab.).

Tab.: Působnost MŠMT k regulovaným profesím (podle výběru regulovaných profesí v působnosti MŠMT (Chocholoušková & Hajerová Műllerová, 2019)

Kód	Název regulované profese (regulovaná jednotka)
577	Asistent pedagoga
579	Pedagog volného času
627	Speciální pedagog
610	Školní psycholog (jiný odborný pracovník – psychologie)
509	Trenér
493	Učitel druhého stupně základní školy
667	Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky
488	Učitel mateřské školy
580	Učitel náboženství
491	Učitel prvního stupně základní školy
497	Učitel střední školy
499	Učitel uměleckých odborných předmětů základní umělecké školy, střední odborné školy a konzervatoře
575	Učitel vyšší odborné školy
510	Vychovatel

3. Výčet POVOLÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ je uveden v § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Požadavky na vzdělání jsou specifikovány v § 7:

Učitel prvního stupně základní školy
(1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem
a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
b) v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
2. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace podle § 22 odst. 2 (dále jen „doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace“),
d) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
e) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
f) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,
g) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka, nebo
h) podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
(2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, studijního oboru speciální pedagogika, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
c) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

4. NAŘÍZENÍ VLÁDY, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálněpedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 239/2015, účinnost od 1. 9. 2016, upravuje rozsah týdenní přímé vyučovací povinnosti (viz tab.).

Tab.: Rozsah týdenní přímé vyučovací povinnosti (podle nařízení vlády č. 239/2015, Chocholoušková & Hajerová Műllerová, 2019)

Typ školy	Rozsah týdenní přímé vyučovací povinnosti (počet vyučovacích hodin)
MŠ	31
ZŠ – 1. st.	20–22
ZŠ – 2. st.	22
SŠ	21

TALIS (Teaching and Learning International Survey) - mezinárodní šetření, které se v pětiletých cyklech zabývá zjišťováním podmínek, za nichž učitelé pracují. Kromě znalostí svého předmětu si musí budoucí učitelé osvojit i odborné pedagogické dovednosti. Jejich odborná pedagogická příprava zahrnuje jak studium teorie (včetně psychologie a teorie učení), tak odbornou praxi ve školách. Její součástí jsou náslechy i setkání s přímou pedagogickou činností.

V zájmu co možná nejefektivnější přípravy budoucích učitelů na jejich profesi uvažuje šetření TALIS nad začleněním tří klíčových složek do pregraduální přípravy učitelů, a to ve smyslu:

řádné akademické znalosti předmětů, které mají být vyučovány,
teorie vyučování včetně pedagogických dovedností a podpory žáků během učení,
praktických zkušeností z výuky ve třídě, které umožňují budoucím učitelům připravit se na řešení každodenních problémů při vyučování a vedení třídy v nejrůznějších situacích.

K PROSTUDOVÁNÍ:

BOUDOVÁ, S., ŠŤASTNÝ, V. & BASTL, J. (eds.). Národní zpráva Mezinárodní šetření TALIS 2018. Praha: Česká školní inspekce, 2019. ISBN 978-80-88087-22-9. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Vysledky-mezinarodniho-setreni-TALIS-2018

POUŽITÁ LITERATURA:

BOUDOVÁ, S., ŠŤASTNÝ, V. & BASTL, J. (eds.). Národní zpráva Mezinárodní šetření TALIS 2018. Praha: Česká školní inspekce, 2019. ISBN 978-80-88087-22-9.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Z. & HAJEROVÁ MŰLLEROVÁ, L. Didaktika biologie ve vztahu mezi obecnou a oborovou didaktikou. Plzeň: ZČU, 2019. ISBN 978-80-261-0846-7.

Nařízení vlády č. 239/2015 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálněpedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 99, s. 239–241. Dostupné z: http://www.mvcr.cz.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých šolách. In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s. 110–113. Dostupné z: http://www.mvcr.cz.

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 190, s. 561–563. Dostupné z: http://www.mvcr.cz.