5. Roviny existence obsahů

  • 4 roviny existence obsahů a jejich transformace:

  1. Rovina oborových obsahů - 
    • Obor je chápán jako souhrn faktů a pojmů a pochopení jejich struktury, vnitřních vazeb oboru, zdůvodnění pravidel, „argumentace akceptované pravdy oborů“.
    • Jedná se výběr souboru znalostí a činností relevantních pro jednotlivé učební předměty, či vzdělávací oblasti.
  2. Rovina obsahů na národní a školní úrovni (kurikulární obsahy)
    • Otázky CO a PROČ se bude vyučovat?
    • Kritéria výběru kurikulárních obsahů:
      • užitečnost,
      • kulturní důležitost,
      • historický význam,
      • význam pro budoucnost
      • vědeckost.
    • Na základě opory o tato kritéria se provádí kvalifikovaný výběr z oborových obsahů umožňuje utvářet kurikulární obsahy.
    • Kurikulární obsahy jsou uspořádány v kurikulárních dokumentech do vzdělávacích oborů, oblastí, člení se do vyučovacích předmětů.
  3. Rovina obsahů výuky (učivo)
    • Obsah výuky, učivo je nějakým způsobem žákům zpřístupňováno - reprezentace učiva.
    • Úspěšnost či neúspěšnost reprezentací učiva závisí na komunikačních nástrojích.
    • Jde o transformaci oborového jazyka do situací výuky.
    • Jsou to jazykové prostředky, symbolické nástroje používané k do-rozumívání a po-rozumění (číslice, vzorce, kresby, schémata, grafy, mapy, modely, aj.).
    • Lze hovořit o „pohybu na švu mezi rozuměním a do-rozumíváním“.
    • Jestliže učitel žákům učivo vysvětluje, je třeba používat takový pojmový aparát, který je:
      • korektní vzhledem k náplni a pravidlům odborného jazyka,
      • srozumitelný žákům.
      To znamená, že učitel vytváří vhodný „metajazyk“. Vytváří „překladové" konstrukce, na které žáci komunikačně reagují. Proces postupného sbližování jazykových projevů je náročný a složitý úkol.
  4. Rovina obsahů (učiva) osvojené učícím se jedincem
    • Učení je neustálou interakcí dosavadních znalostí s novými informacemi.
    • Prostřednictvím aktivní činnosti, prací žáků s reprezentacemi učiva dochází k aktivní konstrukci poznání žáků. 
    • Žáci při výběru relevantní informace z reprezentací učiva používají stávající znalosti.
    • Nové informace žáci porovnávají s dosavadními znalostmi, integrují je a vytvářejí mentální modely.

POUŽITÁ LITERATURA:

HAJEROVÁ MŰLLEROVÁ, L. & SLAVÍK, J. Modelování kurikula. Plzeň: Západočeská univerzita, 2020. ISBN 978-80-261-0903-7.
JANÍK, T. Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: kritická místa na cestě do školy a ze školy. In: Arnica. 2018, Roč. 8, č. 1, s. 1–8. ISSN 1804-8366.
SLAVÍK, J., JANÍK, T. & NAJVAR, P. et al. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2017. ISBN 978-80-210-8568-8.