Osobnosti světové a české grafiky
Od zakladatelů k Dürerovi: mezi dřevořezem a mědirytem
Mistři renesančního a barokního hlubotisku
19. století: nové techniky, nové přístupy
2. Mistři renesančního a barokního hlubotisku
Andrea Mantegna (1431–1506)
Raně renesanční malíř a mědirytec, mistr odvážných perspektivních zkratek.
Kladení do hrobu, 1460–70
Sestup Krista do předpeklí, 1475–80
Lucas van Leyden (1494–1533)
Nizozemský malíř a významný grafik oblasti dřevořezu i hlubotisku, jež zpracovával s vynikajícím smyslem pro detail. Výjimečné jsou jeho portréty, mnahofigurální scény, architektonické kompozice i grafika s venkovskou tematikou, příznačnou pro domácí renesanci.
Mlékařka, 1510
Muž a dáma v krajině, 1520
Poslední večeře, 1521
Pieter Brueghel st. (1525–69)
Vlámský malíř a grafik, proslulý krajinami a žánrovými scénami z rolnického prostředí.
Alchymista, 1558
Hendrick Goltzius (1558–1617)
Nizozemský malíř, kreslíř a grafik-rytec, který zdokonalil modelaci objemu šikmým šrafováním v kombinaci s tečkovací technikou. Pracoval také technikou dřevořezu.
Ovidius, Metamorfózy, 1588
Krajina s vodopádem, 1597–1600
Jacques Callot (1592/3–1635)
Lotrinský kreslíř a grafik, jehož rytiny a lepty jsou cenným dokumentem událostí Třicetileté války. Nově zachytil život deklasované sociální třídy.
Život velkovévody Ferdinanda I. Toskánského, 1614–20 (také zde)
Obléhání Bredy, 1625
Oběšení, z cyklu Hrůzy války, 1633
Matka s třemi dětmi, z cyklu Žebráci, 1619
Claude Mellan (1598–1688)
Francouzský malíř, kreslíř a brilantní rytec, reprodukující antické památky královské sbírky Ludvíka XIV. Vypracoval techniku, která umožnila vytvářet objem bez použití křížového šrafování, totiž zesilováním a zeslabováním souběžně kladených linií.
Rouška sv. Veroniky, 1649
Úplněk, 1635
Aegidius Sadeler (1570–1629)
Původem vlámský malíř a grafik působil na dvoře Rudolfa II. Vedle volné tvorby se věnoval ilustraci, především na poli mědirytu. Reprodukoval cizí předlohy starší doby i pražského okruhu císařského dvora, zcela soběstačný byl ale jako autor sám. Tématem jeho rytin s křížovou, stále jemněji stupňovanou šrafurou byli panovníci, ale i topografické práce ad. Činný byl také jako nakladatel.
Rudolf II., 1603 (podle Hanse von Aachen)
Prospekt Prahy, 1606
Vladislavský sál, 1607
Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606–69)
Rembrand vynikl i na poli kresby a grafiky -
nepřekonatelný byl v leptu, který dodatečně zpracovával suchou jehlou a dalšími
technikami.
---
"Rembrand nejenže maluje pomocí světla, ale pouze světlem také kreslí. Jeho způsob, jak odsouvat do dálky, přibližovat, schovávat, zvýrazňovat a pohřížit pravdu do vizionářských poloh, to je pravé umění, především umění šerosvitu." Eugéne Fromentin
---
portréty jako studie i propracované obrazy: Židovská nevěsta, 1635
noční světelné efekty, šerosvitné hodnoty jako na malbách: Zvěstování pastýřům, 1634; tzv. Stozlatový list, 1649
krajina: Tři stromy, 1643
Václav Hollar (1607–77)
Jeden z nejvýznamnějších grafiků 18. století, uplatňující především v technice leptu krajiny a obecně přírodní motivy, mapy a městské veduty, portréty, krojované figury i zátiší.
Elephant, 1629
Praha, 1649
Ornatus mulieribus, 1640
Ezop, Bajky, 1665
William Hogarth (1697–64)
Anglický malíř a grafik-rytec, karikující život vyšší společnosti.
Analýza krásy, 1753
Vzestup zpustlíka, 1797
François Boucher (1703–1770)
Molière, Oeuvres, 1734
Miguel de Cervantes, Les Principales aventures de ’admirable Don Quichotte, 1746
Giovanni Battista Piranesi (1720–78)
Další z významných grafiků 18. století, vycházející z profese architekta. V technice rytin a leptu vynikl jako vedutista i jako autor imaginárních, o perspektivu se opírajících kompozic.
Forum Romanum, 1775
ze souboru Imaginární věznice, 1749–50