2. Mistři renesančního a barokního hlubotisku

Andrea Mantegna (1431–1506)

Raně renesanční malíř a mědirytec, mistr odvážných perspektivních zkratek.

 

Lucas van Leyden (1494–1533)

Nizozemský malíř a významný grafik oblasti dřevořezu i hlubotisku, jež zpracovával s vynikajícím smyslem pro detail. Výjimečné jsou jeho portréty,  mnahofigurální scény, architektonické kompozice i grafika s venkovskou tematikou, příznačnou pro domácí renesanci.

 

Pieter Brueghel st. (1525–69)

Vlámský malíř a grafik, proslulý krajinami a žánrovými scénami z rolnického prostředí.

 

Hendrick Goltzius (1558–1617)

Nizozemský malíř, kreslíř a grafik-rytec, který zdokonalil modelaci objemu šikmým šrafováním v kombinaci s tečkovací technikou. Pracoval také technikou dřevořezu.

Ovidius, Metamorfózy, 1588

Krajina s vodopádem, 1597–1600

 

Jacques Callot (1592/3–1635)

Lotrinský kreslíř a grafik, jehož rytiny a lepty jsou cenným dokumentem událostí Třicetileté války. Nově zachytil život deklasované sociální třídy.

Oběšení, z cyklu Hrůzy války, 1633

Matka s třemi dětmi, z cyklu Žebráci, 1619

 

Claude Mellan (1598–1688)

Francouzský malíř, kreslíř a brilantní rytec, reprodukující antické památky královské sbírky Ludvíka XIV. Vypracoval techniku, která umožnila vytvářet objem bez použití křížového šrafování, totiž zesilováním a zeslabováním souběžně kladených linií.

 

Aegidius Sadeler (1570–1629)

Původem vlámský malíř a grafik působil na dvoře Rudolfa II. Vedle volné tvorby se věnoval ilustraci, především na poli mědirytu. Reprodukoval cizí předlohy starší doby i pražského okruhu císařského dvora, zcela soběstačný byl ale jako autor sám. Tématem jeho rytin s křížovou, stále jemněji stupňovanou šrafurou byli panovníci, ale i topografické práce ad. Činný byl také jako nakladatel.

Rudolf II., 1603 (podle Hanse von Aachen)

 

Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606–69)
Rembrand vynikl i na poli kresby a grafiky - nepřekonatelný byl v leptu, který dodatečně zpracovával suchou jehlou a dalšími technikami.

---

"Rembrand nejenže maluje pomocí světla, ale pouze světlem také kreslí. Jeho způsob, jak odsouvat do dálky, přibližovat, schovávat, zvýrazňovat a pohřížit pravdu do vizionářských poloh, to je pravé umění, především umění šerosvitu."                                                                             Eugéne Fromentin

---

portréty jako studie i propracované obrazy: Židovská nevěsta, 1635

noční světelné efekty, šerosvitné hodnoty jako na malbách: Zvěstování pastýřům, 1634; tzv. Stozlatový list, 1649

krajina: Tři stromy, 1643

 

Václav Hollar (1607–77)

Jeden z nejvýznamnějších grafiků 18. století, uplatňující především v technice leptu krajiny a obecně přírodní motivy, mapy a městské veduty, portréty, krojované figury i zátiší.

Elephant, 1629

Praha, 1649

Ezop, Bajky, 1665

 

William Hogarth (1697–64)

Anglický malíř a grafik-rytec, karikující život vyšší společnosti.

 

François Boucher (1703–1770)

Molière, Oeuvres, 1734

Miguel de Cervantes, Les Principales aventures de ’admirable Don Quichotte, 1746


Giovanni Battista Piranesi (1720–78)

Další z významných grafiků 18. století, vycházející z profese architekta. V technice rytin a leptu vynikl jako vedutista i jako autor imaginárních, o perspektivu se opírajících kompozic.

ze souboru Imaginární věznice, 1749–50